Bonapartův obr

První díl dračí tetralogie (či možná pentalogie, hexalogie atd.) má nezvyklý název Temeraire, podle anglické námořní lodi, která skutečně existovala. Situace na začátku knihy se má tak, že anglická válečná loď Reliant dá co proto francouzské Amitié. Jenomže Francouzi, nejenže je cestou stihla lavina katastrof, ale ještě ke všemu vezou dračí vejce a plaz se má co chvíli vyklubat, k čemuž zakrátko dojde, jenomže ne v lůně Dolce France, ale na palubě anglické lodi plující na Madeiru, takže si dráček zvolí svého pána poněkud svérázně. A Bonaparte, kterému byl původně tento prezent určen, ostrouhá a je tak naštvaný, že se jeho vztek přenese ještě minimálně do druhého dílu.

Nacházíme se v Evropě v době napoleonských válek, někdy kolem roku 1804, kdy čekalo Korsického netvora a svět s ním ještě dlouhých deset let neustálého vláčení. Noviková se drží dobových reálií s jedinou drobnou výjimkou – na počátku 19. století oblohu jistě nekřižovali draci. A přitom je jich hned několik druhů – prý s nimi přišli už staří Římané, ačkoliv Číňané je chovali ještě dřív. A že to nejsou žádní bumbrlíci – když se nasadí v boji, kromě svého pána unesou ještě menší posádku, a když přijde na nejhorší, přeskakují muži za pomocí karabin ze svého draka na dračí hřbet nepřítele a boj pokračuje dál, podobně jako když se zahákuje loď!

Pokud vás napadá podobnost s dobrodužnými knihami, které dřív vydával Albatros, jste na správné stopě. Drak Jeho Veličenstva přesně splňuje všechny kritéria a bohužel i nedostatky, jaké tyto dobrodružné příběhy mají, pokud je čtete v době, kdy je vám víc než dvanáct let. Je totiž stejně tak předvídatelný, takže vás opravdu ničím nepřekvapí a o své hrdiny, pokud stojí na správné straně barikády, se ani chvilku nezatřesete, a ani náznakem vás nenapadne, že by se jim snad mohlo stát něco horšího, než neškodný šrám na rameni.

Pokud se však překleneme přes tento drobný nedostatek (a překousneme, že už nejsme úplně mladí, neboť právě mládeži je podle mě kniha primárně určena), je Drak Jeho Veličenstva opravdu lahůdkovým čtením. Velkým kladem je sloh (a v našem případě překlad paní Kůsové). Autorka si také dala hodně záležet na charakterech postav, i když prvnímu dílu chybí dostatečně silný padouch. Je tam sice několik padoušků, kteří hlavnímu hrdinovi ztrpčují život, ale do pořádného arcilotra mají hodně daleko, pokud ovšem nepočítáte Bonaparta, který je zde vykreslen jako kruťas, který pro výstrahu neváhá poslat pod gilotinu i draka!

V druhé polovině knihy zažijeme dost soubojů, ale protože českému čtenáři je v zásadě britský drak stejně blízký asi jako ten francouzský, nedokáže zprvu ocenit vítězství. Možná proto, že Noviková nevykreslila Francouze dost odpudivě a ve válečném mlýnku mi přijde smrt jako smrt. Zpočátku těžkopádné akční scény však s nárůstem stránek dostávají na barvitosti, takže jestli se kniha má těšit na zfilmování Petera Jacksona, myslím, že si diváci přijdou na své.

A ještě slůvko o hlavním hrdinovi: je to typický Brit se smyslem pro čest a pro povinnost, snad až příliš ve stylu Old Shatterhanda nebo pirátského kapitána Petra Blooda. Nu uvidíme, snad se to časem změní. I když se to zprvu nezdá, časem se náš vzorný a pro svou ztracenou snoubenku tesknící hrdina zmůže i nějaké to smilstvo :) Pro mě byl ale po celou dobu skutečným hrdinou drak Temeraire, který je lidský tam, kde je hlavní hrdina příliš úzkoprsý. Navíc je také mnohem inteligentnější a před spaním si nechává číst z odborných knih. Ale neděste se, teprve když přijde na steč, pozná se, co vše v dráčkovi vězí.

I když se z předchozích odstavců může jevit, že knihu poněkud kritizuji, veskrze se mi četla moc hezky a těším se na další díl. Jak se píše na přebale, celé to bylo jen takovou předehrou k většímu příběhu (deset let neustálých válek s proradnými žabožrouty!), autorka je bezesporu nadána vypravěčským talentem a pokud po milém rozjezdu v dalších dílech přidá něco děje (a krve, a proradných padouchů, kteří umírají pomalou bolestivou smrtí), myslím, že cyklus si získá mnoho čtenářů.

A ještě poznámečka k hodnocení: kromě dobrodužných příběhů mého mládí mi to dosti připomnělo Drakeny z Permu (tedy ty díly, které se daly číst), takže pokud jste fanoušky tohoto cyklu (jakože draků vůbec), nesmíte si rozhodně tuto knihu nechat ujít (a k hodnocení šupem přidejte deset procent.). Pokud však máte raději dějově semknuté příběhy, kde neustále hrozí střet, krev stříká vysoko a střeva padají nízko (a trpaslíci, elfové, skřeti a barbaři se tam producírují v plné zbroji jako o vojenském marši), obávám se, že tato netradiční dračí fantasy s překrásným jazykem vám není určena, tudíž se nebojte, a směle odečtěte deset procent dolů.

Hodnocení: 70%.