REPORTÁŽ+FAN TV: Jo už je to tak - jsem mrtvý (ZombieWalk 2008)
Článek byl převzat ze Skladiště snů Petra Čáslavy.
A jako mrtvý se můžu zvesela účastnit takových akcí, jako je pochod zombií centrem Prahy, jenž se uskutečnil 17. 5. 2008 Tady je pár slov, nějaká ta fotka a jedno povedené videjko z YouTube.
Na akci jsme společně se Zvěmíkem dorazili zavčasu, ale na Staromáku bylo zcela mrtvo. Tedy... Jakože spousta turistů a hafo zcela normálně se motajících lidí, jen ty zombie nikde nevidno. Naštěstí se pak ukázalo, že se záludně schovali dolů pod sochu, kde navíc ve výhledu bránili aktivisté za oběti v Barmě, kteří si naplánovali svůj happenig na stejný čas, což by se dalo chápat jako určity druh černého humoru (někdo tvrdí, že nadaleko také pochodovali budhisté za mír).
Ale zpátky k tématu. Zombivce a zombivčice jsme nakonec našli a zařadili se do fronty na registraci, která připomínala dávno zapomenutou frontu na pomeranče. No prostě byla dlouhá a ne a ne ubývat. Naštěstí pak organizátoři operativně založili ještě sekundární stanoviště a cesta k registrační pásce se výrazně zjednodušila. Nával to ale byl, jen posuďte: prvního ročníku se zůčastnilo celkem 650 nemrtvých (!).
Tak to jsem já a nemrtvá mažoretka Zvěmi
Před zahájením pochodu jsme stihli malý obídek v nedalekém KFC, které již bylo v obležení spoluzombíků. Někteří se u obsluhy dožadovali čerstvých mozků, ale mezinárodní řetězec nereflektoval jejich potřeby a zarputile nabízel jen kuřata.
Pár nemrtvých pak před restaurací sehrálo malé divadýlko, když někdo dokráčel s kytarou, začal brnkat tklivé melodie a houf zombivců se okolo klátil do rytmu. Začínal jsem mít tu správnou náladu a slova jsem začal přetvářet do nesrozumitelného huhlání. Tahle akce byla přímo předurčena k tomu se vydařit.
Pochod začal v pět večer. Před tím na chvilku pozlobilo počasí, že by jako mohlo sprchnout, ale naštěstí si to vzápětí rozmyslelo. Dobře tomu tak, protože jinak by se půlka zombii roztekla.
Pochod začal rázně a jen co jsme se dostali zpoza sochy, začla ta pravá show. Všichni se ploužili, mumlali, krváceli a vůbec se vyžívali v roli. Turisté zuřivě mačkali spouště aparátů a splašeně pobíhali s malýma kamerama, aby měli památku. Davem se neslo ono magické "This is Zombie Walk – and now in Prague!" Byl jsem pyšný.
Trasa vedla vzhůru na Václavské náměstí. Po cestě se bohužel pár zombii unavilo a tak začali vypadávat z role. Naštěstí většina hrála do roztrhání těla. Viděl jsem mrtvého managera, který nesrozumitelně mumlal do mobilu, jenž mu neustále vypadával z rukou. Kdosi v zupanu s fénem v ruce měl stále trhané pohyby jako po zásahu proudem. Cyklista s přehazovačkou zaraženou v hlavě, utonulý potapěč, lyžař s jednou lyží... A Ježíš Kristus – ani ten nechyběl a měl zasloužený úspěch, přičemž neustále provolával: "Tentokrát již neodejdu."
Po společném fotu pod koněm jsme se odploužili do klubu Bordo, kde probíhala after party. Zombivci se bavili s nevídaným enthusiasmem a křepčili na parketu i na podiu (to v rámci soutěže o nejlepší zombii letošního ročníku).
Akci hodnotím nebývale vysoko, byl to neskutečný zážitek a za těch pár desítek minut, co trvalo došourat se ze Staromáku na Václavák... zažil jsem takových historek, že tím budu bavit (=otravovat) kamarády ještě hodně dlouho. Pokud chcete nasát trochu atmosféry, tak mrkněte na videjko, který jsem našel na YouTube. Autor nás sice zachytil až v druhé půlce pochodu, ale i tak stojí za to.
Dobre fotoalbum z akce najdete třeba tady: http://dorfl.rajce.idnes.cz/ZombieWalk_2008/
Vtipně se k ZombieWalku postavila třeba TV Nova: http://tn.nova.cz/red/zajimavosti/obzivle-mrtvoly-tahly-prahou.html