Stává se, že oceán zamrzne tak rychle, že vlny vytvoří drobné, schodům podobné útvary, blízko u sebe, až vznikne obrovské vodorovné schodiště. Zmrzlé vlny uvězní ryby i větší savce.
Tento stav netrvá déle než několik minut, pak led roztaje a obyvatelé moře pokračují ve své cestě, aniž tuší, že byla na strnulý okamžik přerušena. Pro své krátké intervaly i délku se vlny nazývají velmi krátké, podobné krátkým výpadkům paměti.

K citaci ze zadní strany této útlé knížečky není potřeba nic dodávat. Je to celá a už hotová charakteristika všech 75 krátkých kraťoučkých povídeček. Některé jsou tak úsporné jako reklamní hesla, ale u těch nás nic nenutí přemýšlet nad obsahem. Po přečtení jsem se musela pozastavit nejen nad duševním stavem autora, když je psal, ale i nad sebou, co se mnou udělaly. Jsou to písmenka uspořádaná třeba do čtyř řádek, ale vyvalí se na vás tolik pocitů, co s vámi nesvede román o pěti stech stránkách. A kdybych nevěděla, jak na papíře vypadají básničky, přirovnala bych je k nim. Benjamin Tuček je hudebníkem, scenáristou, dramaturgem i režisérem filmů (Děvčátko, Mistři, Protektor), filmů dokumentárních i krátkometrážních. Zahrál si ve filmu Rok Ďábla. A tato jeho řemesla určitě ovlivnila psanou tvorbu.

Pokud bych měla povídky charakterizovat všechny najednou, napadá mě jen jedno slovo – cynismus. Cynismus spojený s osobním prožitkem ve velice obratně zvládnutém jazyku. A ta trocha humoru se tam po druhém přečtení taky najde.

VKV (Velmi krátké vlny)
Tuček, Benjamin
Nakladatel: Labyrint
Obálka: Redesing
Redakce: -
Rok vydání: 2009
Počet stran: 136
Rozměr: 120 x 190
Provedení: paperback
Cena: 175 Kč