Balbok a Rammar jsou orci. A, což je u orků velmi nezvyklé, své sourozenectví si uvědomují a drží spolu. Dokonce i když se dostanou do situace velmi nepříjemné - jako jediní přežijí útok gnómů na jejich oddíl a, hrůzo hrůz, nenaleznou hlavu svého velitele. Náčelník klanu je pošle hledat ztracenou trofej - čímž začne heroická výprava ne nepodobná putování Společenstva prstenu. I když, jak je už z rasové příslušnosti obou hrdinů zřejmé, putování v poněkud jiném gardu.

Elfská kněžka Alannah ve své hlavě střeží tajemství mapy Shakar a přitom se ve svém chrámu šíleně, ale opravdu šíleně nudí. A když jí její platonický elfský milenec dá kopačky (sice platonické, ale kopačky to jsou, to mi věřte), řekne si, že je čas na  změnu. Netuší ovšem, že její únosci Balbok a Rammar ji mají dovést k tajemnému čaroději, který z ní chce vytáhnout mapu Shakary. Lovec odměn Corwyn tuhle malou skupinku uloví a když zjistí, že trojice - netuší ovšem, že v rozporu s požadavkem čaroděje - s pomocí mapy Shakary jde navštívit tajemné zmizelé elfské hlavní město Tirgas Lan, v němž po staletí leží poklad nesmírné hodnoty, stane se právem nejsilnějšího velitelem objevitelské výpravy. Elfský kníže Loreta má za úkol své bývalé platonické milence naprosto neplatonicky zabránit v prozrazení největšího elfského tajemství. Také čaroděj ovšem nelení. Karty jsou rozdány, kostky vrženy. Jen dresy jednotlivé postavy nenosí, a tak není zcela zřejmé, ve kterém týmu kdo hraje, a už vůbec není jasné, který z týmů zvítězí - a jak.

Kupodivu - a k pochvale autorovi - tu nejde o klasický odvar z ponožek pana profesora. Balbok a Rammar jsou ze všeho nejvíc Laurel a Hardy. Balbok, přestože umí počítat (ale ne sčítat a už vůbec ne odčítat), je ten hloupý, který dvojici a později celou skupinku neustále zavléká do problémů svými chlubivými řečmi, zatímco Rammar, i když se chová namyšleně a všechny společné zásluhy (kupodivu Balbok není ve všem úplný hlupák) si přisvojuje, je přece jenom o něco chytřejší (nečekejte ale, že by překonával standard inteligence orků). Také Alannah vybočuje z klišé, na jaká jsme si u elfů v high fantasy zvykli. Jak jí řekl Balbok - jako kdyby byla napůl ork.

Peinkoferovo pojetí postav, ras i příběhů je velmi občerstvující, i když je v zásadě určené především pro kategorii young adult a pro ještě o něco mladší. Několikrát jsem měl - hlavně zpočátku - chuť knihu odložit. Orčí Laurel a Hardy se totiž chovají tak, aby pobavili právě tuto věkovou kategorii, a situace, které vytvářejí, jsou pro dospělého čtenáře velmi naivní (ostatně kdo by mohl od orků čekat inteligentní humor?). Přesto to je příjemná kniha, pokud přijmete svět, který autor vytvořil - je v milém a objevném kontrastu ke klasickým schématům.

Hodnocení: 55% (pro dospívající), 45% (pro ty už dospělé) => průměr 50%.

Michael Peinkofer: Návrat orků (Die Rückkehr der Orks)
překlad: Svatava Kretková
obálka: Jan Patrik Krásný
Fantom Print, 2008
382 stran, 339 Kč, vázané
ISBN 978-80-7398-018-4