14.12.2019 | Svátek má Lýdie






RECENZE: E. E. Knight, Hromoklín - Země upírů 3

7.6.2010 0:05

Tento text naleznete i na www.sarden.cz, kde můžete bez registrace diskutovat a využívat mnoha dalších výhod.

Hromoklín E. E. Knight"Dluh je splacen."

TOPlistPřed miliardami let pradávná inteligentní upírská rasa zprovoznila Strom mezi světy – síť portálů mezi hvězdami, která umožňovala přímou přepravu přes celé světelné roky. Prastaří upíři v průběhu milionů let vymřeli a jejich portály začala používat rasa z planety Kar, podobná původním uživatelům parazitováním na jiných tvorech. Ke své existenci však nepotřebovali krev, ale životní sílu, auru, a pokud jí měli dostatek, dokázali žít věčně. Ta lidská patřila k nejvýživnějším, a tak se stalo, že se Karané objevili roku 2022 na Zemi a formálně si ji podrobili. Sami zůstali ukryti a ovládali obyvatelstvo především prostřednictvím Rozparovačů, kteří se živili lidskou krví a přitom na dálku zásobovali své pány aurou umírajících. Dále zde byly Obrnění, mutanti ducha mdlého, ale o to krutějšího založení, kteří byli stvořeni Karany k terorizování a nahánění obětí. I mezi lidmi se našlo dost těch, kteří s vetřelci aktivně a oddaně spolupracovali na udržování Nového zřízení - ti se nazývali Renegáti. A existovaly i nepočetné skupiny odvážlivců, kteří se odmítli podrobit a zvolili raději smrt v boji než zotročení. Těmto skupinám odporu se dostalo nečekané pomoci: i na planetě Kar žili slušní jedinci, Osévači, kteří nesouhlasili s podrobováním jiných ras a vydali se ohroženým civilizacím na pomoc. Sami byli příliš zranitelní a tak jen dokázali zařídit, aby vhodný člověk získal něco z vlastností volně žijícího predátora. Na severoamerickém kontinentě to byli Vlci, Kočky a Medvědi, všichni dohromady pak tvořili kastu Lovců. Lovci byli spolu s milicemi a gardami základem ozbrojených složek Jižního velení, které chránily ostrůvky svobodných obyvatel před predátory.

Píše se čtyřicátý osmý rok Karského zřízení a David Valentin už celých dvanáct měsíců slouží v Karském pobřežním výsadkovém vojsku, kde nakonec získal hodnost kapitána. To vše jen proto, aby nyní, při službě v New Orleansu, mohl ukořistit Hromoklín, ledoborec přestavěný na vojenskou loď, a s ním zamířit na Haiti, kde musí získat zbraň proti Rozsévačům. To by se mu nikdy nepodařilo bez spojenectví s mimozemšťany - Obrněnými, jejichž vůdce Ahn-Kha se stal nejlepším Davidovým přítelem. Svůj podíl na celé akci měli i piráti jamajského komodora, kterým slíbil Valentin předání Hromoklínu hned po splnění své mise. A nebyl by to David Valentin, aby cestou ke splnění úkolu nepomohl podnítit Jamajčany k odporu proti Karanům a osvobodit tak obyvatelstvo ostrova.

Musí však na Hromoklínu pod velením jeho kapitánky Carrascové dál, až na Hispaniolu, kde se mu daří za pomoci Dominikánců osvobodit Haiti a tam se také David potkává s Karanem, který se odloučil od svých druhů a živí se jen čistě přírodní aurou. Od něj získává David návod, jak zlikvidovat Rozparovače spolehlivě a rychle pomocí speciálního druhu borovice.

Tuto zbraň tedy v podobě dřeva, sazenic i semen odváží David Valentin na Hromoklínu do Texasu. Zde se rozloučí s posádkou a zejména kapitánkou, která je mu velmi blízká, a pod ochranou Texaských Rangers překračuje se svými věrnými a cenným nákladem řeku Red River, aby se ocitl na území Svobodného teritoria…

"Poslední dobou se cítím jako pěšec v šachu, jenže nevidím celou šachovnici."
Ahn-Kha překousl silnými zuby kost jako přežvýkavec stéblo. "Pověz mi, ctěný Davide, může v šachu pěšec zabít krále nepřítele?"
"Ano."
Tak ty jsi takový pěšec."

