Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Nezbývá, než souhlasit

Musím bohužel souhlasit s Vašíkem a Jerrym Gunmanem. Knihu jsem ještě nedočetl, ale je to hodně tím, že se neskutečně nudím. Ačkoliv je kniha nacpaná akcí. Je nudné číst 50 stránek zběsilé jízdy treulerem plné nejrůznějších popisů manévrů a protimanévrů. Tahle kniha je hodně urychleným klonem předchozích děl páně Kulhánka.

Ale i tak zůstávám jeho nadšeným čtenářem a oddaným fanouškem.

Problém Kulhánek

V podstate ida vlastne o to, že pán Kulhánek nám dospel a jeho čitatelia nie. Stroncium je Kulhánkova najprepracovanejšia kniha. Dokonale som sa bavil, keď som si predstavil autora, ako dopisuje rôzne vsuvky a vedecko - technické vysvetlenia (viď giroskopická stabilizácia lunárneho modulu porostredníctvom vyradených hard diskov) vyslovene na základe pripomienok a doporučení niekoho tretieho (odborný poradca?). Čo sa nezmenilo - to sú ženské postavy. Ale tie sa nedaria ani Neffovi a neišli ani Julesovi Vernovi.

Re: Problém Kulhánek

Nevím - napadá mně spíš obrácený slogan - první Kulhánkovi čtenáři už dospěli a on ne - drží stále svou parketu. Dlužno ovšem říci, že v rámci žánru nepíše špatně ...

Děj nic moc...

ale hlavně, Britney Spears to přežila. Těšil jsem se na nějaký děsivý konec, který postihne Britney i s jejími fanoušky a do konce díla nic. To Kelly Family to v Temném prorokovi nádherně schytali. A s jejich fanoušky se Kulhánek taky nemazlil. Jo, to byly časy.

A to mně

se to docela líbí, přečetl jsem to za dva dny jedním dechem a celkem jsem byl napnutý, jak to dopadne. I ten konec mi připadá docela dobrý...

Asi tak...

Když se na internetu nedávno objevil 3. díl Cesty Krve, napsaný "Jaffem", bylo to nesmírně příjemné a vpravdě erste-klasse kulhánkovské počtení, byť se jednalo "jen" o fan-art. Když následně týž autor (Martin Moudrý) přišel se samostatnou knihou Temné Záblesky, bylo jednoznačně poznat, odkud vychází a kým se nechal více než inspirovat. Přesto však i toto bylo velmi jakostní čtivo.

Ovšem Stroncium... Nemohu si pomoci, ale v porovnání se dvěma výše uvedenými knihami mi Stroncium přijde jakési... nedomrlé, bez chuti a bez zápachu, rozvláčné až natahované, mnohdy i (ó, jaká hrůza) i nudné - tedy něco zcela, ale ZCELA odlišného od toho, čím si Jirka Kulhánek získal "svou" čtenářskou obec.

Dovolil bych si to shrnout asi takto - pokud by Stroncium bylo první knihou, která by Kulhánkovi vyšla, nebylo by "fenoménu Kulhánek"...

nic moc

Mám Kulhánka opravdu rád, ale tohle je podle mě to nejhorší co napsal. Sice jsem Stroncium dočetl do konce (u některých knih od jiných autorů toho nejsem schopen), ale rozhodně nemám potřebu tuhle knížku číst po druhé (narozdíl od Nočního klubu a Vládců strachu). Prostě kdyby to nenapsal Kulhánek nestálo by to za otevření. Omlouvám se .... . Nicméně přesto netrpělivě čekám na Kulhánkovu další knížku.