Děj nejvýznamnějších knižních počinů amerického spisovatele Neala Stephensona se odehrává na planetě Zemi. Bez ohledu na to, že někdy jde o Zemi budoucí (Snow Crash, česky Sníh, Talpress 2000), neurčitě současnou (Cryptonomicon, česky Kryptonomikon, Talpress 2006) nebo alternativně historickou (The Baroque Cycle - Quicksilver, Confusion a System of the World, česky zatím první díl Rtuť, Talpress 2008), stále se jedná o známou třetí planetzu od Slunce. Autorova novinka z roku 2008 tuto „tradici“ vcelku porušila.

Příběh Anathem se odehrává na planetě Arbre, kde se v průběhu staletí a tisíciletí společnost polarizovala na majoritu občanů, která žije svůj běžný život v městech a sídlech na celém povrchu planety a na vědce a filozofy, kteří tráví své dny v malých enklávách svých řádů takřka bez kontaktu s okolním světem. Ke spojení mezi těmito zcela odlišnými realitami dochází jen při předem určených příležitostech nebo v době mimořádných událostí. Události popisované v Anathem patří v životě planety právě mezi ty dějinné okamžiky, které přinesly opětovnou potřebu propojení znalostí filozofie a vědy s praxí „běžných“ lidí. Na oběžné dráze nad Arbre se objevila obří kosmická loď, jejíž pohnutky a cíle jsou zcela neznámé, a situace vyžaduje rychlé a hlavně správné řešení.

Zápletka i samotný děj knihy, který jsem v velice stručně nastínil v předchozím odstavci, jsou určitě velmi zajímavé a přinášejí čtenáři mnoho originálních, zábavných i překvapivých momentů, podle mého názoru však nejsou nejdůležitějšími rysy dotyčného svazku. Zásadním přínosem jsou reálie a práce s jazykem. Neal Stephenson nejen že narouboval na fiktivní planetu Arbre komplexní společenský systém založený na základě různých filozofických škol a vědeckých světonázorů z naší, lidské historie, současně navíc vytvořil celé fungující názvosloví založené buď na novotvarech či změněném významu běžných anglických slov. Čtenář je nekompromisně donucen k opuštění běžných myšlenkových stereotypů, neboť by jinak neobstál ani v porozumění základního uspořádání života na planetě – nejokatější příklady jsou nasnadě - místa, která jsem v popisu děje nazval „enklávami“ by se sice dala nazvat „kláštery“, neboť jejich obyvatelé jsou členy různých řádů a slovují se bratře a sestro, ale v kontextu děje by v češtině takový název byl zcela zavádějící, neboť nejde o víru v boha či bohy (alespoň většinou), ale o filozofické směry, způsoby vnímání reality a vědu! Označení významných historických postav či některých míst – Saunt Edhar, Saunt Cartas či Saunt Baritoe, sice evokuje anglické „Saint“ = „svatý“, ale ve skutečnosti (ve světě Arbre) vznikl dotyčný titul ze slova „Savant“ čili „učenec“…

Velké množství filozofie, matematiky, logiky je do děje zapracováno velice plynule a spolu s výše zmíněným systémem světa Arbre tvoří spolu s příběhovou linií zcela organický celek, který mne po celou dobu četby nepřestával uvádět v úžas. Netvrdil bych, že se jedná o zatím nejlepší autorovo dílo – filozofické a teoretické pasáže by mohly být pro mnohé čtenáře hůře stravitelné, laťku nasazenou Kryptonomikonem či Confusion však bez problému udrží.

Pro budoucí (doufám) vydání knihy u nás vidím ovšem dva drobnější háčky – tím větším bude určitě náročnost překladu, který bude zřejmě vyžadovat velmi kreativní přístup. Druhý problém je velmi můj a proto velmi subjektivní - originální anglické vydání má takřka 940 stran, objem přes dva litry (rozměry v centimetrech: 23 x 15,5 x 6) a váží skoro dvě kila – v kombinaci s náročností textu se tedy rozhodně nejedná o čtení do prostředků městské hromadné dopravy!

Neal Stephenson: Anathem
Atlantic Books, London 2008
937 stran, brožované
ISBN 978-1-84354-916-1

Co dodat? S tímto románem Neal Stephenson kraloval všem význačným zahraničním soutěžím. Román se octl v nominacích cen AC Clarka, Locusu, Huga, BSFA, ze kterých vítězně odešel ze čtenáři hodnoceného Locusu. Na českém překladu by se mělo pracovat a ujmout by se ho neměl nikdo menší než zkušený Petr Kotrle. (pozn. redakce)