Životopis Douglase Noela Adamse (11/3/1952 - 11/5/2001) z pera takového autora, jakým je Neil Gaiman, navíc Adamsův přítel a spolupracovník, stojí za přečtení i pokud jste o vlastního Stopařova průvodce jen zavadili. Neil Gaiman prochází jednotlivými úseky Adamsova života, ukazuje nám zákulisí vzniku legendy humorné SF i složitosti, se kterými se musel jak Adams, tak i ti, kteří byli na jeho práci závislí a navázaní, potýkat.

Douglas Adams většinu svého života prožíval v depresích a stresech. Nejdůležitější příčinou bylo, že jeho talent a nápady byly uzavřeny hluboko v jeho nitru a dostat je ven pro něho bylo nesmírně složité. Utápěl se v nejrůznějších verzích textů, dlouho váhal, kterou variantu použít a co vypustit, a nejrůznější triky jeho nadřízených a zadavatelů, jak dosáhnout včasného odevzdání finálního produktu, se velmi často nepovedly.

Na druhou stranu Douglas Adams měl velmi výrazný cit pro jednotlivá média, pro jejich výrazové prostředky, možnosti a omezení. Když pracoval pro rozhlas, porodní bábu Stopařova průvodce, vynikajícím způsobem dokázal využívat obrazotvornosti posluchačů a zvukovou stopu seriálu navrhl tak, aby prostor pro jejich fantazii byl co největší. Muka mu působilo jen zkracování scénáře, aby se jednotlivé díly vešly do přesné stopáže.

Když pak pracoval na knižní podobě příběhu Arthura Denta, nekompromisně odřezával vše, co bylo specifické pro rozhlasovou řeč a ty spousty nápadů a materiálu, které v BBC padly pod stůl, zvedal, obracel a kousal do nich, aby se přesvědčil, jestli je snese papír. Totéž platilo potom i o jeho práci na počítačové hře, televizním seriálu i na filmovém scénáři. A Neil Gaiman tohle všechno mapuje, glosuje a předkládá čtenářům.

Vedle této, doslova stopařské - jak jinak, pokud se má psát o tomto autorovi a jeho stěžejním díle - práci doplňuje Neil Gaiman vyprávění o osobní rovinu, nevystrkuje ji do popředí, ale integruje ji do situací a peripetií Adamsova života. K tomu přičtěte citace samotného Douglase Adamse i jeho přátel (včetně jejich špičkování), ukázky ze scénářů, synopse jednotlivých podob Stopařova průvodce a také výbornou grafickou úpravu, která i v českém překladu zachovává patinu autenticity. Ukázka scénáře prvního dílu rozhlasového seriálu tak obsahuje i přeškrtnuté původní jméno hlavní postavy, které mělo být Aleric.

Vedle životopisu a spousty faktografie (kdo z vás četl Adamsovy populárně naučné publikace o přírodě?) tu najdete i spoustu zajímavých informací a postřehů o tom, jak vlastně jednotlivá díla vznikala. Je to krásné čtení - a zároveň i trochu smutné. Nejenom proto, že Douglas Adams je dnes již jen heslem v posledním vydání Stopařova průvodce, ale i proto, že se k onomu nádhernému výkonu, který na jeho díle obdivujeme, propracovával přes bídu, stres a deprese. Marvin jako kdyby byl ventilem, kterým do svých knih upouštěl své pocity, ale dokázal se na ně dívat s nadhledem.

Neil Gaiman nám tohle všechno zprostředkovává s pokorou a úctou k tomuto výraznému člověku, a jeho kniha je stále živou a hodnotnou, i když už od doby jejího českého vydání uplynulo několik ručníkových dní (mimochodem, i o ručnících se v knize dočtete...). Poprvé vyšla v originále už v roce 1987, český překlad je postaven na doplněném a přepracovaném vydání z roku 2002.

Neil Gaiman: Nepropadejte panice - Douglas Adams a Stopařův průvodce Galaxií (Don't Panic. Douglas Adams & Hitchhiker's Gude to the Galaxy)
Překlad: Jana Hollanová
obálka, grafická úprava: Pavel Rút
Argo, 2003
262 stran, 199 Kč, brožované
ISBN 80-7203-526-6