REPORTÁŽ: Parcon, tentokrát v Nitře

Letošní Parcon se nesl v duchu slovanských studií. Mnohé přednášky buď přímo nebo alespoň oklikou držela toto téma, a tradiční fantasy šou na něm byla postavena - však také ve svém názvu nesla jméno kupce Sáma, který, jak si určitě pamatujete ze školy, ve snaze si udržet odbytiště pro své zboží sjednotil Slovany a stal se jejich vládcem. To se mu pak prodávalo, že?

Česko-slovenským mostem se tu stal Robert Pilch, díky jehož redakční péči vyšla v češtině černokněžnická série Ďuro Červenáka. Přednášející byli z obou břehů řeky Moravy, a i témata byla přeshraniční - Leonard Medek třeba vzpomínal na to, co se dělo v nitranské oblasti na úsvitu slovanské doby. Tedy - ne že by u toho byl, ale tak, jak dokáže psát, tak i vypráví, a posluchači mu skoro věřili, že když u toho sám nebyl, tak poslouchal očité svědky oněch událostí. Nalim Lidochaz nechal Conana procházet celou slovanskou zemí, toriž Slávií. Ondřej Neff s nadhledem jemu vlastním pojal téma v měřítku přímo kosmickém, věnoval se své Arkádii, a se Slovany měla jeho přednáška společného alespoň hlavního hrdinu Jakuba Nedomého. (Honzovi Kantůrkovi jeho ne-slovanskou Země-ne-plochu prominuli posluchači úplně.)

Atmosféra tu byla výborná, počet návštěvníků přesáhl o dost pětistovku, mnohem víc, než jsem třeba i já sám očekával - asi třetina z nich byla místní mládež. Prostory Akroinštitútu byly velmi členité a propojené mnoha schodišti, jediným pevným bodem conu se tak stal - jako obvykle - bar. Parconu se účastnila i skupina polských fanů, kterou přilákal Slawek Sacek, nejvýznamnější z nich byl Piotr Cholewa, šéf polského fandomu. Přivezli s sebou mimo jiné i velmi hezký klip - pozvánku na Polcon ve Varšavě, který se bude konat na přelomu srpna a září.

Atmosféra tu byla vynikající, spojovacím můstkem tu byli ti slovenští fanové, kteří dokázali i těch celých dlouhých deset let udržovat spojení mezi oběma fandomy. Přesto bylo znát, že deset let je příliš dlouhá mezera mezi Parcony na Slovensku, od Spišké Nové Vsi se slovenský fandom obměnil dvakrát a tak pro většinu z nich to byl vstup do tradice, kterou nikdy nezažili a o které měli jen mlhavou představu.

Tož aspoň stručně k těm tradicím. Cenu Ludvík dostal Tom Němec za Pevnost, černého Mloka za dlouholetou práci v SF dostal Ondrej Herec, který si tu převzal i Sfingu ASFFH, také za celoživotní práci. Zlatou Zebru vyhrál Honza Kovanic, Cenu Karla Čapka - Mloka - získala Anna Šochová.

Pra-slovanská témata přilákala do Nitry i Peruna. Už ve čtvrtek večer tu byla bouřka se smrští, v pátek večer si už trochu lépe seřídil hůl a tak to byla jen bouřka, v sobotu večer pak hřměl z okolí a trochu vychladil večerní vzduch, takže na fantasy šou si někteří účastníci donesli svetry, přestože jinak byla teplota většinou někde okolo třicítky.

Některé věci v Nitře nefungovaly jak by měly a jak si představovali i sami pořadatelé. Slabým místem byly bar a restaurace, v baru na takový nával nebyli připraveni (neměli dost skla, první večer byli vypiti už někdy okolo desáté, a o půlnoci zavírali), v restauraci se naproti tomu připravili dobře - jídelní lístek byl zredukován na čtyři položky, zato obsluha byla pomalá. Pak ještě následovalo několik drobností - tedy drobností z mého pohledu, někomu to mohlo vadit mnohem víc. Ale i přes trochu příliš početné zádrhele byl nitranský Parcon příjemný a zajímavý, a myslím, že oba své účely - parconský program a povzbuzení slovenského fandomu (tedy slovenské části československého fandomu) - splnil. Jsem rád, že tomu tak je, a domů jsem se vrátil spokojený.

Připojil jsem pár obrázků, na netu už ale je celá fotogalerie Jána Žižky (klikněte si pro ni tady).