RECENZE: James Patrick Kelly & John Kessel (eds.), Singularity - Postkyberpunková antologie
"Příčetnost vyžaduje neustálou rekalibraci vnímání." (str. 14)
Minulý rok jsme byli asi moc hodní, protože nám nakladatelství Laser-books nadělilo opravdu speciální dárek v podobě antologie Singularity. Oba editoři této sbírky jsou také žánrovými autory. James Patrick Kelly se narodil v New Yorku roku 1951. Vystudoval obor anglická literatura a dnes patří mezi významné spisovatele science fiction. Svými povídkami si získal čtenáře již v polovině 80. let. Pozornost vyvolal ve spolupráci s Johnem Kesselem románem Freedom Beach (1985). Pověst Johna Kessela coby spisovatele sofistikované literární fantastiky se zakládá na několika povídkách, které využívají textů klasických spisovatelů jako odrazového můstku pro současné hodnoty a společenské mravy. Tito pánové nejenže literatuře rozumí, ale také se zaměřují na její společenskou funkci.
A tím je dáno vše. Singularity jsou zhuštěným průřezem povídkové tvorby přelomu 20. a 21. století. Čtenář v nich nalezne opravdu vybranou společnost autorů, kteří už jsou nějakou dobu klasiky žánru, ale i poměrné nováčky, vyznačující se často raketovým startem. Editoři přijali rukavici metanou opakovaně do tváře science-fiction už mnoho let. Nejdříve se stále mluvilo o tom, jak cyberpunk myšlenkově zdegeneroval na pouhou cool zábavu v kůži a se zrcadlovkami. Později byl dokonce mrtev. Na sklonku 20. století však povstává z popela jako fénix něco, co by se dalo označit za postkyberpunk. A má toho hodně na srdci.
Jak už se stává u reprezentativních sborníků, s některými pracemi ze Singularit se již český čtenář mohl setkat. To je daň za to, že máme Martina Šusta, který dokáže opravdu vyhmátnout přelomové zahraniční povídky. Je zajímavé sledovat, kolik z jeho výběru se za pár měsíců či let ocitne v některé exkluzivní antologii. V případě Singularit však opakování povídek nevadí ani v nejmenším. Nejde totiž jen o to, mít je pohromadě. Cena knihy pro čtenáře, který sleduje vývoj literární science fiction, popřípadě proměny její společenské úlohy, spočívá zejména v úvodu dvojice editorů, který mapuje zrození, smrt a resuscitaci subžánru. A jako bonus sbírku vybavili útržky korespondence Jamese P. Kellyho s Johnem Kesselem, které většinu povídek doprovází. Přestože by tyto příběhy obstály bez problémů samy o sobě, kvalifikovaný a relevantní úvod sbírku povyšuje na kapitolu teorie literární fantastiky a myšlenky, obsažené v přiložené korespondenci jí dodávají filozofický rozměr.
Ptáme-li se po kvalitě jednotlivých povídek z hlediska žánru, je tato otázka téměř irelevantní. Ostatně autoři ve sbírce obsazení patří k těm, u nichž se o řemesle nepochybuje, stejně jako o schopnosti zaujmout čtenáře. Kdepak - dimenze kvality tohoto díla sahají po vyšší metě než je "pouhá" literatura. Tato sbírka se ptá čtenáře: "Jsi spokojený s tím, kam se ubírá společnost? A pokud ne, co s tím hodláš dělat?"
"Mám pocit, že už je za námi doba, kdy science fiction, ve svém prediktivním režimu, dokázala úspěšně pronášet jeremiády a poukazovat na nebezpečí na cestě, která nás čeká. Něco takového už je jen neúčelným plácáním, zbaveným smyslu, a to na základě prostého faktu, že cestu, která nás čeká, tvoří prakticky už jen nebezpečí. K sepsání úspěšného literárního díla - takového, jež pronikne ochrannou skořápkou necitlivosti, která dnes čtenáře obklopuje - je nutné přestat ukazovat na výmoly a naopak hledat to, co z cesty ještě zbylo." (str. 245 - B. Sterling)
Možná se nám zdálo, že po revolučních 60. a 80. letech upadla science-fiction v 90. letech minulého století do stereotypu nicneříkající zábavy pro ukrácení dlouhé chvíle. Myslím, že můžeme říci, že na prahu 21. století opět začíná plnit svou úlohu. Díky již zavedeným mistrům i nové generaci autorů nám zase vědecká fantastika ukazuje cestu. Tam, kde jsme z naší rodné hroudy dokázali nadělat pořádně koncentrované minové pole lze už jen těžko hledat východiska. Technooptimismus umřel v okamžiku, kdy se ukázalo, že věda a technologie nás nespasí. Současná sci-fi už nevidí cestu ven v dětinské revoltě a náhlém rozvratu stávajících struktur. Odhodila cool technologie a kožené oblečky jako motýl kuklu a odhalila živé tepající jádro: víru v lidství, spolupráci a optimismus tváří v tvář zející propasti.
Povídky, zahrnuté v Singularitách a jejich dřívější výskyt jinde:
-
Opravář kol: Bruce Sterling (Ikarie 1998/05; Vidím to jinak, 2009, Laser)
-
Rudá Sonja a Lessingham v zemi snů: Gwyneth Jones
-
Jak jsme se dostali do města a zase zpátky: Jonathan Lethem
-
Jejuka: Greg Egan
-
Poslední remake Návratu Lehkého latinského Larryho s kompletně remasterovanou hudbou a s původním publikem: Pat Cadigan
-
Třináct pohledů na kartonovou kolonii: William Gibson
-
Svatební album: David Marusek (Trochu divné kusy 2, 2006, Laser)
-
Tátův svět: Walter Jon Williams (Ikarie 2001/09)
-
Haf haf, řekl pes: Michael Jurgen Swanwick (Ikarie 2003/02)
-
Humrové: Charles Stross (Ikarie 2001/11)
-
Co se šustí, Tygří Lilinko?: Paul Di Filippo
-
Dobrovolný stát: Christopher Rowe (Ikarie 2006/3)
-
Dva sny o vlacích: Elizabeth Bear
-
Kalorik: Paolo Bacigalupi (Fantasy & Science Fiction 2007/02).
-
Pátrač: Mary Rosenblum
-
Když Zemi vládli systemáci: Cory Doctorow
Singularity: Postkyberpunková antologie /Rewired: The Post-Cyberpunk Anthology/
Kelly, James Patrick (ed.) - Kessel, John (ed.)
Nakladatel: Laser-books
Překladatel: Adéla Kalousková, Petr Kotrle, Tadeáš Pelech, Richard Podaný, Jana Rečková, Tomáš Richtr, Miroslav Valina, Milan Žáček
Obálka: Tomasz Maroński
Redakce: Tomáš Jirkovský, Helena Šebestová
Rok vydání: 2009
Počet stran: 448
Rozměr: 130 x 200
Provedení: paperback
Cena: 339 Kč