RECENZE: Jasper Fforde, Malér Eyrová
Recenze převzata ze serveru SF Site se svolením autorky Donny McMahonové. Za překlad děkujeme Radku Bartovi a za korekce Honzovi Vaňkovi mladšímu.
Při tom, jak se soustředím na fantastický žánr, úplně bych vynechala The Eyre Affair (Malér Eyrová), kdyby nebylo knižního klubu v mém zaměstnání. Tento román britského autora Jaspera Fforda byl v Kanadě prodáván jako mainstreamová literatura, ačkoliv je to fantasy/alternativně historický román velmi podobný stylu D. Adamse, a obsahem ne nepodobný Andersonově Bouři noci svatojánské.
Ale protože víme, že M. Atwood nepíše SF, tak proč bychom měli cestování časem označovat jako SF?
Čtvrtka příští (Thursday Next – v překladu nahrazeno Středa Příští) žije v alternativní Británii roku 1985, kde je literatura popkulturou davů. Tisíce lidí si mění své jméno na J. Milton, specializované shakespearovské jukeboxy recitují Othella a teologové chodí dům od domu a získávají nové přívržence teorie, že Shakespearovy hry ve skutečnosti napsal Francis Bacon.
Technologie se také vyvinula zvláštním způsobem. Popularita řiditelných vzducholodí potlačila rozvoj letadel, ale klonování je rozvinuto natolik, že blbouni nejapní se vrátili zpět jako domácí mazlíčci a stali se obtížnými. V neposlední řadě, pochopitelně, je tu cestování časem, hlídané Časohlídkou, jejíž úkolem je zajišťovat, aby podivíni (jako Čtvrtčin otec) necestovali zpět v čase a neupravovali minulost.
Čtvrtka sama pracuje pro SO-27, Literární detektivní oddělení speciálních operací. To je neatraktivní práce, jejíž náplní je zabavování padělků Fieldingových děl nebo dopadání zlodějského gangu Samuela Johnsona – do té doby, než je originální manuskript Martina Chuzzlewita ukraden zlým géniem jménem Acheron Hádes. Když Hádes ovládne technologii zařízení zvaného knižní červ, jež dovoluje skutečným lidem vstupovat do románů a okrádat postavy z těchto děl, hranice se ještě více posouvají.
Nemusíte přímo vystudovat angličtinu, abyste si mohli tento veselý román užít – ve skutečnosti ani nemusíte číst Janu Eyrovou – ale bylo by to ku prospěchu. Malér Eyrová je přecpaný literárními odkazy a skrytými narážkami, což z něj dělá zábavné čtení především pro tu část populace, která studovala Richarda III a ráda se baví u půlnoční Rocky Horror Picture Show.
V románu nalezneme temnější prvky - jako například chamtivou megaspolečnost Goliath nebo 130 let trvající Krymskou válku, která se vleče jako nekonečný Vietnam - především v podobě představitelů arcilotrů, jako například Paige Turnera a Jacka Schitta (což jsou samozřejmě manažeři Goliathu).
Literární styl Fforda je úsporný a skoupý, tak jak byste očekávali od někoho, kdo píše pro filmový průmysl, jeho zvyk odkazovat na charaktery podle jména, bez dalších klíčů či vysvětlivek občas způsobuje nepatrné problémy v orientaci mezi postavami. Čtenáři SF a fantasy nenajdou v této knize nic převratného, ačkoliv Fforde pochopitelně vytvořil svůj vlastní a odlišný vesmír.
Pokračování Ztracen v dobré knize (Lost in a Good Book) vychází právě teď, ale vhodnější bude přečíst si nejprve Malér Eyrová.
