RECENZE: Antoine De Saint-Exupéry, Malý princ
Na saharské poušti havarovalo letadlo osamělého pilota. Ten se rozhodl, že si letoun sám opraví, protože by jinak zahynul.
Hned následující den se k němu připojil malý chlapec, který velmi rád kladl otázky, nerad však na ně odpovídal. Tak se pilot seznámil s Malým princem a prostřednictvím jeho vyprávění i s jeho maličkou planetou a také s důvodem a průběhem cesty, která dovedla malého chlapce až na Zemi. Princ potřebuje nalézt odpovědi na své otázky a je asi naivní předpokládat, že by je našel u dospělého člověka…
Autor věnoval tuto knihu svému příteli, který hodně strádal. Jak, to lze jen vytušit z data prvního vydání, kterým je rok 1946. Kniha adresáta určitě potěšila, tak jako dokáže potěšit vzpomínka na šťastné a spokojené dětství. Sám autor vlastně tak trochu zůstal dítětem po celý svůj život a na svět dospělých se díval s pochopením, ale odstupem. Proto si jistě splnil svůj sen, když se mohl jako dospělý člověk vrátit do dětských let alespoň v příběhu, který jej prostřednictvím malého chlapce nabádal k jednoduchým a přímočarým řešením, jak to dokážou jen děti.
