Co by se stalo, kdyby se lidem znovu zjevil Ježíš Kristus? Mahdi? Buddha? Jak by na existenci novodobých proroků reagoval současný svět? Věřící? Církevní hodnostáři? Média? Na pultech knihkupectví se v těchto dnech objevil nový špionážní román Kniha zázraků, ve kterém jeho hlavní hrdina: televizní reportér Dominik Baso pátrá po strůjcích neobvyklých zázraků. Úspěšný novinář se stává díky atraktivním reportážím mediální celebritou, postupně se ale začíná potýkat s řadou logických nesrovnalostí… Knihu zázraků napsal Martin Lavay, vydalo ji vydavatelství Akcent.

Nový román podle prvních reakcí čtenářů připomíná, strhujícím tempem a tajuplnou atmosférou, bestsellery Dana Browna: Šifru mistra Leonarda nebo Ztracený symbol. Podle Martina Lavaye je ale Kniha zázraků v mnoha ohledech jiná. „Ano, ústřední téma je odvážné: lidem se znovu zjevuje mesiáš! Svět šílí! A všichni prahnou po jakékoliv informaci o novém prorokovi. Příběh je ale poskládán originálním způsobem. Je to klasický román, ale i souhrn žurnalistických zajímavostí, perliček a kuriozit z nejrůznějších oblastí,“ prozradil autor, který sám dlouhá léta pracoval v redakcích novin, časopisů, radií i televizí. (dabi)

Ukázka 1:

Ježíš Kristus se protáhl mezi pomalu jedoucími automobily, prošel přibližně deset metrů po chodníku, minul sloup veřejného osvětlení a sestoupil po schůdcích k řece Vltavě. Na chvíli se zastavil. Rozhlédl se kolem sebe. Nikdo mu doposud nevěnoval nejmenší pozornost. Ježíš si nasadil kapuci, zhluboka se nadechl a vstoupil na vodní plochu…

„Po hladině Vltavy se prochází nějaký divný chlapík. Lidi na něj koukají z Karlova mostu jako blázni. Kráčí po vlnách jako po pevné zemi. Vypadá jako Ježíš Kristus!“ Znovu a znovu kroutím hlavou nad zprávou, kterou nám před chvílí zavolal informátor. Stříbrný Land Rover Freelander mezinárodní televizní stanice QTV se řítí pražskými ulicemi. Posádka? Reportér Dominik Baso a kameraman a řidič František Houska. Stále zrychlujeme. Franta ignoruje snad úplně všechny dopravní předpisy. Řadí třetí, čtvrtý a dokonce i pátý převodový stupeň. „Křižovatka! Semafor! Chceš nás zabít? Mysli na lidi!“ krotím ho. „To byla oranžová,“ bručí František. Poslušně zvolňuje na sto deset kilometrů za hodinu. Nějaký šílenec si chodí uprostřed Prahy po vodě! To jsou věci! Ale jako tip je tahle zpráva prvotřídní. Dnes už jsme do ústředí poslali reportáž o korupční aféře ministra financí. Ježíš Kristus ve Vltavě po ní bude skvělou kuriozitkou v závěru hlavních zpráv.

Ukázka 2:

Máme za sebou už čtyřicet metrů šikmé chodby. Konečně vidíme její konec. Svit, hudba i vůně vycházejí opět z obdélníkového otvoru. Za dveřmi do nebe září jasné světlo. Chodba je jím už celá prozářená. Kráčíme dál. Míříme mu v ústrety. Ještě deset metrů, ještě pět, ještě krok a… Áááách! Genialmente! Kosmický orchestr se jakoby rozeznívá naplno. Nikdy předtím, nikdy od svého narození jsem ještě nezažil nic takového. Vstupujeme do místnosti, haly, dvorany, která nemá stěny a nemá strop. Do obrovského chrámu plného světla. Do zářícího prostoru bez konce. Lumen de lumine! Vznášíme se v oblacích. Vcházíme do nebe.

Ukázka 3:

Vybavuji si Robertovy mistrovské kousky a začínám sešplhávat dolů. Elegantně. S bravurou. Builderingový sestup po hromosvodu je směšně jednoduchý. Dopolední vycházka pro zvýšení apetitu. Ovšem pouze chviličku. Ťuk, ťuk, ťuk, ťuk! Je zle. Jediné co stíhám, je podívat se na okamžik vzhůru. Drát uchycený nad mou hlavou v architektonickém převisu odskakuje na čtyřech místech od stěny. Skok! Druhý! Třetí! Čtvrtý! Kovové úchyty nezvládají váhu sedmdesátikilového těla. Kontrolovaný sestup se mění v jediné vteřině ve volný pád. Letím, klesám, řítím se dolů. S několikanásobným smrtelným škubnutím. S každým vytržením držáku ze stěny se propadám o několik výškových metrů. Poprvé, podruhé, potřetí, počtvrté! Uvolněný drát mě navíc s mohutným zhoupnutím vynáší daleko od budovy. Plesk! A vzápětí tvrdě přiráží ke stěně. Kovové lano mi vyklouzává z rukou. Zoufale hledám oporu. Nalevo, napravo, nahoře, ještě výš. Výstupek! Švihám jednou, přitahuji se druhou paží. Zatínám prsty. Rudnu v obličeji. V posledním okamžiku se chytám jakési úzké kovové konstrukce. Visím na symbolické stříšce nad jedním z oken QTV. Pouze za ruce. Nohama klimbám ve vzduchu. Bezmocně. Beznadějně. Situace je zoufalá. Špičky bot nenacházejí oporu. Nedostižný drát hromosvodu se chvěje nalevo několik metrů ode mne. Pod mým trupem se stále otevírá mnohapatrová hlubina…

Knihu zázraků vydalo vydavatelství Akcent.
Koupit si ji můžete ve vašem knihkupectví nebo objednat na adrese:
Akcent, Drahomír Rybníček
Bedřicha Václavka 20
674 01 Třebíč
nebo telefonicky na čísle 568 844 553,
popřípadě faxem na čísle 568 842 815,
či e-mailem na adrese akcent@vydavatelstviakcent.cz