Sobota 18. července 2026, svátek má Drahomíra

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

RECENZE: Brian W. Aldiss, Pokolení starců

Petr Šimčík
  0:05
diskuse
Sledovat na Googlu

Pokolení starců Brian Wilson Aldiss Mistrovská díla SFTOPlistPokaždé, když jsem četl nějaký katastrofický román, kladl jsem si tu samou otázku: Je autor příliš velký pesimista, nebo je jeho vize ještě optimistická? Musím se přiznat, že jsem nevěděl, ale dosud jsem věřil v první možnost. Na druhou stranu, lidé jsou schopni téměř všeho, a to jak v dobrém, tak ve zlém smyslu slova. Ve zlém víc. Stačí se podívat na naše dějiny, kam až sahají. Třeba Bible. Začíná stvořením světa, pokračuje vyhnáním z ráje a hned v třetí kapitole je vražda - Nutno konstatovat, že od dob Ábelovy vraždy se spousta věcí změnila. Například jsme vymysleli způsob, jak zabít své nepřátelé rychleji, levněji a v téměř neomezeném množství.

Nedivme se potom, že se stalo, co se stát muselo. Po tom, co závody ve vesmíru ustrnuly v mrtvém bodě, když byl dobyt Mars, musely se dvě velmoci - USA a Sovětský svaz, vrhnout zpátky na svou oblíbenou činnost - zbrojení a jaderné zkoušky. Naneštěstí se na to vůdci ostatních zemí nechtěli jen tak dívat a začali protestovat. Pozvolna tak ubývalo míst, kde čím dál tím silnější jaderné zbraně testovat, až přišli vědci s geniální myšlenkou - budeme je testovat na oběžné dráze.

Z dnešního pohledu to byla ta největší blbost, kterou mohli udělat. Došlo totiž k Neštěstí, jak tomu lidé s oblibou říkají. Já tomu říkám rána z milosti. Na zem proniklo o hodně víc záření, než se předpokládalo a obyvatelstvo celé planety dostalo nemoc z ozáření. Co je ale nejdůležitější - všichni jsme sterilní!

Tak asi takhle by se dalo nastínit pozadí knížky Pokolení starců. O samotné Neštěstí tam ale vlastně nejde, a kupodivu ani o jeho následky. Samozřejmě je smutné, že už se nerodí děti a lidstvo postupem času vymře, civilizace se zhroutí a nakonec určitě zemře i hlavní hrdina, zachovalý padesátník, jeden z nejmladších lidí na zemi, ale to všechno slouží autorovi knihy jen k tomu, aby vyobrazil hlavní objekt svého zájmu - lidi.

Lidstvo je totiž v několika obrazech, na pozadí běžného života našeho hlavního hrdiny, vyobrazeno v těch nejdepresivnějších barvách. Tak depresivních, že by se šel k psychologovi poradit i H. R. Giger.

Pokolení starců se neodehrává v úplné pustině, po pouštích se neprohání mutanti, piráti v kožených sado-maso oblečcích s brokovnicemi na zádech, nepotkáte ani osamělé jezdce ani otrokáře, možná ještě falešné proroky, ale jen tak poskrovnu. Naopak, všude je spousta krásné přírody a lidé stále ještě bydlí ve městech. Přesto je to pro mě jeden z nejpůsobivějších katastrofických románů. Nikde nestříkají hektolitry krve, ale akce nechybí. Je totiž nahrazená revmatoidní artritidou, nemocemi prostaty, rakovinou, psychiatrickými diagnózami všech stupňů, všeobecným rozkladem. Celý svět se proměnil v domov důchodců. Bez pečovatelek!

A přesně tempem, kterým se rozkládá svět, si vás kniha získává. Pomalu, plíživě, ale hraje na jistotu a tempo drží. Brian Wilson Aldiss není žádný amatér, dobře ví, jak upoutat, a proto tu trochu napětí naservíruje hned v první kapitole. Hned po něm přijdou otázky. Cvak! Jste chyceni v železech a nemáte šanci. Můžete si dát pauzu, knihu odložit. Třeba když máte depresi a nechcete si způsobit ještě horší. Ale jakmile vás kniha jednou má, nejde ji nedočíst do konce - bohužel. Ke konci jako by rozklad postihl i samotnou knihu. Lidstvu bylo vyčiněno a bylo by dobré ho konečně zaříznout, jenže autor, jakoby neměl dost, ho ještě naposledy vyválí v bahně. Tempo tím ještě více zpomaluje a nepomůže ani návrat falešného proroka. Rozklad je dokonán, a konec oddálen. Konec knihy o několik stran, konec lidstva... bůh ví.

Pokolení starců je román se silnou atmosférou, slibným začátkem, poutavým dějem a rozporuplným koncem. Z toho vyplývá, že opravdové milovníky postkatastrofické budoucnosti by neměl v žádném případě minout. Jeho základy jsou sice postaveny na bipolárním světě, který už dnes neexistuje, ale každý správný majitel soukromého podzemního krytu ví své. Co kdyby jednou...?

Pokolení starců
/Greybeard/
Aldiss, Brian W.

Nakladatel: Laser-books
Překladatel: Vít Kabelka
Obálka: Tim White
Redakce: Tomáš Jirkovský, Helena Šebestová
Rok vydání: 2010
Počet stran: 288
Rozměr: 110 x 165
Provedení: paperback
Stav: nové vydání
Cena: 239 Kč

Drieu Godefridi
18. 7. 2026

Odsouzení Driese Van Langenhoveho popírá realitu

Chechtavej tygr
18. 7. 2026

Pan Kittleman se celý život choval navýsost mravně.

Kateřina Lhotská
18. 7. 2026

Evropská vrchnost je posedlá touhou kecat členským státům do věcí.

Patrik Halfar
18. 7. 2026

Říká se, že slovo je mocnější než zbraň.

Gita Zbavitelová
18. 7. 2026

Předvolební kampaň teprve začíná. I

Lidovky.cz, ČTK
18. 7. 2026

Fotbalistům Slovácka nevyšla generálka na novou prvoligovou sezonu, Skalici doma překvapivě...

hock Johana Hocková, ku Karolína Kučerová, Radim Strachoň, ČTK
18. 7. 2026

Dva autobusy s cestujícími se srazily v sobotu okolo 09:30 u Oleksovic na Znojemsku. Záchranáři...

Lidovky.cz
18. 7. 2026

Čtrnáctá etapa Tour de France zavede peloton zpátky do hor. Jezdci se vydají z Mylhúz na 155...

Lidovky.cz, ČTK
18. 7. 2026

Karolína Muchová podstoupila týden po finálové účasti ve Wimbledonu menší operaci a vynechá srpnový...

tji Tereza Jiránková
18. 7. 2026

Nezvyklý příkaz dostali v sobotu velitelé ukrajinských brigád. Do páté hodiny odpolední mají...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz