Nejnovější román Stephena Kinga se na našem trhu objevil poměrně záhy po své zámořské premieře. Autor, který se těší stále velké oblibě u široké čtenářské obce, se v něm pustil do přece jenom trochu jiné látky, než by jsme po dokončení monumentální série Temná věž mohli od něj čekat. Na Kinga poměrně útlý (cca 320 stran) román vzdává v první řadě poctu filmovému tvůrci zombie hororů Georgi A. Romerovi (se kterým mimochodem v současné době spolupracuje na adaptaci svého románu From a Buick 8) a nese sebou celou řadu pro Kinga charakteristických prvků stejně tak jako nových ingrediencí.

Příběh začíná velmi dramaticky a klasicky zároveň – pokud jste viděli alespoň jeden zombie film, nebude to pro vás ničím překvapivým. Snad jen, že zdroj nákazy tentokrát není nějaké kosmické záření či radioaktivní odpad ale obyčejná mobilní síť. Každý, kdo si osudného 1. října přiložil k uchu mobil, se rázem proměnil v nemyslící a krvelačnou stvůru, která ze všeho nejvíce připomíná zombie, tak jak jsme je mohli vidět třeba ve filmu 28 dní poté.

Hlavní hrdina se jménem Clayton Riddell se tou dobou procházel po Bostonu a měl dobrou náladu, protože se mu podařilo podepsat výhodnou smlouvu na své komiksové kresby. Když se ale zastavil na chvíli u zmrzlinářského auta, celý svět se v okamžiku změnil. Přišel "puls" a s ním naprostá anarchie a kolaps lidské společnosti.

King nás do příběhu vrhne rovnýma nohama a hned na prvních stránkách máme možnost pozorovat šílenstvím zachvácený Boston, kde přežít mezi agresivními zombiemi není vůbec jednoduché. King postupuje dle šablony načrtnuté hlavně filmovými opusy a tak po drsném a náhlem zvratu nastupuje snaha přeživších přežít i nadále a zvýšit své šance proti krvelačným stvůrám. Clayton Riddell se seznamuje s dalšími normálními lidmi, kterým se osudový puls vyhnul, a v jejich společnosti se snaží pochopit, co se vlastně stalo.

Do hry vstupuje další klišé v podobě vzdálené rodiny, která se stává alfou a omegou veškerého jednání hlavního hrdiny. Riddell je hnán touhou zjistit, zda je jeho syn a bývalá manželka v pořádku a tak se rozhodne z beztak zničeného Bostonu uniknout a vydat se na pochod za rodinou. Přemluví tedy své společníky a hned následující noc se všichni vydávají na pochod napříč Spojenými státy, které se v jediném okamžiku propadli do davového šílenství.

To celé se odehraje v úvodní kapitole románu, takže vidíte, že King se s tím rozhodně nemaže a o pomalém rozjezdu z některých jeho dřívějších románů nemůže být ani řeč. Na druhou stranu nemá tolik prostoru pro jemnokresbu hrdinů, která pro něho bývá charakteristická. Možná právě proto jsou postavy z Pulsu o něco více zapomenutelní, než u jiných děl pana Kinga. Obzvláště na některých vedlejších postavách vám ani nebude záležet, protože je nestihnete lépe poznat.

Autor ale neztratil svůj smysl pro detail a tak dokáže vytvářet atmosféru pomocí popisu běžných maličkostí, které ale zasazené do drsně pozměněné reality působí zvláštně nepatřičně a vyvolávají onu stísněnou atmosféru. Vlastně celý román Puls je velmi pochmurný, asi bych ho neoznačil jako přímo hororový, ale atmosférou se velmi blíží právě třeba prvním filmům George A. Romera, kde bezvýchodnost hrdinu byla cítit jako ocelové závaží na prsou.

Vše až do půlky knihy běží ve vyjetých kolejí, žádné experimenty – je to hold klasice žánru. Tempo vypravování se mírně zpomaluje a na chvíli se dostaví i nuda z přesvědčení, že King už nemá čím překvapit. Ale pozor! Na scénu přichází hlavní záporák, který celý příběh rozhýbe úplně novým směrem. King jakoby v pulce najednou zjistil, že napsat remake Úsvitu mrtvých se mu vlastně nechce a jeho fantazie se rozeběhla na plné obrátky.

