RECENZE: Michio Kaku, Fyzika nemožného

Stává se vám někdy, že se zamyslíte nad otevřeným scifíčkem a říkáte si: „Hm, ta teleportace vypadá tak pěkně vědecky podložená, tak jak to je? Šlo by to, nešlo?“ Michio Kaku asi tyhle otázky, co si při četbě klademe, dobře zná a rozhodl se nám pomoci zorientovat se v problematice a stěžejní sci-fi technologie uvést na pravou míru.

Ve třech odděleních Fyziky nemožného rozebírá fyzikální předpoklady nemožností III řádů – což jsou technologie, které bychom snad měli být schopni zprovoznit v nějaké podobě v tomto nebo snad příštím tisíciletí, protože neodporují přírodním zákonům. Mezi nemožnosti řádu I. počítá teleportaci, motory na antihmotu, některé formy telepatie, psychokinezi a neviditelnost. Za nemožnosti II. řádu považuje konstrukty, které jsou na hranici našeho porozumění fyzikálnímu světu a mohly by být vyvinuty v průběhu tisíců a milionů let. Podle Kakuiho to jsou stroj času, cestování v hyperprostoru a procházení červími dírami. Poslední kategorii označuje jako nemožnosti III. řádu. Tyto jevy porušují fyzikální zákony. Jde o perpetuum mobile a předvídání budoucnosti.

U každé z těchto technologií uvádí autor stručnou historii příslušných fyzikálních zákonů a objevů, ze kterých může lidstvo při konstrukci vycházet, a nastiňuje další možný postup od bodu, kde jsme prozatím uvízli. Jeho záliba ve fantastice se opět projevuje častými úvody do problematiky za pomoci masově známých a leckdy kultovních příkladů ze sci-fi literatury a filmu.

Když srovnám Fyziku nemožného s jednou z předešlých Kakuiho publikací Hyperprostor (na kterou navazuje i shodnou klasifikací technologického vývoje civilizací), dala by se označit s troškou nadsázky jako encyklopedie. Jedná se vlastně o seznámení čtenáře s fyzikálním pozadím několika jevů či technologií. Tato skutečnost způsobuje ztížené čtení a Fyzika nemožného se nedá slupnout na posezení jako beletrie. Daleko lepší a produktivnější způsob je seznámit se každý den jen s její částí, právě jako v encyklopedii.

Knihu lze doporučit každému, kdo se rád dozvídá něco o vědeckých poznatcích hravější cestou, než jakou nabízí klasická naučná literatura, a pochopitelně fanům, kteří by rádi věděli, jak dlouho to ještě potrvá, než se budou moci na cony teleportovat. Přestože čtivost poněkud trpí encyklopedičností díla, nebude tato skutečnost patrně vnímána jako chyba v kódu. Důležitý je pocit úžasu, který v čtenáři vyvolá pomyšlení na to, čeho všeho může jeho vlastní druh dosáhnout. A snění, snění má na tomto procesu obrovský podíl.

Fyzika nemožného (Physics of the Impossible; recenze knihy Hyperprostor, recenze knihy Einsteinův vesmír)
Michio Kaku
Překlad: Petr Liebl
vázaná s přebalem
292 stran
ISBN? 978-80-7363-262-5
Cena: 399 Kč
Vyšlo: 29. března 2010.