Již potřetí se vydáváme do Země upírů a hned v úvodu potkáváme staré známé hrdiny, jen o tři roky starší. Zcela jasně je tentokrát David Valentin hlavní postavou celého příběhu, protože se jedná o splnění úkolu, který vyžaduje notnou dávku odvahy a improvizace, v čemž je David nepřekonatelný. Už poněkolikáté musíme obdivovat jeho nápaditost a vynalézavost, rychlou reakci a organizační schopnosti, kdy s hrstkou bojovníků dokáže zasadit nepříteli zdrcující úder. Paradoxně právě v nejtvrdších bojích poznáváme jeho smysl pro čest, přátelství a solidaritu. Jako by to byli dva rozdílní lidé: opatrný, stále pochybující a nejistý David v době relativního klidu a sebejistý, rozhodný a nekompromisní Valentin v krizových situacích a bitvách. Autor jej přibližuje tak podrobně, jak to jen jde, a tím se nám stává postava důvěrně známou, až příbuznou. K tomu přispívá i to, že výjimečné vlastnosti, které hrdina získal v minulosti a kterým byla věnována značná část předešlého děje, nejsou již tak zdůrazňovány a občas se Valentin chová tak, jako kdyby je vůbec neměl. Navíc stále sílí jeho pochybnosti o tom, kam celkově směřuje, zda pozice "slepého pěšáka", se kterou není spokojen, dokáže naplnit jeho přání a naděje.

Samozřejmě této hlavní postavě zdatně sekundují další účastníci příběhu: především mimozemšťan Ahn-Kha se svým neobvyklým náhledem na věci kolem, přeběhlík z nepřátelského vojska Will Post, sličná kapitánka Carrascová, či osvobozená otrokyně Narciska a z nepřátel pak hlavně bývalý kapitán Hromoklínu Saunders. Každý z nich a desítky dalších přispívají svým dílem do bohaté skládačky postav a charakterů, které se díky své jedinečnosti nepletou, a dobře se v nich orientuje.

Tyto postavy, byť samy o sobě bohaté, by nic neznamenaly bez vhodného prostředí. A tady se autor tentokrát nebál širšího záběru – ocitneme se ve stísněném nepřátelském New Orleansu, na palubě vojenské lodi, na Karibských ostrovech i v Texasu a věru nevíme, která z reálií je autorovi nejbližší, protože všechny působí dojmem, že je důvěrně zná a dokáže je velmi dobře bez rozsáhlé popisnosti vystihnout. V souvislosti s tím mají větší význam i úvodní texty do každé z dvanácti kapitol, které nás připraví na to, v jakém prostředí a situaci se budeme nacházet.

Přestože se pohybujeme v dosti velkém prostoru, je děj souvislý, plynulý a má velmi svižné tempo. Situace plné tajuplných obav a napětí se střídají s těmi akčními, na své si tentokrát přijdou i milovníci romantických scén a to vše dohromady nenechá čtenáře vydechnout. Když už zbývá jen pár stránek a čtenář se těší na happyend, přichází finále, které se ještě v závěru stupňuje v překotný a nečekaný konec, který ponechá čtenáře se zrychleným dechem, zvýšeným tepem a zmatenou hlavou plnou otázek, což je nejlepší příprava na vyhlížení dalšího dílu, který se jistě co nejdříve objeví na pultech knihkupectví pod názvem Povstání.

Je třeba konstatovat, že celá tato série má příjemně vzestupnou úroveň a Hromoklín lze považovat za doposud nejzdařilejší část, což je jistě i zásluhou překladatelů Oščádalových a pečlivé redakční práce. Jak je již zvykem, lze tuto knihu číst i zcela samostatně bez návaznosti na předchozí části, protože odkazy a vysvětlivky v textu přiblíží čtenáři předešlý děj dostatečně.

Zatím mě nahlédnutí do Země upírů vždy potěšilo a nadchlo něčím novým a zajímavým, doufám, že i příště tomu bude tak – ještě hodně otázek nemá uspokojivé odpovědi…

Hodnocení: 83 %.

E. E. Knight: Hromoklín (3. Kniha ze série Země upírů, recenze Vlka, recenze Kočky)
Nakladatelství: Triton, edice Trifid
Rok vydání: 2010
Překlad: Jana a Jan Jam Oščádalovi
Obálka: Jan Doležálek
Redakce: Dagmar Krásná a Jiří Popiolek
Počet stran: 290
Provedení: paperback (20 x 12,5cm)
Doporučená cena: 298,-Kč

Alča


Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!













Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více...

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...