První půlka to je hrdinové versus unifikované zombie – respektive svět, ve druhé polovině vzniká duální vyjádření dobra a zla, přichází avatar pohromy a vy jako čtenáři můžete začít klaďákům pořádně fandit. Navíc King přichází s několika originálními prvky a tak druhou půlkou knihy prolétnete závratnou rychlostí.

Na celý román Puls potom můžete pohlížet z dvojího úhlu. Pokud ho přijmete jako Kingovskou variaci na zombie filmy, kdy si budete hledat zajímavé paralely a užívat si příběh – vše je o.k. Jenže Romero ve svých filmech používal kritiku moderní společnosti a konzumního života – King se pokouší o podobné. Jenže kde Romero pracuje s náznaky a metaforami je King doslovný a mravokárný. Romerovi hrdinové se ukrývají v supermarketu a zombie se k nim stahují "protože za života mělo tohle místo pro ně význam" Kingovi postavy se místo toho sedenou do kruhu a pronášejí "Každý kdo má mobil je blbeček a ten co má Motorolu je největší."

Navíc je zosobněním úpadku pro Kinga nejen mobilní telefon, ale také třeba hudební přehrávač iPod či unifikované účesy současné mládeže. Trochu tak připomíná bědující duchodce, kteří hrozí holí celému okolnímu světu, který byl natolik drzý, že je nevzal sebou do budoucnosti.

Přiznám se, že jsem s tím občas měl problém, protože vlastním jak mobil tak iPod a navíc mám obojí rád (jsem technický nadšenec), takže v Kingově světě bych to schytal v první linii a navíc "právem". Je potom otázka nakolik vám toto mravokárství bude kazit požitek z jinak velmi povedeného románu.

Dalším sporným bodem může být analogie lidského mozku a počítače. King totiž mezi nimi vidí spojitost a předpokládá, že pokud může do počítače vniknout vir a zasáhnout do funkcí systému – můžeme obdobně pomocí popisovaného telefoního pulsu přeprogramovat lidský mozek. Mne to přišlo v rámci žánru uvěřitelné, ale dokážu si představit člověka, který by knihu právě na základě tohoto stavebního kamene odmítl.

Ještě se alespoň okrajově zmíním o technické stránce knihy. Obálka je tvořena se zřetelnou inspirací původním přebalem, ale její kýčovitost přímo bije do očí. Musím se přiznat, že jsem přebal hned po příchodu domů sundal a už ho ani nechci vidět. Trochu to připomíná hypotetickou situaci, kdy přijde nakladatel a řekne: "Proč kupovat obálku originální, tady Franta to určitě zvládne taky." Teda s tím, že Franta se ve skutečnosti jmenuje Tomáš Kropáček.

Překladatelka Linda Bartošková podle mne předvedla dobrou práci, i když bych si docela přál mít po ruce originál, abych mohl porovnat některá slovní spojení, která zřejmě unikla redaktorské práci. Celý překlad tedy není bez chybičky, ale za oči vás to zatahá jen párkrát. Možná čistější práce redakce by to odladila, ale protože kniha přicházela na trh těsně před vánoci, lze předpokládat, že byl celý tým nakladatelství v časovém stresu.

Tak a teď to ještě nějak shrnout. Stephen King napsal velmi současný román se soudobými prvky, který je v první řadě oltářem k Bohu všech zombií – Romerovi. Nepracuje tak důkladně s charaktery jednotlivých postav, ale dostatek nápadů a spád příběhu to vynahrazuje. Trochu zamrzí prvoplánovité kázání o zkažené mládeži, které si King opravdu mohl odpustit. Nicméně pokud máte kladný vztah k zombii filmům počátku osmdesátých let – určitě mu to rádi odpustíte. Puls je podařený román, který sice nestaví na psychologii postav jako třeba Misery nebo Hřbitov domácích zviřátek a možná právě proto budete mít za rok dva problém uvědomit si, o čem vlastně byl. Nicměně určitě přetrvá příjemný pocit, že jste se u čtení bavili a dokázali si ho užít.

King, Stephen 
Puls /Cell/ 
Nakladatel: Beta
Překladatel: Linda Bartošková
Obálka: Tomáš Kropáček
Redakce: Dominika Křesťanová
Rok vydání: 2006
Počet stran: 328
Rozměr: 150 x 210
Provedení: hardback

Převzato se svolením autora z http://petr.bloguje.cz/.