Robert Anson Heinlein patří bezesporu k těm nejznámnějším a nejlepším autorům science fiction. Během svého života se stal legendou a napsal desítky čtivých, akčních, inteligentních románů. Všechny jeho romány bezpečně poznáte a přestože se vyznačují typickým a osobitým stylem, jsou díla R. A. Heinleina jedinečná, protože dokázal propojit neotřelou a originální zápletku s barvitými charaktery, hromadou filozofie a dynamickým dějem. V roce 1992 se objevil jeho pozdější román s ženskou hrdinkou Friday, nakladatelství Wales tuto knihu podruhé uvedlo na pulty českých knihkupectví.

A zde nacházím možný kámen úrazu. Kniha patří k autorovým obsáhlejším. Není to dvěstěstránkový opus na skvělé skloubení akce, dialogů, charekterů a geniální zápletky jako například Dveře do léta, Vládci loutek, Hvězdný kadet a desítky dalších. Bohužel je však kniha délkou podobná jeho filozofičtěji zaměřeným pozdějším pracem typu Job nebo Cizinec v cizí zemi. Což na čtenáři vyžaduje soustředit se kapánek více na text, ačkoliv je kniha svým rozvrstvením koncipována spíše do polohy prvně zmíněných.

Superagentka Friday dělá pro neznámou (tajnou) organizaci a po poslední akci, která málem zničí celou agenturu, si bere volno a seznamuje se s obyčejným životem, poznává radosti a zklamání, cestuje po Zemi, aby nám ukázala značně odlišnou kulturu, než kterou známe ze současnosti. Během svého cestování/prchání se pomalu zaplétá/rozpletá tajemné spiknutí mocných, jež k něčemu důležitému směřuje a ona sama se shodou okolností zaplete do mimoplanetárního obchodu. Dobrým učitelem, ochráncem a rádcem je její adoptivní otec/Šéf, který pro ni chce nejlepší budoucnost a proto ji před vlastní smrtí připraví na možnost opuštění zkorumpované a rozpolcené/čtvrcené/dělené matičky Země.

Nevyvážený děj může čtenáře začít nudit nebo evokovat pocit ztráty orientace, protože skutečná zápletka celé knihy se ztrácí v neustálých úvahách a filozofujících dialozích hlavní hrdinky a jejich přátel, která se snaží vyrovnat se svou skutečnou podstatou. Friday totiž patří k umělým, zdokonaleným lidem! Heinlein tuto knihu napsal až v roce 1982 a do jisté míry v ní odrážel až příliš problémů současnosti, stejně jako některými myšlenkami předběhl svou dobu. Vytvořil zajímavý, dějově bohatý, přesto diskutabilně chutnající Eintopf.

V knize tak cestujeme mezi hvězdami, planetární dopravu obstarávají nadzvukové, mimostratosférické tryskáče, jejichž koncepci uvažuje NASA až v posledních letech. Jeho vize sociálních zřízení se odloučila od současné globalizace ke značné statní roztříštěnosti (a to včetně rozpadu USA), skutečnou moc dal do rukou nadnárodním korporacím. Velkou pozornost věnoval jinak uspořádané rodině, kterou "založil" na komplikovaných smlouvách a absenci monogamie. Zde bych vypíchl skutečnost, že se Heinlein musel inspirovat domorodými Australany, kteří jako první objevily výhody skloubení rodin prostřednictvím vzájemných sňatků, čímž nejen upevňovali sociální vazbu, ale také ji dodali značnou pružnost. Bohužel vztah Friday s její australskou rodinou nevyšel. A to zde nebudu zmiňovat autorův pohled na ekonomiku, vlády, a podobně.

Za samostatnou kapitolu můžeme označit vztah ostatních lidí k těm umělým, tudíž i k nebohé Friday. Rozhodně si nemyslím, že uváhy o klonování byly tak běžné jako v současnosti. Heinlein zde řeší otázku lidskosti geneticky upravených embryí, z nichž se narodila třeba Marjorie (civilní jméno Friday) a další. Přestože si najde své blízké, kteří ji milují, všechna přetvářka zmizí, když je přesvědčí, že vlastně není člověk! Jsou i tací, kteří uvažují racionálně a vědí, že veškeré její geny jsou lidské, pouze jí matkou zkumavka byla a skalpel otec její :) Z některých zaslepených hrdinů se vám budou ježit vlasy na hlavě.

Někteří recenzenti vychvalují autorův přístup k ženám a vytvoření hlavní hrdinky v žánru, který dlouhá desetiletí ženské hrdinky nepotřeboval. To může být pravda, ale v roce 1982 už bych výkon Heinleina nepřeceňoval v tomto srovnání bychom měli vyzdvihovat spíše Podkaynu z Marsu, která vznikla o dvacet let dříve v roce 1962. To, co bych vyzdvihl, je pevná vazba a přiměřená cena, kvalitní redaktorská práce a určitě bezproblémový překlad Jana Plesníka, který zatím nezdobí tiráž desítek titulů, ale kdo ví?

Friday patří k obsahově slabším pracem Velmistra žánru, což autor napravuje širokým rozborem vztahů v budoucí společnosti. Abychom si dokonale užili zápletku, stačil by nám k tomu úvod a závěr knihy, který je nabit akcí, ale neobjasňuje vývoj charakteru hrdinky. Zeštíhlení o stovku stránek bych uvítal, přesto knihu doporučím nejenom fanouškům tohoto velikána SF, ale také těm, kteří si u četby rádi zapřemýšlí a dozvídají se mnoho zajímavostí - třeba z astronomie (přehlédneme-li zmínku o třicetikarátovém zlatě ;-).

Robert A. Heinloein: Friday
překlad: Jan Plesník
obálka: Don Maitz
Wales, 2005
356 stran, 279 Kč (členové Klubu čtenářů SF 222 Kč), vázané
ISBN 80-86390-84-5