Procházet se po Praze v červených botách může být nebezpečné. Hrozí totiž, že začnete být pronásledováni. Zvlášť, pokud jste Pavel Renčín. Ano, v sobotu 21. 6. bylo možno tohoto usměvavého blonďáka zahlédnout ve stanici metra Dejvická, jak podezřele zvysoka našlapuje sem a tam po nástupišti, to proto, že zvolil velmi kuriózní poznávací znamení. Jelikož se takové akce neobejdou bez následků, následovala ho brzy skupina podezřelých individuí, i se samotným Pavlem jich jistě ne náhodou bylo třináct.

Inu, pomyslel si Pavel, když to zjistil, jak se jich zbavit lépe, než v kanálech. A i se svými botami vykročil směrem k čističce odpadních vod v Bubenči. Nic netušící budoucí oběti ho samozřejmě následovaly.

Již během cesty popustil známý autor uzdu své fantasii a sděloval nadšeným fanouškům, kteří se naivně domnívali, že přijeli na sraz čtenářů Labyrintu, kolika různými způsoby se dá v pražské kanalizaci zahynout, a že dvanáct je akorát správný počet, aby se dala vyzkoušet většina z nich. Pod záminkou poskytnuté exklusivity tak po běžné prohlídce čističky zavedl skupinu do temných podzemních prostor s olbřímími odkalovacími nádržemi. Zde proběhl lítý boj, z nějž hanebný spisovatel vyvázl se špinavou košilí a jeho fanoušci živi a s úsměvy na rtech. Na památku této bitvy v labyrintu byla zpátky venku celá skupina zvěčněna kouzelnou skříňkou, produkující obrázky.

Když mu tak nevyšel jeho zvrhlý plán hromadné rituální vraždy, přišel Renčín okamžitě s novým. Sdělil skupině, že od teď jsou jeho sekta a pod záminkou informační schůzky je odvedl do hostince Nová legenda, zjevně aby je donutil upít se k smrti. Za tím účelem si pozval skupinu pekelných přátel, jmenovitě spisovatele Otomara Dvořáka, nezastavitelnou hvězdu mejdanů a šéfredaktora Pevnosti v jednom, Tomáše Němce, v davové psychóze zběhlé Jiřího Popiolka a Wojtu Běhounka, a aby měl situaci úplně pod kontrolou, i vyhlášenou čarodějku Petru Neomillnerovou. Fanoušci byli evidentně nadšeni a Pavel prohlásil první setkání sekty Labyrint za zahájené. Samozřejmě, co mohlo při jeho morbiditě přijít na přetřes jako první, než to, která románová postava má zemřít jako další. Nakonec byl všeobecně přijat návrh démonického Tomáše, který požadoval, aby všechny zemřely při atomovém výbuchu, přičemž jedna z nich by snad mohla přežít v lednici, aby jí po výstupu z kanálů urazila hlavu tramvaj.

Přes diskusi nad metalovou operou Labyrint se pak došlo až k debatě o účelu vnitřního monologu v literatuře a postupně se vše rozplynulo ve tmě.

Autor těchto řádků se s bolavou hlavou probral mezi roztrhanými zbytky svých udatných spolubojovníků a zjistil, že se na něj hladově usmívá nejmenovaný šéfredaktor. Duchapřítomně vzal nohy na ramena a pro nedostatek jiných prostředků naťukal toto svědectví do mobilu ve vlaku ujíždějícím z Prahy… Pokud jste si ho přečetli, pak jel dost rychle na to, aby unikl pekelným silám, ženoucím se mu v patách.

(konec)

Reklama

Sekta Labyrint hledá nové členy. Nabízíme seznámení s prominentními členy českého fantastického fandomu i dalšími podobně postiženými lidmi. Požadujeme odhodlání obětovat se pro skupinu. Více na www.pavelrencin.cz.