Deset povídek, vytažených z bohaté studnice fantazie Fritze Leibera, nás vede Lankhmarem i zeměmi za mořem, dokonce se díky těmto hrdinům dostaneme na ostrov, který se prý potopil - tedy to prý platilo jen do doby, než na něj podivný prsten zavlekl Fafhrda. Nemyslete si ovšem, že by Fafhrd byl tak mocný čaroděj, že by dokázal potopit velký ostrov,  nebo tak nešikovný bojovník, že by vyndal špunt z vany a tím ostrov dostal do hlubin. Prostě se k tomu přimotal...

Povídka Bazar bizar je v této sbírce poslední - a vřele doporučuji ji jako poslední i číst. Neboť i tady platí, že nejlepší má přijít na konec. Než se k ní ale propracujete, budete se muset probourat těmi předchozími, a všechny stojí za přečtení a většina i za zapamatování. I když autor byl inspirován howardovým Conanem, vytvořil zcela novou polohu žánru - tedy novou v době, kdy začal tyto příběhy psát, a je to opravdu sword and sorcery, ve které kouzla jsou rovnocenným partnerem meče. (Což mi připomnělo, že Howardovi pokračovatelé a také epigoni postavu Conana spíše usadili do leiberovského prostředí než do howardovského.)

Již zmiňovaný potopený ostrov, lebka mistra zlodějského cechu či magický diamant, nové vtělení bohyně Tyraa nebo podivný cizinec, který svým čarovným zaklínadlem zatáhl naši dvojici na Ponuré pobřeží a ostatně také Bazar bizar - to vše jsou ukázky magie místy až těžkotonážní, přesto nikoliv samoúčelné. Magie tvoří rovnocennou součást příběhu, cosi, co se Fafhrdovi a Myšilovovi snaží změnit běh života. Bojují s tím, vítězí nebo alespoň uniknou (je to povídkový cyklus, takže jsem nic překvapivého neprozradil), aby byli připraveni dál bojovat se životem i ne-životem svého světa o své putovní místečko na slunci.

Původně roztroušené perly, sesbírané do knižního náhrdelníku, nesou v sobě znaky svého diasporického původu. Na začátku některých povídek najdeme popisy obou hrdinů či připomínky jejich iniciace, s duchy Vlany a Ivrain se v jedné z povídek dokonce potkají. Zůstávají svobodnými, či přesněji nezadanými muži, příliš milostných nebo dokonce sexuálních vsuvek se do jejich příběhů nedostalo, ale to nijak nevadí. Samotné stíny Vlany a Ivrain jsou součástí atmosféry příběhů natolik, že Fritz Leiber tenhle dějově dekorativní doplněk příliš nepotřeboval a jeho vypravěčský styl je natolik poutavý, že pro udržení čtenářské pozornosti ani nebyl zapotřebí.

Příběhy Fafhrda a Myšilova jsou klasikou, která nezestárla a stále má své místo na vrcholku sub-žánru, který pomáhala vytvořit.

Fritz Leiber: Meče proti smrti (Sword against Death)
překlad: Robert Tschorn
obálka: Milan Fibiger, mapy Robert Tschorn
medailon autora: Martin Šust
Triton, edice Trifid, 2006
330 stran, 209 Kč (členové klubu Trifid 159 Kč), brožované
ISBN 80-7254-776-3