RECENZE: Tomáš Žlůva, Trichamin
Člověk nemusí být upírem, aby získal nadstandardní odolnost a regenerační schopnosti. Jen místo krve se ale pak musí dopovat něčím jiným...
Svět tohoto příběhu je dost neurčitý, Evropa blízké (ale ne zas tak moc blízké) budoucnosti. Všemocné korporace mezi sebou bojují všemi zbraněmi - a že si jich dokáží opatřit nebo vyrobit ažaž. jednou z nich je i hrdina tohoto příběhu. Výsledek složitého komplexu orgánových a genetických manipulací, poprvé v řadě pokusů přežil celý proces, který by svým popisem zahanbil rozsahem i Ottův slovník naučný, ale stále trpí jedním nešvarem. Lidský mozek mu zůstal, a v něm i jeho původní osobnost. Přežití a msta - to jsou dva hlavní motivy, které ho drží při životě. Třetím faktorem je trichamin, jeho tkáně jsou na něm závislé a díky trichaminu mají také neskutečnou schopnost regenerace. A že ji potřebuje v míře mnohem a mnohem větší, než malé.
Příběh zcela nezakrytě parafrázuje tvorbu Jiřího Kulhánka. Pokus to je zajímavý, autor zvládl první plán příběhu velmi dobře. Jednotlivé scény jsou plné akce, zvratů, kulek, střepin a především krve, stříkající všemi směry, až je skoro záhadou, proč k výrobě této knihy byla použita tiskařská čerň. Jenže Kulhánkovy příběhy obsahují i něco navíc, než jen prakticky nesmrtelného hrdinu a jeho boj s okolním světem, neopominutelná atmosféra béčkových krváků, především svérázný humor, někdy černý, častěji krvavě zbarvený.
A tohle je věc, která mi tu schází. Situační i slovní humor je tu velmi řídkým hostem, s výjimkou tělních tekutin je příběh dost suchý. Na zadní stránce obálky je vedle jména Jiřího Kulhánka připomenut i Štěpán Kopřiva - ten pro změnu srší ironií, a tu už tady prakticky nenajdete. Výsledkem je příběh, k jehož krvavé akční složce je toho přidáno poměrně málo, navíc je cena ve vztahu k rozsahu (a obsahu) poměrně vysoká.
Hodnocení 40%.
Tomáš Žlůva: Trichamin
obálka: Jan Patrik Krásný
KJV - Poutník, 2007
199 stran, 195 Kč, brožované
ISBN 80-85892-06-2