Troly máme všichni zafixované v paměti jako třímetrová obludná stvoření, se svaly zvícími ocelových lan a inteligencí, která se velice blíží sklence vody. Ne, tak Christopher Hardebrush. Německý autor si tato stvoření vybral jako námět pro svou prvotinu a trolové v jeho podání jsou všechno, jen ne hloupí, což zajišťuje jejich schopnost komunikovat s lidmi a vést dialogy bez nichž by kniha prostě napsat nešla. (Neberu v potaz abstraktní umění.) Než se, ale zaměřím na samotné troly, je tu malé seznámení s dějem.

Sten cal Dabral, jeden z vůdců vlachakského povstání nemá zrovna veselé vyhlídky, visí na stromě v kleci uprostřed lesa a čeká až umře hlady. Jenže osud s ním má jiné plány. Čistě náhodou se kolem potuluje parta trolů, které válka s trpaslíky vyhnala tam, kam by se jinak stěží odvážili. Na povrch, daleko od svých podzemních slují. Trolové narazí na Vlachaka a nechají se přesvědčit, že je pro ně o mnoho užitečnější v kleci na zádech, než v žaludku. Tím je společenstvo kompletní a může započít klasická putovací fantasy se zlým tyranem Zorpadem, železnými lidmi, trpaslíky a fanatiky Albus Sunas na jedné straně a hodným sympaťákem rebelem a troly na straně druhé. Pokud jste dobře počítali, vychází vám, že se na konci dočkáme nové verze bitvy pěti armád :-) Do toho se občas přimíchá jazýček na vahách Sargan, cizinec, který byl vyslán bůh ví kým, aby dělal bůh víc co. Tedy, snad něco s trpaslíky.

První, co mě napadlo po dočtení Trolů je, že je ta kniha nevyvážená. Tím nemyslím politickou, či kulturní korektnost, jde mi o rychlost děje a čtivost textu. Děj Trolů se na začátku plazí jako šnečí důchodce, text je plný všemožných výplní a ucpávek, až jsem si říkal, že by se kniha mohla po proškrtání prodávat jako sešit rodokapsu. Od poloviny se tato plazivost láme, šnekovi narostly nohy a děj šlape tak jak má a velice dobře se čte. Jenže - v zhruba poslední třetině se děj splaší, autor si uvědomí, že nestíhá do daného počtu stran narvat to, co chce, a tak začne zkracovat, vždyť zkracování je opět v módě, že? Najednou mají kapitoly někdy i necelé dvě stránky! Tady se projevila autorova zkušenost s psaním reklamních textů, takže i ty velmi krátké a zhuštěné dávají smysl. Bohudík. Čili obsah neutrpí, alespoň ne moc. Práce korektora a překladatele je věc jiná, ti se mohli snažit trochu víc, sem tam mi něco nesedlo: třeba jediný název Stenova rodiště je "česky", ostatní nikoli, v jednom dialogu je elf najednou trol, vesměs to ale není tragédie a viděl jsem i horší kusy.

Co trpí, jsou samotní trolové. Je jasné, že je autor musel trochu polidštit, ale podle mě to na kapánek přehnal. Až na to, že žerou, co jim přijde do cesty a Sten pokaždé nezapomene poznamenat, jaké jsou to zrůdy (teď když nad tím přemýšlím, možná je to proto, aby čtenář nezapomněl), ačkoli jde inteligenčně o běžné lidi. Zvláště Druan se chová a vyjadřuje moudřeji než většina ostatních postav. Navíc u nich odpadá odlišení jejich kulturou jako to jde u trpaslíků nebo elfů - trolové jsou v cizím prostředí a ani mezi sebou moc nekomunikují. Maximálně Pard vysvětuje, proč člověka zabít a Druan, proč to nedělat. Snad jediné co je na nich trochu trolí, je jejich denní spánek, který se ale pořádně projeví až v půlce knihy. Do té doby jde jen o několik vět typu - den jsme přečkali ve stodole. Jo, a taky strašně smrdí. V druhé půli se do děje zapojí Albus Sunas, kteří si na troly umí došlápnout i v noci a také se začne bojovat. Tím trolové konečně povýší na důležitější postavy, i když v popředí stále zůstává Sten a trolové hrají druhé až třetí housle.

Kapitolou samu pro sebe je pak Sargan - má vlastní dějovou lini a pořád něco kuje, špiónuje a pozoruje. Bohužel jsem se celou knihu nemohl zbavit pocitu, že je tam jaksi navíc. Pak jsem na to přišel. Sargan je ve skutečnosti postava typu: Zvědavý invalida Jirka Karásek, který zasahuje všude tam, kde si autor neví rady. Víc od něj nečekejte.

A jak to celkově funguje? Překvapivě docela dobře. Samozřejmě nejde o žádný přelom v žánru, geniální dílo, nebo knihu kterou byste prostě museli mít. Přesto věřím, že si své čtenáře najde, zejména mezi fanoušky klasické fantasy, nepoznamenané značkou některého s RPG světů, protože té vychází v poslední době jako šafránu. Trolové jsou zkrátka lehkým podprůměrem a je na nich vidět, že se jednalo o autorovu prvotinu. Pokud ale skousnete, že ne všechno je dokonalé, bude vám odměnou několik večerů vcelku zábavného čtení, u kterého se člověk nenudí, a to je přece to nejdůležitější.

Trolové /Die Trolle/ (ukázka z knihy)
Hardebush, Christoph
Nakladatel: Fantom Print
Překladatel: Svatava Kretková
Obálka: Jan Patrik Krásný
Redakce: Libor Marchlík, Jiří Popiolek
Rok vydání: 11. března 2010
Počet stran: 400
Rozměr: 170 x 240
Provedení: hardback
Cena: 349 Kč