Když jsem 25. listopadu vstoupil do prvního patra paláce knih Neoluxor, spisovatel Pavel Renčín už byl na místě a dolaďoval poslední věci kolem křtu.

Abych se přiznal, nápad zajet si z Tábora, kde studuji, do Prahy na tuhle akci jsem dostal asi čtyři hodiny před začátkem křtu. Což ve výsledku znamenalo, že jedinou Pavlovou knihou, kterou jsem měl u sebe, byla sbírka povídek Beton, kosti a sny. Nicméně i tu mi pan autor rád podepsal a vtiskl do ní krásné věnování.

Po tomhle ulovení nezbytného podpisu jsem se začal rozhlížet, zda nezahlédnu někoho dalšího z řad milovníků žánru. Mé oči tak brzy spatřili spisovatelku Janu Jůzlovou, publicistu Antonína K. K. Kudlače, či mladého redaktora Camelotu Tomáše Křivohlavého, který dělal pro nejnovější číslo rozhovor s Pavlem.

Krátce před pátou hodinou se sálem rozezvučel soundtrack Pána prstenů od Howarda Shora. V tu chvíli jako by na mě dýchla doba, kdy jsem s fantasy žánrem teprve začínal a vybavili se mi ty momenty, kdy jsem louskal své první knížky…

Paní Kateřina Jonášová z Arga se ujala slova a společně s autorem nás všechny přivítali. Poté se ho začala ptát na nejrůznější otázky, z nichž jsme se měli možnost dozvědět, jak dlouho Pavel druhý díl psal, zda už pracuje na závěrečném dílu trilogie Městských válek a jestli už od začátku plánoval, že bude Runový meč akčnější než Zlatý kříž. Také se dostalo na Pavlovy spisovatelské začátky a pak se šla číst ukázka.

Tato čest připadla kmotrovi herci divadla Minor Gustavu Haškovi, díky jehož úžasnému hlasu jsme se mohli alespoň na chvíli ponořit do stránek Runového meče. Každého, kdo byl v tu chvíli na křtu musela ukázka přesvědčit, aby si knihu přečetl co nejdřív, protože je jistě o co stát.

Jakmile Gustav Hašek dočetl, dostaly prostor otázky publika. Samozřejmě také došlo na dvě soutěže. V té první se hrálo o jeden výtisk Runového meče, v té druhé pak o lahvinku Rumového meče, kterým se kniha křtila. Stačilo uhádnout, co má Pavel v kapse. Nakonec se ukázalo, že je to francouzský klíč.

A šlo se na věc. Pavel k sobě povolal jednoho z Občanů, který kmotrovi nabídl svůj meč, kterým se kniha pasovala. Prostě křest se vším všudy!!!

Slavnostního přípitku se pak kromě již zmíněného Pavla, paní Jonášové a pana Haška zúčastnil také šéf Arga Milan Gelnar, ilustrátor Jiří Husák a samozřejmě i krásná Praha, kterou do té doby Pavel ukrýval zabalenou v látce.

Jak už to tak bývá, po křtu následovala autogramiáda a rozdávání plakátů. Toho už jsem se bohužel nezúčastnil, protože můj rychlík do Tábora měl co nevidět odjet a mě nezbývalo nic jiného, než kvapem dojít na nádraží. Každopádně celý křest stál za to a byl jsem rád, že jsem bláznivý nápad s výletem dostal. Už teď se těším, až se bude křtít díl třetí!