24.4.2024 | Svátek má Jiří






RECENZE: Petr Schink, Špinavá práce

5.9.2006

 

Špinavá prácePokud jste příznivci drsné detektivní školy, pak tahle knížka je určena pro vás. Charles Parker (a stejně i Ellington) sice není soukromý detektiv (stejně jako Petr Schink není Dashiel Hammet), ale příběhy hodně připomínají Krvavé žně. Nesrovnávám tuto knihu s Kulhánkovými příběhy, i když by se tu také našla řada paralel - protože pro Petra Schinka není zabíjení (míněno zabíjení postav, samozřejmě, v tom si jsou s Jirkou Kulhánkem rovni) nosným prvkem příběhu. Lidský život ve světě Špinavé práce nemá velkou cenu, každý bojuje o přežití, jen někteří stojí v potravní pyramidě o něco výše, na podstavcích z peněz a bodyguardů.

Charles Parker i Ellington v této pyramidě jsou úplně vespod - a přežít tlak té kupy nad nimi vyžaduje spoustu úsilí a šikovnosti, a také pořádný kus štěstí. Není to pro ně jednoduché, a tak příběh je navýsost dramatický - Harro Houdini by se od nich mohl učit, jak unikat z bezvýchodných situací, ale tu a tam se objeví neočekávaný spojenec.

Už příběhy Charlieho Parkera se odehrávají v postkatastrofickém světě, Ellington pak žije v post-postkatastrofickém světě. Oba jsou popsány velmi věrohodně, autorův styl se pohybuje na hranici mezi naturalizmem a surrealizmem, a patří k němu i humor sice nezvyklý, ale dobře sladěný s prostředím. Pokud nečtete doslovy, doporučuji učinit výjimku a ten Mirka Žambocha si přečíst - podařilo se mu vystihnout hlavní momenty této knihy a jen těžko najde recenzent něco nového a podstatného, co by mohl k jeho povídání dodat. 

I přesto, že krev v tomto příběhu teče po schodech, zdech i lidech, má Petr Schink hranici, kterou nepřekračuje, a za to je třeba mu poděkovat. Hlavní je pro něj příběh, mrtvoly tu tvoří kameny, po nichž se vypravěč i hrdinové pohybují bažinou jejich ponurého světa. Ten je ozvláštněn bohatým a především obrazným jazykem, kterým nám autor zprostředkovává jak reálie, tak i děj.

Jednotlivé novely jsou volně spojené v podstatě jen hlavními postavami, neskládají se do širšího rámce metapříběhu, přesto mají jedno společné. Tím je balancování obou postav na hranici mezi dobrem a zlem, jejich chůze po tenkém laně jejich života, které může být kdykoliv přetrženo. Aby si zachovali rovnováhu a udrželi se na něm, musejí balancovat mezi oběma póly - a nesmějí při tom dlouho váhat. Pokud se někdy pokusí o dobrý skutek, jsou po zásluze potrestáni a nezbývá jim, než na čas nasadit protiváhu...

Tento postkatastrofický crime noir je velmi specifický, i přes svoje nesporné kvality vyžaduje čtenáře naladěného na příslušnou vlnu. Obálka Jana Doležálka vynikajícím způsobem evokuje atmosféru příběhů a pokud se vám bude líbit i po podrobném prozkoumání, myslím, že i obsah vás zaujme.

Petr Schnk: Špinavá práce
obálka: Jan Doležálek
doslov: Miroslav Žamboch
Wolf Publishing, edice Pevnost, 2006
219 stran, 239 Kč, brožované
ISBN 80-239-6983-8

pagi










Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více... 

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...