Neviditelný pes

RECENZE: China Miéville, Kraken

15.2.2011

TOPlist"Chtěla jste se mnou mluvit?"

Collingswoodová má nohy na stole a policejní uniforma na ní s okázalou nedbalostí visí. Vyfoukne kouř a ležérně odklepne popel, ale vrchní inspektor Baron v tom pohybu spatří něco navíc. Nervozitu? Strach?

Neklid, je to neklid, rozhodne se Baron.

Collingswoodová k němu po desce stolu mlčky pošle knihu.

China Miéville - Kraken, přečte si na přebalu.

"Co to má být, Kath?" Obálku obtáčejí gargantuovská chapadla, prodloužená ramena se pnou podmořským šerem. Zamrazí ho. Ne proto, že by měl strach z krakatic. Na maličký okamžik si na cosi vzpomene. Na něco, co nikdy nezažil. A pak je to pryč, v hlavě mu zůstane jen zmatek a neklid. Prolistuje knihu. "Nějaká krakenistická bible?"

Dokončení recenze/koláže zde...

Jan Žlebek


zpět na článek