Předchozí díl: Velikáni a ti menší (Ackerman, Bester, Brown).

Neuvěřitelně všestranným autorem byl Robert Bloch (1917-1994). Publikovat začal v roce 1934, a ještě za povídku „Pach octa“ (1) vyšlou v roce 1994 byl oceněn cenou Brama Stokera. Jeho tvorba je velice rozmanitá – je nositelem Huga za povídku „Vlak do pekla“ (2), variaci na příběh o Jacku Rozparovači napsal dokonce dvakrát, povídku „Cvokař a kočka“ (3) publikoval v roce 1983 v Hustleru.

I v češtině dostupné rané práce Roberta Blocha svědčí o jeho všestrannosti. V komické fantasy „Bez bázně a hany“ se středověký jezdec na koni ocitne na americké dálnici 20. století. „Plášť“ je upírským hororem, komickou science fiction je příběh „Malý muž, který tam nebyl celý“, svéráznou variací na příběh o Jacku Rozparovači je povídka „S úctou váš Jack Rozparovač“, resp. „S úctou Jack Rozparovač“.

Z hlediska našeho tématu by nás (vedle shora uvedených povídek, které stojí však přeci jen trošku stranou našeho zájmu) měla nejvíce zajímat Blochova povídka z roku 1943 „Stalo se zítra“. Jedná se dle mého soudu o jeden z prvních případů popisu toho, jak mechanické věci nás obklopující náhle získají vědomí a postaví se proti člověku – nejprve ač je vypneme nepřestanou fungovat, v druhé etapě začnou jednat a ohrožovat jednotlivě člověka, v další etapě se začnou organizovat a ohrožovat lidstvo jako takové, a v poslední etapě začnou vyrábět další stroje, aby tak mohly nahradit lidstvo jako celek.

Toto téma bylo později řadou autorů různě variováno. Zřejmě nejzdařilejší je Simakova povídka „Potyčka“ (4) z roku 1950, která rovněž zpracovává vzpouru mechanických věcí proti člověku, ale ve výrazně komornější formě. Velmi známá je rovněž Clarkova povídka „Haló, tady Frankenstein“, resp. „…a ozve se Frankenstein“ (5).

Fenomenální povídkář Ray Bradbury (1920) začal svá krátká dílka publikovat v roce 1940 zpočátku v méně významných magazínech. Jakoustakous představu o jeho raných povídkách máme zhruba od roku 1943, kdy počal publikovat zejména v magazínu Weird Tales strašidelné či hororové povídky, které později souborně vyšly v povídkové sbírce Dark Carnival (1947), jež se stala základem pro v češtině vyšlou povídkovou sbírku Říjnová země (6). Bradburyho rané detektivní povídky napsané zejména v letech 1944-1945 vyšly v češtině souborně v povídkové sbírce Vzpomínky na vraždu (7). Obě tyto povídkové sbírky mohu čtenářům vřele doporučit.

Mimo shora uvedené povídkové sbírky bych však rád fanoušky upozornil na dvě v češtině samostatně vyšlé Bradburyho povídky, které jsou zajímavé pro naše téma počátků Zlatého věku.

Povídka „Udělátko“ z roku 1943 naprosto vybočuje z veškeré ostatní Bradburyho povídkové tvorby. Ray Bradbury ve svých dílech skoro vůbec nepoužíval humor, a pokud jej již někdy užil, jednalo se o humor spíše melancholický, rozhodně však nikoli o humor k popukání. Povídka „Udělátko“ – mimo jiné jediná povídka, kterou se Bradburymu podařilo prodat do Astoundingu – patří ale do kategorie komické fantasy. Svět fantazie je plný podivných krámků, v nichž lze zakoupit ještě podivnější věci, a v této Bradburyho povídce tak lze nalézt malý zaprášený krámek, v němž lze zakoupit „jaksetojmenuje, tentononcy, taková ta udělátka, věcičky, čuflíky a serepetičky“.

Povídka „Krysař“ rovněž z roku 1943 (není ovšem vyloučeno, že byla napsána už v roce 1940) se odehrává na Marsu, jehož původní obyvatelstvo bylo vyhlazeno násilnickými a dobyvatelskými Joviši z planety Jupiter. Poslední žijící Marťan se však chce Jovišům pomstít, a pro svoji pomstu využije jakési amorfní bytosti žijící v horách, které dokáže ovládat pískotem píšťaly. Je otázkou, zdali Bradbury při psaní této povídky nenosil již v hlavě alespoň v hrubých rysech náčrt své budoucí Marťanské kroniky (8).

Manželka Edmonda Hamiltona (viz 11. díl tohoto cyklu) Leigh Brackettová (1915-1978) začala publikovat na počátku roku 1940 nejprve v Astoundingu, později v méně náročných periodikách. Z této její rané tvorby má český čtenář k dispozici romantickou povídku z roku 1944 „Basův drahokam“, o níž nepředpokládám, že by fanouška science fiction právě pro svůj styl „červené knihovny“ nějak výrazně nadchla.

