Tento text naleznete i na www.sarden.cz, kde můžete bez registrace diskutovat a využívat mnoha dalších výhod.
Po dlouhé době se v našem cyklu budeme zabývat autorem, který je českému čtenáři znám z více než několika mála povídek.
Vždyť s Henry Kuttnerem (1915-1958) se český čtenář mohl poprvé setkat už v šedesátých letech minulého století - v roce 1962 v dnes již kultovní Hoffmeisterově antologii Labyrint vyšla povídka "Chrudošiví jsou borolové", a aby tomu nebylo málo, tak v roce 1967 v rovněž kultovní Korbařově hororové antologii Tichá hrůza vychází další Kuttnerova špičková povídka z roku 1946 "Byl to démon". A v 80. letech se do české kotliny dostává alespoň v jedné povídce "Trable s elektrárnou" mutantní povedená rodinka Hogbenů.
U Henry Kuttnera je však jiná neznámá – není totiž přesně zřejmo, které povídky od počátku 40. let napsal sám a které napsal ve spoluautorství s C. L. Mooreovou, s níž v roce 1940 uzavřel sňatek. Navíc oba používali velké množství pseudonymů, z nichž nejznámější je Lewis Padgett, což byl pseudonym pro společné práce napsané oběma autory.
Kuttnerovy literární počátky byly hororové a máme to štěstí, že jeho prvotina z roku 1936 "Hřbitovní krysy" je díky špičkové Adamovičově antologii Hlas krve k dispozici i českému čtenáři - v této povídce popisující souboj hrobníka s obří krysou je zjevně patrný vliv Lovecrafta, a to zejména jeho povídky "Krysy ve zdech" (1) shodou okolností vyšlé rovněž v této Adamovičově antologii, takže český čtenář může porovnávat. A z tohoto porovnání rozhodně Kuttnerova prvotina nevychází nijak špatně.
Kuttnerovy literární počátky jsou spojeny s magazínem Weird Tales, do něhož rovněž přispívali Lovecraft a Howard – Howard ovšem umírá v roce 1936 a Lovecraft v roce 1937, a tak volný prostor v tomto magazínu svými povídkami zaplňuje Kuttner.
Kromě povídky "Hřbitovní krysy" nemá český čtenář k dispozici žádnou jinou ranou Kuttnerovu hororovou povídku, a je to určitě škoda, protože názvy některých jeho povídek z roku 1937 The Eater of Souls (mag. Weird Tales, leden 1937) nebo We Are the Dead (mag. Weird Tales, duben 1937) znějí velmi zajímavě.
Z Kuttnerovy tvorby z roku 1938 má český čtenář k dispozici několik fantasy povídek psaných ve stylu meč a magie, jejichž hrdinou je Elak – princ z Atlantidy. Kuttner celkem s tímto hrdinou napsal 4 povídky (z toho 3 vyšly v roce 1938 a jedna v roce 1941), které se souborného knižního vydání dočkaly až v roce 1985, a nakladatelství Laser-books toto knižní vydání českému čtenáři pod názvem Elak z Atlantidy přineslo v roce 2009. V povídkách patřících do tohoto cyklu je patrný vliv nejen Howarda, ale znovu i Lovecrafta (jedna z povídek se jmenuje "Plémě Dagonovo").
Mimo to ještě z Kuttnerovy tvorby z roku 1938 máme k dispozici rozsáhlou novelu "Past v čase", která se odehrává ve starověku, kam se náhodou dostanou vědec ze současnosti a ještě jeden muž z budoucnosti - způsobem zpracování bych ji připodobnil k raným povídkám Leigh Brackettové (viz 13. díl tohoto cyklu). Je to dle mého soudu nejslabší Kuttnerovo dílo, které vůbec v češtině vyšlo.
Od roku 1940 pak začínají vycházet Kuttnerovy povídky v té kvalitě, na jakou jsme u něho zvyklí. Nepochybně k tomu přispívá i společné soužití a autorství s C. L. Mooreovou. Pro povídky začíná být charakteristická neuvěřitelná lehkost psaní a humorný nadhled. Ve 40. letech začínají vycházet nejslavnější Kuttnerovy humorné cykly, z nichž máme k dispozici povídku "Komedie věků" (patří do cyklu příběhů o pracovníku zábavního parku Pete Manxovi, který za pomoci stroje času navštěvuje různá historická období a tam prožívá dobrodružství), povídku "Nadrobot" (patří do cyklu příběhů o opilém vynálezci Gallegherovi, který v opilosti něco vynalezne, a když vystřízliví, tak si se svým vynálezem neví rady), nebo povídku "Trable s elektrárnou" (2) - patří do cyklu příběhů o mutantní rodině Hogbenů (byť tato povídka je až z roku 1948, první povídka s touto podivnou rodinkou v hlavní roli vyšla již v roce 1941 pod názvem The Old Army Game).
Tedy závěrečné doporučení ohledně Kuttnera – není nezbytné po jeho skvostech pátrat v antologiích či časopisech, protože český čtenář má k dispozici celkem dvě povídkové sbírky, a to Čarovný svět Henry Kuttnera (Albatros 2001) a Past v čase (Epocha 2008), a mimo to ještě zmiňovaný povídkový cyklus Elak z Atlantidy (Laser-books 2009). Pokud na kteroukoliv z těchto knih padnete, určitě si je přečtěte a nebudete zklamáni.
A malá třešnička na závěr – nakladatelství Laser-books v dohledné době vydá Kuttnerovu povídkovou sbírku Roboti nemají ocas (Robots Have No Tails) z roku 1952 obsahující komplet všech 5 příběhů o opilém vynálezci Gallegherovi.
Slušelo by se také alespoň v krátku zmínit o raných v češtině dostupných pracech Kuttnerovy manželky C. L. Mooreové (1911-1987).
Je to jednak povídka "Víla z temnot" napsaná ve spolupráci s Forrestem J. Ackermanem (blíže bylo o této povídce zmiňováno ve 12. díle tohoto cyklu), a dále povídka "Zakázané ovoce" (blíže o ní bylo zmiňováno ve 4. díle tohoto cyklu) - když v roce 1992 členové SFWA vybírali nejlepší fantasy povídky všech dob (lépe řečeno nejlepší fantasy povídky publikované v rozmezí let 1939-1990), byla povídka "Zakázané ovoce" mezi ně zařazena.
1) H. P. Lovecraft: "Krysy ve zdech" (The Rats in the Walls; mag. Weird Tales, březen 1924), in pov. sbírka Volání Cthulhu a jiné horory, Zlatý kůň 1991, a in ant. Hlas krve, Najáda 1996
2) Kuttner: "Trable s elektrárnou (Pile of Trouble; mag. Thrilling Wonder Stories, duben 1948), in ant. Navštivte planetu Zemi!, Mladá fronta 1987
BIBLIOGRAFIE ČESKY VYŠLÝCH ZÁJMOVÝCH DĚL KUTTNERA a C. L. MOOREOVÉ
Vzhledem k tomu, že už za sebou máme hezkou řádku článků, které zejména mladší čtenáře mohou seznámit s kultem stojícím před moderní podobou fantastiky, nabízíme vám obsah dosavadních textů: