Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996
25.4.2024 | Svátek má Marek
Diskuse k článku
POVÍDKA: Růžový město
Hana Veselá se pravidelně účastní literárních soutěží a se svými povídkami slaví úspěch. Kromě toho si její dvě práce vybrali editoři do nedávno vyšlé sbírky Stíny věcí, povídka Fortuno, toč! vyšla v pevnosti 1/2004 a v Dechu draka 6/2005 jste si mohli přečíst příběh Krutihlav. Úspěchy slavila také v menších soutěžích jako Vidoucí a Zlatá zebra. Přejeme vám příjemnou zábavu při čtení následující filozofické hříčky.
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Zobrazit příspěvky:
Všechny podle vláken Všechny podle času
|
Hlavson 22.5.2006 16:47???????? Absolutně nevím o čem to je? Ale hezky se to čte, smyslu nedává. Asi tu mám nebýt. |
|
|
hugo 21.5.2006 16:20Moc pěkné Opravdu pěkná povídka. Dobře se to čte. |
|
|
ptakopysk 13.3.2006 13:03Maličkosti... se svatojiřskou legendou má povídka společného jenom toho draka ve smyslu pár metrů krychlových dračího materiálu. Svatojiřský drak byl krajně neekologická bytost a současní zelení by se z něj asi zcvokli. Namátkou otrávené jezero, otrávená pitná voda, likvidace všeho živého v okolí, rozšiřování nakažlivých chorob, atd. atd. Svatý Jiří draka neukecal, ale použil ho napřed jako nátlakového globalizačního prostředku (místo raket s plochou dráhou letu, bombardérů Stealth, či letadlových lodí) pro vnucení demokracie - ehm pardon.. svaté víry. Když obyvatelé města ústy svých imámů kapitulovali, draka zabil a nechal na místní samosprávě, aby na své náklady provedla ekologickou likvidaci draka. Poté spokojeně město opustil a nechal zblblé obyvatelstvo na pospas římské říši, která považovala víru svatou za pokus o podrytí základů státu a tvrdě trestala provinilé.... |
|
|
Enci 10.3.2006 10:37Snad jen by to chtělo tu zítku změnit na zíDku.
Ale obsah je výborný.
|
|
|
Darth Zira 10.3.2006 12:12Re: A taky že zkoušky se udělaly samY |
|
|
Milan Březina 10.3.2006 8:15voalá... Moc zajímavá povídka.
Ještě štěstí, že ten můj drak neodletěl. Mám ho ve svém srdci a hýčkám si ho tak nejlépe jak dovedu. My dva máme takovou dohodu: On mi nedává hádánky a udržuje můj život šťastný a já na druhé straně vždycky včas odmítnu další džbánek s vínem. No a když pak večer zhasnou lampy a město se všemi svými obyvateli usne, vezme mě tenhle drak na svůj hřbet, roztáhne obrovská křídla a odnese mě na křídlech fantazie do jiné země, kde mají všechny hádanky svou odpověď a po víně hlava nikdy nebolí.
 Díky Hanko
|
|
|
Jan Pechanec 10.3.2006 9:33Re: voalá... snad bych jen upřesnil, že po dobrém víně hlava nebolí! Vaše komentáře je radost číst, Milane. Povídka je opravdu skvělá. A věřte, že každý pátek dostanete svoji várku čtení na víkend.
|
|
|
Jouda 13.3.2006 13:06Re: voalá... týýý jo, co hulíš? To musí bejt fuckt síla !!!!! |
