Joseph Schwartz je z chicagského předměstí počátku léta roku 1949 přenesen do devátého století éry galaktického impéria. Chico - jak se jmenuje nyní jeho město - je pro něho cizí a podivné, stejně cizí a podivné jako lidé, kteří jej obývají. pod „laskavým“ protektorátem Impéria. Země, zničená jadernou válkou, uživí jen zlomek původního obyvatelstva, potraviny se dají pěstovat jen na malém podílu radioaktivitou nezasažené půdy, a tak ve svých šedesáti letech lidé dobrovolně uvolňují místo pro novou generaci.

Země je izolovaná, její obyvatelé mají s lidmi ze zbytku Impéria společnou jednu vlastnost - hlubokou a upřímnou vzájemnou nenávist, nenávist až za hrob a doprovázenou touhou ty druhé zlikvidovat. Přesto se na obou stranách najdou výjimky. A tou největší z nich je právě Joseph Schwartz, možná i proto, že patří na obě strany. Předcházel generacím lidí, kteří si přivlastnili stovky a tisíce planet v celé Galaxii a založili Impérium, a zároveň Země, jakkoliv změněná a zpustošená, zůstala jeho domovem.

Oblázek na obloze - Pebble on the Sky publikačním datem (1950) byl prvním Asimovovým knižně publikovaným románem. Přestože roboti i Impérium patří k sobě, v tomto románu prvně jmenované nenajdete, zato duch Impéria tu je výrazně formulován. I když tento román postupem budování příběhů Impéria získal řadu konotací, sám o sobě má především dva plány. Prvním z nich je vyhrocený konflikt mezi Pozemšťany a obyvateli ostatních planet Impéria, jejich vzájemná nenávist, která je schopná tvořit hromadné hroby - tedy plán, který má trend s výrazným mínusovým znaménkem, a má společenský rozměr. Druhým z nich je rozměr jednotlivců, jakýsi kulturní trojúhelník v podání Josepha Schwartze, imperiálního psychologa a archeologa Bena Ardarvana a Pooly Schektové. Všichni tři se navíc dostávají do nejrůznějších konfliktů se členy obou dvou společností.

Tato střetnutí tří rozdílných kultur umožňují autorovi úspornou cestou popsat charakteristiky obou nám nepovědomých společností a uvést a vybudovat prostředí, ve kterém se odehrává zdánlivě jednoduchý konflikt. Jenže sama společnost Země není jednotná, Bratrstvo Strážců tradic tvrdě udržuje konfrontační linii pozemské politiky, zatímco většina ostatních obyvatel je ve svých názorech mnohem vlažnější.

Ale i mezi Cizáky nalezneme široké spektrum emocí vůči Pozemšťanům - od snahy je poznat a snad konečně nalézt kolébku lidstva přes neutrální postoje až po drsnou agresi. Takže ke vzájemnému pochopení a usmíření mnoho prostoru nezbývá. Jenže je tu „něco jinak“ - a přesně to reprezentuje Joseph Schwartz. Obyčejný krejčí, časový vyděděnec, který ve svých rukou drží osud nejenom Impéria, ale i Země.

Přes deset let Asimov publikoval pouze krátké útvary, byť propojené do komplexních cyklů. Jeho vstup do klubu autorů románů byl na tehdejší dobu vynikající - a i když si z toho období více cením Ocelové jeskyně (1954), Oblázek i přes téměř šest desítek let od svého vzniku zůstává zajímavým a čtivým románem. Nehledejte v něm ale akci, je to sociokulturní studie, nikoliv jenom oblázek, ale jeden ze základních kamenů cyklu o Impériu.

Isaac Asimov: Oblázek na obloze (Pebble on the Sky)
překlad: Petr Kotrle
obálka: Jan Patrik Krásný, grafická úprava: Dagmar Krásná
medailon autora: Martin Šust
Triton, edice Trifid, 2006
300 stran, 209 Kč (členové klubu Trifid 149 Kč)
ISBN 80-7254-697-X