Střední a jižní Evropa roku 1529 a irský žoldnéř Brian Duffy - to jsou klíčové prvky příběhu, ale brzy se k nim přidají další. Turecký vpád do Evropy totiž není jen tak ledajakou válečnou výpravou. Ve sklepení vídeňské Zimermannovy hospody totiž v podivuhodné kádi zraje slavné herzwestenské pivo, a posledního října toho roku z ní má být - po sedmi stech letech zrání - stočeno Temné pivo. Ne světlé, jaké se tam stáčí každou chvíli, ne černé, na které si musejí hosté nějakou dobu počkat, ale pivo Temné.

A toto Temné pivo je středobodem, okolo něhož se soustřeďují mystické síly Západu i Východu. Západ potřebuje tento svůj magický artefakt udržet, Východ zase zničit. Duffy najednou zjišťuje, že v této nadpřirozené válce se stal - bez svého přičinění a souhlasu - klíčovým mužem. A vůbec z toho nemá radost - ostatně kdybyste vy byli na jeho místě, asi byste měli stejné pocity.

Zatímco pozoruhodný stařík Aurelianus ve Vídni a Ibrahim v tureckém táboře jsou navzájem zamčeni v magickém patu a svá zaříkávání mohou ztěží použít k odhánění much, turečtí zákopníci se pod vídeňskými hradbami tuží se svými krumpáči, lopatami a náložemi - a na hradbách samotných se vyznamenávají dělníci války, jak se poeticky označovali žoldnéři. Obě strany - bez ohledu na magický pat, ve kterém oba hlavní kouzelníci si navzájem svojí blízkostí zablokovali své schopnosti - mají stále ještě dost sil, aby válka pokračovala - a aby mohli doufat, že toto pokračování skončí úspěchem právě pro ně.

Temné pivo tu autorovi slouží jako symbol - tak symbolický a tak výrazný, že pro něj i trochu upravil historii tohoto nápoje. Je to symbol západní civilizace a její síly, jeho udržení se rovná udržení Západu. Nesmíte ale Tima Powerse brát zas tak moc vážně - má rád humor a celá kniha je jím prostoupena ještě o něco více, než magií. Pivo tu je zkratkou, atributem, který euroatlantickou civilizací prosakuje natolik důkladně a homogenně, mnohem více, než víno (vždyť ječmen se dá pěstovat i tam, kde vinná réva ani nenasadí na bobule!), a zároveň i tuto kulturní oblast docela dobře vymezuje, nikde jinde se tento nápoj tak nerozšířil a nevěnuje se mu tolik péče, jako u nás.

K tomu ještě Tim Powers přidal něco málo z artušovských legend a pro vyvážení přihodil i drobíčky z východní mytologie, a vyrovnal tak síly lidí i mágů na obou stranách, aby mohl příběh skládat kousek po kousku a čtenáře stále něčím překvapovat. Stáčení temného piva česky vyšlo poprvé v Talpressu v roce 1999 a získalo cenu české Akademie science-fiction, fantasy a hororu, toto vydání v Laseru je tedy již druhé - a román si tuto pozornost nakladatelů u nás rozhodně zaslouží. Je to celistvý propracovaný příběh, plný historické reality, magie i lidských tragédií a přesto odlehčený humorem natolik, aby udržoval čtenářovu náladu jen na samém okraji tísnivosti.

Román zároveň v sobě obsahuje i výraznou symboliku, vázanou na střet islámské a křesťanské kultury - velmi pěkně a důkladně se tím zabývá Richard Podaný v překladatelské poznámce. Osud tureckého tažení roku 1529 byl klíčem pro záchranu západní evropské civilizace - pozdější turecké výboje byly sice nebezpečné a znamenaly obsazení značné části jižní a střední Evropy, ale už tu byly mnohem silnější státy a armády. Temné pivo tu sehrálo svoji iniciační úlohu a na další turecká tažení můžeme hledět jako na marné pokusy zlomit neúspěch tohoto prvního velkého střetu.

Tim Powers: Stáčení temného piva (Drawing of the Dark)
překlad a doslov: Richard Podaný
obálka: Jan Patrik Krásný (jako Patrik J. Krásný)
medailon autora: Martin Šust
Laser books, 2006
380 stran, 189 Kč, brožované
ISBN 80-7193-209-4