Harry Bates (1900-1981) působil na počátku 30. let minulého století jako šéfredaktor Astoundingu, mimo to je autorem asi 20 povídek publikovaných mezi roky 1929 až 1953. Pravděpodobně by se pro současného čtenáře jednalo o zcela zapomenutého autora science fiction, kdyby…

… kdyby mu v roce 1940 nevyšla v Astoundingu povídka „Rozloučení s pánem“, na jejíž motivy natočil v roce 1951 režisér Robert Wise film Den, kdy se zastavila Země, který se v roce 2008 dočkal remaku s Keanu Reevesem v hlavní roli.

1. Robert Bloch: „Pach octa“ (The Scent of Vinegar; ant. Dark Destiny 1994), in ant. Temný osud, Návrat 1997
2. Robert Bloch: „Vlak do pekla“ (That Hell-Bound Train; mag. F&SF, září 1958), in ant. Vlak do pekla, Albatros 1976, Albatros 1983 a 1992, in ant. Hugo Story I: 1955-1961, Winston Smith 1993, in ant. Síň slávy mistrů fantasy II, Baronet 2004, in pov. sbírka Vlak do pekla a jiné povídky, Epocha 2006
3. Robert Bloch: „Cvokař a kočka“ (The Shrink and the Mink; mag. Hustler, prosinec 1983 jako The Shrink and the Nympho), in ant. Čaroplavci, Talpress 1998
4. Clifford D. Dimak: „Potyčka“ (Skirmish; mag. Amazing, prosinec 1950 jako Bathe Your Bearings in Blood!), in ant. Tunel do pozítří, SNDK 1967
5. Arthur C. Clarke: „Haló, tady Frankenstein“ (Dial „F“ for Frankenstein; mag. Playboy, leden 1965), in ant. Stvořitelé nových světů, Albatros 1980 a Art-servis 1990, jako „…a ozve se Frankenstein“, in pov. sbírka Zpráva o třetí planetě, Práce 1982 a in pov. sbírka Devět miliard božích jmen, Baronet a Knižní klub 2002
6. Ray Bradbury: Říjnová země (The October Country; 1955), Baronet 2006
7. Ray Bradbury: Vzpomínky na vraždu (A Memory of Murder; 1984) Baronet 2002
8. Ray Bradbury: Marťanská kronika (The Martian Chronicles; 1950), Mladá fronta 1959, Mladá fronta 1963, Odeon 1978 (společně s románem 451 stupňů Fahrenheita), Magnet Press 1991

BIBLIOGRAFIE ČESKY VYŠLÝCH SHORA UVEDENÝCH DĚL BLOCHA, BRADBURYHO, BRACKETTOVÉ a BATESE

• Robert Bloch: „Plášť“ (The Cloak; mag. Unknown, květen 1939), in ant. Tichá hrůza, Mladá fronta 1967 a 1970 a in ant. Tichá hrůza, Toužimský & Moravec 2008 – nedopatřením ve všech vydáních je jako jméno autora uvedeno Richard Bloch
• Robert Bloch: „Bez bázně a hany“ (A Good Knight’s Work; mag. Unknown, říjen 1941), in ant. Divodějní, Talpress 1997
• Robert Bloch: „Malý muž, který tam nebyl celý“ (The Little Man Who Wans’t All There; mag. Fantastic Adventures, srpen 1942), in ant. Šílení rytíři, Talpress 2001
• Robert Bloch: „Stalo se zítra“ (It Happened Tomorrow; mag. Astonishing, únor 1943), in ant. Na vrcholu zlatého věku, Mustang 1996
• Robert Bloch: „S úctou váš Jack Rozparovač“ (Yours Truly, Jack the Ripper; mag. Weird Tales, červenec 1943), in ant. Hlas krve, Najáda 1996; jako „S úctou Jack Rozparovač“, in pov. sbírka Vlak do pekla a jiné povídky, Epocha 2006
• Ray Bradbury: „Krysař“ (The Piper; mag. Thrilling Wonder Stories, únor 1943), in ant. Stvořitelé budoucnosti, Metafora 2003
• Ray Bradbury: „Udělátko“ (Doodad; mag. Astounding, září 1943), in ant. Divodějní, Talpress 1997
• Leigh Brackettová: „Basův drahokam“ (The Jewel of Bas; mag. Planet Stories, jaro 1944), in sborník Rhiannonův meč a jiné příběhy, Albatros 2007
• Harry Bates: „Rozloučení s pánem“ (Farewell to the Master; mag. Astounding, říjen 1940), in Ikarie č. 12/2002

Vzhledem k tomu, že už za sebou máme hezkou řádku článků, které zejména mladší čtenáře mohou seznámit s kultem stojícím před moderní podobou fantastiky, nabízíme vám obsah dosavadních textů:

1. Úvod publicistický
2. Úvod chronologický
3. Stanley G. Weinbaum (1902-1935)
4. John Wood Campbell, Jr. (1910-1971)
5. Triumvirát titánů
6. Isaac Asimov (1920-1992)
7. Alfred Elton van Vogt (1912-2000)
8. Robert Anson Heinlein (1907-1988)
9. Povídky různé, zejména hrůzné (Lovecraft; Smith; Wyndham)
10. Velikáni i ti menší (Jack Williamson)
11. Velikáni i ti menší (Leinster, Hamilton)
12. Velikáni i ti menší (Ackerman, Bester, Brown)