Tak se přes nás převalily Vánoce a zeptaly se jednoho každého z nás, co si připravil hezkého ke čtení pro případ, že všechny dárky budou měkké konzistence a televizi zaberou seriáloví zhypnotizovanci.

To je vážná věc, tyhle svátky. Není sice žádným předpisem zapovězeno, aby duševní potrava v tento velebný čas obsahovala sperma, krev a zvratky, ale to by znamenalo dožít následující rok se vzpomínkou značně nestylovou. A kdo ví, jestli by se to s člověkem netáhlo ještě dál. Tak to tedy ne.

Přání náročného spotřebitele vhodně uspokojí značkový produkt. Nejlépe všech značkových produktů futrál – Kniha knih. (Ano, ta Kniha. Nikoliv katalog okresní knihovny.) Taky už bylo na čase si ji přečíst. Film jsem viděla, komiks jsem četla, takže vzhůru na tu bichli – ehm, totiž Bibli.

Od začátku se příběh odvíjí velice podobně jako ve filmu. Až na : Pojav tedy Hospodin Bůh člověka, postavil jej v ráji v zemi Eden, aby jej dělal a ostříhal ho. To tedy opravdu nevím, co se tam dělo a ani si to nedokážu představit. Obrázků je tam skutečně hodně málo a to je vážně chyba, protože pak si každý může vymyslet co chce a není v tom žádná kázeň.

No ale kdo jsem já, abych kritizovala Slovo Boží, že. A tak slabikuju a slabikuju, až na stranu devět. A tam – bim! - Že vidouce synové Boží dcery lidské, any krásné jsou, brali sobě ženy ze všech, kteréž oblibovali. Na to není věru třeba velké představivosti, aby to na první kouknutí vypadalo jako z jiného soudku. Vlastně je v tom případě představivost na škodu. Také k tomu nepotřebujete hotel v Alpách, ale jak známo, hodit se může.

Jsem si jistá, že z filmu tu scénu vystřihli. Určitě bych si ji zapamatovala, protože by se mi při ní zapotily brýle.

Ahá, tak vás je tam víc, napadlo mě nejdřív a měla jsem pocit, jako když ochotníkům spadnou kulisy. A pak mi do očí zašajnovalo poznání. Jestli to tak bylo, a my jsme tedy potomky návštěvníků ze světů vzdálených v prostoru i čase (a podle posledního vydání kralického z roku 1613 to tak je), jestli má Däniken pravdu, Darwin lže a dějepis má o pěkných pár stránek míň, potom…potom je moje sci-fi police schránka svatých textů, fantazie se stala vírou a Parcon musí být dnem pracovního klidu.

Ano, tak je to správně. Odcházím napsat svému poslanci.