RECENZE: Brian Ruckley, Dědic klanu (Svět bez bohů 2)

Fantom print je mezi fanoušky fantasy oblíbeným nakladatelstvím. Proč? Jako jediné nakladatelství v našich končinách se pravidelně a hlavně často věnuje v současnosti stále více opomíjenému žánru klasické fantasy. Na podzim nám představilo nadějný debut Briana Ruckleyho Zrození zimy, první díl jeho trilogie Svět bez bohů. Fantom Print nenechal fanoušky dlouho čekat a jen pár měsíců na to nyní vrhá na knihkupecké pulty druhý díl s názvem Dědic klanu. Stálo toto, byť krátké, čekání za to?

Dědic klanu začíná tam, kde Zrození zimy skončilo. Podceňovaná armáda Černé stezky se prohnala územím klanu Lannis, jednoho z Pravých klanů, a zanechala za sebou jen spoušť, utrpení a smrt. Sotva dospělý Orisian, ještě nedávno synovec thana Lannisu, a jeho sestra Anyara jen tak tak unikli řádění vyznavačů Černé stezky, zbytek jejich rodiny takové štěstí neměl. V Kolkyre, hlavním městě sousedního klanu Kylkry, se teď Orisian, novopečený than Lannisu, snaží vzpamatovat ze své nově nabyté odpovědnosti a moci, události ho však dostihnou i tam. Černá stezka, zaskočená nečekaným úspěchem, postupuje dál na jih a brousí si zuby i na ostatní Pravé klany. Situace je tak vážná, že už ji nemůže ignorovat ani hlavní than Pravých klanů Ragnor, který se rozhodne vyslat na sever armádu pod vedením svého syna Aewulta. Je to ale opravdu tak velká výhra? Černá stezka musí být zastavena, pokud ji však porazí právě Aewult, hlavní than Ragnor tím jen upevní svou moc nad oběma podřízenými klany…

Černá stezka a vnitřní rozpory nicméně nejsou tím největším nebezpečím hrozícím Pravým klanům. Aeglyss, na´kyrim, tedy míšenec člověka a Kyrinina, byl na konci minulého dílu odkopnut svými spojenci z Černé stezky a nakonec skončil přibitý k soudnému kameni Kyrininů. Místo aby na něm zemřel, se v něm však probudila obrovská moc, tak velká, že znepokojuje dokonce i po staletí dřímající tajemnou rasu Anainů. A jestli Anainové zakročí, obyvatelům světa bez bohů nepomůžou meče ani šípy…

S druhými díly trilogií mívají spisovatelé často potíže. Jak vytvořit příběh, který musí do jisté míry fungovat i samostatně, přitom navázat na události z prvního dílu a připravit půdu pro velké finále v závěrečné části? Navíc když se jedná o nevypsaného začátečníka, pravděpodobnost literárního průšvihu je více než veliká… Jak si s druhým dílem trilogie poradil Brian Ruckley?

Změnu oproti prvnímu dílu lze vypozorovat už na samém začátku. Jestliže ve Zrození zimy byly všechny ty intriky na obou stranách válečného konfliktu jen omáčkou lahodného pokrmu zvaného putovací fantasy, pak v Dědici klanu tvoří intriky důležitou ingredienci, bez které by kniha nemohla existovat. V prvním díle byl Orisian strůjcem pouze svého vlastního osudu, ve dvojce mu leží na bedrech osud celého zdecimovaného klanu…

S ubíhajícími stránkami ale začíná být zřejmé, že autor prostě neví, co s Orisianem dělat. Místo, aby ho zapojil do probíhající války mezi Černou stezkou a Pravými klany, posílá ho na nesmyslnou a pro děj prakticky bezvýznamnou cestu do pevnosti Highfast, která nakonec vede jen k dalšímu putovaní za nepříliš významným cílem. To je prostě chyba, která by se zkušenému profíkovi nemohla stát, a nezbývá než doufat, že Ruckleyho počínání s hlavní postavou bude dostatečně ospravedlněno v závěrečném díle.

Další výraznou změnou je magie. Ve Zrození zimy jí bylo jako stromů na poušti, v Dědici o ni zakopáváte pomalu na každé stránce. Příčina je nasnadě. V jedničce vystupovali Aeglyss a jeho zvláštní schopnosti pouze jako nepříliš výrazný vedlejší motiv s potenciálem do budoucna, zde se však Aeglyssovi dostává mnohem více prostoru a troufám si říci, že po Orisianovi je druhou nejdůležitější postavou románu. Míšencovy čárymáry jsou ovšem poměrně kontrapruduktivní. Příznivci magie budou bezpochyby potěšeni, dostává tím ale na frak Ruckleyho svět, který bez ní působil mnohem drsněji a surověji. Jasně, je pořád stejně nehostinný, jistá změna tam ale cítit je.

Ruckleymu však nelze upřít talent a čtivost. Děj postupně graduje, od intrik se přechází k činům, autorovi se daří budovat napětí a vyvolávat ve čtenáři očekávání věcí příštích. I přes zmiňovaný kiks se tedy Ruckleymu podařilo zdárně připravit půdu pro pokračování, slibně pojmenované „Fall of Thanes“ (Pád thanů), a zároveň stvořit příběh, který zaujme i sám o sobě. Teď již nezbývá než doufat, že Fantom Print na sebe nenechá dlouho čekat a třetí díl vydá co nejdřív. Čas dokáže otupit i sebelepší zážitky…

Hodnocení: 60 %.

Dědic klanu (o autorovi a cyklu Svět bez bohů, recenze Zrození zimy, ukázky ze Zrození zimy a Dědice klanu)
Ruckley, Brian
Svět bez bohů 2
Nakladatel: Fantom Print
Překlad: Svatava Kretková
Obálka: Kekei Kotaki
Odpovědná redakce: Libor Marchlík
Jazyková redakce: Jiří Popiolek
Počet stran: 328
Rozměry: 145 x 205
Vazba: Paperback
Rok vydání: 2010
Cena: 259 Kč