Tento text naleznete i na www.sarden.cz, kde můžete bez registrace diskutovat a využívat mnoha dalších výhod.

Roger Torroway má opravdu dobrý důvod mít smíšené pocity. Po přihlášení do projektu Man Plus byl dobrovolníkem na pátém místě a teď, shodou okolností, je najednou na řadě. To by bylo jistě důvodem k radosti, je to koneckonců práce, kterou si vybral - být spásou lidstva, jedinou nadějí na přežití lidského druhu a prvním trvalým obyvatelem Marsu. Jenže to má své velké ale a Roger najednou neví, jestli o tu poctu vůbec stojí. Nic není bez rizika a i když mu hlavní konstruktér tvrdí, že ví, proč zemřel jeho předchůdce, kdo ví, co se pokazí příště. Roger se má totiž stát kyborgem, s robotickými končetinami, křídly pokrytými fotočlánky, umělou kůží a očními bulvami velikosti žlutého melounu. On sám by se s tím vyrovnal s většími či menšími obtížemi, ale co jeho žena, jeho modla? Jak se změní jejich vztah po jeho proměně v monstrum? A co když projekt selže? Díky němu, technice, špatným výpočtům nebo některému z tisíců dalších faktorů. Bude pak to, co podstupuje, mít smysl?

Frederik Pohl v této knize propletl několik linek. Jednak zhoršující se celosvětové politické klima, proti němuž je studená válka opravdu slabým čajíčkem (tady si nemůžu odpustit trochu obdivu za správný odhad mocenského rozložení, v jeho světě totiž USA nesoupeří s Ruskem, ale s Čínou) a které může zachránit opravdu jen celosvětové nadšení pro marsovskou kolonizaci pod vedením USA, jednak soukromý život hlavního hrdiny, který má velice komplikovaný vztah se svou ženou a nyní ho musí znovu přehodnotit a pokud možno sloučit s tím, co po něm chce vlast. Kromě těchto dvou linek se dá od půlky knihy sledovat příběh třetí, skrytý mezi řádky, který vybublá jako překvapivá pointa v poslední kapitole.

Nutno konstatovat, že s prvními dvěma liniemi si Pohl poradil skvěle. Příběh odsýpá, nikde nedrhne a čte se úplně sám. Záměrně neříkám jedním dechem, protože tak napínavé to zase není. Čtivost zajišťuje jednoduchý styl a atmosféra, která, ač popisuje budoucnost, připomíná spíše sedmdesátá léta střihnutá občas nějakým mírně nepatřičným přístrojem, který jako by chtěl čtenáře upozornit - pozor, opravdu jsi v budoucnosti.
Vědci se prohání v levitujících autech, kybernetika, stejně tak chirurgie, je na úrovni, o které si vědci budou muset ještě dlouho nechat jen zdát, přesto neexistují mobilní telefony a o nějakém rozumném datovém nosiči nahrazujícím kazety nemůže být ani řeč.
Třetí linie na závěr zpočátku působila, jako by byla dopsána, aby počet stran dosáhl limitu. Přesto si u mě s několikadenním odstupem zasloužila své místo na slunci, protože posouvá příběh do jiné roviny a zároveň vysvětluje některé z otázek, které položím v následujícím odstavci.

Technická stránka věci tedy chvílemi budí úsměv, ale nemůžeme po autorovi sci-fi chtít, aby naprosto přesně predikoval, co se stane a co kdo vynalezne. Co ale působí mírné rozpaky a koneckonců to vyplývá ze samotné knížky, je nesmyslnost celého projektu Man Plus. To sice trochu osvětlí závěr knihy a pointa, jenže to prostě nevyváží pocit údivu nad tím, proč to ti lidé vlastně dělají? Na co potřebují kyborga? Chápal bych, kdyby člověka upravovali geneticky, pokud by byla šance, že se člověk opravdu přizpůsobí Marsu a plynule k tomuto přejdou i další generace, jenže tady to takhle nefunguje - dítě narozené na Marsu prostě bude jen obyčejné lidské dítě. Bude se pak každý narozený člověk zvlášť kyborgizovat? Stejné otázky pak vyvolává sama kolonizace Marsu, protože k přežití lidstva může v tomto ztvárnění přispět maximálně jako symbol, možnost sjednotit znesvářené národy pro jednu věc. Pro přežití jako takové ... pochybuji.

I přes zmíněné nedostatky, které bych přičetl hlavně době vzniku, Man Plus určitě do edice Mistrovská díla SF patří. Kombinuje několik námětů, které se ve sci-fi většinou vyskytují samy o sobě a podává na ně netradiční pohled okořeněný o trochu psychologie ( opravdu jen ždibíček ). To vše jazykem, který se příjemně čte i dnešnímu čtenáři (ono to zas tak staré není). Zkrátka - Man Plus je knížka, která by neměla chybět v knihově žádného obdivovatele klasické sci-fi.

Man Plus /Man Plus/
Pohl, Frederik

Nakladatelství: Laser
Autor obálky: Chris Moore
Překlad: Karel Blažek
Počet stran: 256
Rok vydání: 2010
ISBN: 978-80-7193-307-6
Vazba: brožovaná
Formát: 165 x 107 mm
Cena: 189 Kč