Robert J. Sawyer předvedl nejenom Kanaďanům, ale už i celému světu, že patří mezi současnou špičku autorů fantastiky. Svoji imaginaci, znalost tématu, očividné literární nadání a schopnost vcítění přenesl do trilogie, která v průběhu dvou let vyšla v nakl. Triton a do povědomí čtenářů pak jako Neandrtálská odchylka. Románové trio Hominidé, Lidé a Míšenci vtisklo podobu alternativnímu světu současnosti, kterému se naskytla příležitost konfrontovat se s úplně odlišnou civilizací. Nečekejte žádnou space operu, protože se během celého románu nevzdálíte ze Severní Ameriky...

Zápletku autor založil na možnosti existence paralelních, větvících se vesmírů. Před 40 000 lety se náš vesmír rozdělil na dva. V našem se vlády nad Zemí ujal druh Homo sapiens a v tom alternativním pak Homo neanderthalensis. A jelikož o zaniklé linii hominidů víme dost, ale ne úplně všechno, získal Sawyer neomezené možnosti, jak vytvořit napínavý příběh v zajímavém světě, který nezohyzdila "lidská" noha. Střet dvou různých světů fungoval a funguje v literatuře stále. Jak jste se již sami mohli přesvědčit nebo vás možná přesvědčí níže napsaný text.

V úvodní části triptychu se seznámíme s prvním živým neandertálcem, který se při pokusu s kvantovým počítačem ocitl v "našem" jednadvacátém století v podzemní neutrinové laboratoři v Kanadě, souběžně se seznamujeme s profesorkou Vaughanovou, která jako antropoložka a genetička ihned přijímá výzvu a neuvěřitelnou raritu (neandrtálce Pontera Boddita) chce prozkoumat. Překvapeným fyzikům v Kanadě brzy dojde, že dotyčný jedinec je inteligentní a uvědomí si, že by se stal pokusným králíkem tajných služeb, pokud by se jim včas nepodařilo informovat celosvětová média. Fyzikům se podaří zabránit v uvěznění návštěvníka z jiného světa a společně s ním stráví trojice lidí několik dní v domácí karanténě (logické, že, přece nechceme rozšířit případnou neznámou chorobu). Během té doby se jeho osobní kvantový počítač alias umělá inteligence Hak obstojně naučí jazyku gliksinů (jak neandertálci nazvali ve své realitě vyhunulý druh Homo sapiens). Aby toho nebylo málo odvíjí se další linie v neandrtálské verzi Země, kde je Ponterův druh Adikor obviněn z jeho vraždy a snaží se všemi prostředky zjistit, co se stalo, neboť brána do naší skutečnosti byla uzavřena.

Jak vidíte, Sawyer vytvořil celkem zajímavou zápletku, kterou v dalších dílech rozšiřuje a postupně rozplétá. V závěru prvního dílu překonává profesorka Vaughanová trauma ze znásilnění a shodou okolností se do sebe s Ponterem zamilují. Adikor se v nervy drásajícím líčení úspěšně obhajuje a daří se mu otevřít portál do gliksinského světa. Druhý díl se pak nese v duchu objevování kouzel a nebezpečí obou světů a dochází k jejich kulturní výměně, ačkoliv mocní našeho světa spřádají své paranoidní plány (a ti druzí o to nemají zájem). Dochází k odhalení (z)násilníka a následném vykonání rozsudku samotným Ponterem. Do hry vstupuje nová hrozba v podobě přepólování magnetického pole Země, které se uskutečňuje vždy po několika tisících letech. Příběhu dodává nový rozměr také uvozování kapitol rozhovorem neandertálského psychologa s Bodditem, ostatní text je pak vyprávěn ve třetí osobě.

Třetí díl nemusí být milý úplně každému, protože dochází k většímu polemizování nad tématem víry v boha, kterou neandertálci postrádají a zdá se, že je to otázka odlišnosti mozků obou druhů. Vaughanová se rozhodne přijmout odlišné pojetí společenského soužití na parelní Zemi a společně s Ponterem se rozhodnou pro početí míšence. Násilník Cornelius Ruskin prožívá změnu své fyziologie po nedávné kastraci a agent tajné služby Jock Krieger se rozhodne pro genocidu neandertálců, aby našemu světu nabídl nezničený prostor pro kolonizaci. Dochází k přepólování magnetismu Země a závěrečnému napínavému rozuzlení čistě v režii autorovi představivosti.

Tolik tedy ke spoilerování a shrnutí košatého a promyšleného děje. Bez exotických kulis science fiction a autorova vzdělání (spíše vědomostí, neboť Sawyer vystudoval aplikované umění se zaměřením na televizi) by to však byl pouhý klasický románek, daleko zajímavější jsou autorovy vize barastské civilizace dostávající filozofický přesah díky úvahám o rozdílech mezi těmito světy a zkoumání toho, co v obou světech znamená pojetí morálky a společenského ohrožení. Pojďme se nejprve podívat na, v jistých ohledech vyspělejší, techniku neandertálců a následně se pozastavme nad Sawyerovými úvahami o tom, že každá mince má dvě strany.

Za prvé si člověk všimne, že barastů jsou pouhé dvě stovky miliónů, na rozdíl od našich téměř sedmi miliard individuí. Svět našich vyhynulých příbuzných je prost válek a znečištění, Země zůstává panenskou planetou kypící životem, bez zemědělských ploch. Sawyer sympaticky předpokládal, že díky fyzickým kvalitám (větší síle) se u barastů zachoval lovecký způsob života. Tento předpoklad pak rozvíjel dále tím, že nebylo potřeba obdělávat půdu, nemusela vznikat trvalá obhospodařovaná sídla a nedocházelo k válkám, protože prostoru pro všechny lovce bylo dostatek. Nehledě na to, že takový lovec musel kvůli obživě znát dokonale místní prostředí a případný dobyvatel by zdroje (napajedla, migrační stezky, ovocné stromy, atp.) neznal a k ničemu by si obsazením cizího území nepomohl. Dalším z důvodů pro absenci hromadného násilí byl i předpoklad síly každého jedince, kdy úderem mohl svého druha zabít. Robert Sawyer však šel dále. U neandertálců předpokládá genovou selekci a kontrolu porodnosti. Násilníci, postižené děti (dědičnými chorobami i demencí) jsou kastrováni a s nimi také plodní členové jejich rodiny, aby se špatné geny nedostávaly do společného genofondu. Soužití s přírodou, která dává prostředky pro přežití druhu, umožnilo rozvíjet ekologii a genetiku. Bydlení se prostě vypěstuje z dutých stromů.

Sawyer podle dochovaných kosterních pozůstatků předpokládal, že neandertálci měli (v románu mají) vyvinutější čich a tudíž si opravdu nepřáli zamořit své ovzduší výfukovými zplodinami. Jejich mozek je/byl větší než lidský a díky genové selekci jsou také průměrně inteligentnější. V třetím díle pak rozvijí teorii, že neandrtálci nejsou schopní věřit v nadpozemské bytosti/boha. Jejich pragmatismus je nikdy netáhl ke hvězdám (od toho se odvíjejí zajímavé teorie vzniku vesmíru, atp.). Samotnou kapitolou jsou kvantové počítače, díky kterým se do paralelního vesmíru dostali - pokus byl založen na hledání tak vysokých prvočísel, že počítači nestačil počet možností v podobných vesmírech, až přetekl a hledal také v tom našem. Jak vidíte, možností je nepočítaně a věřím tomu, že mnoha příležitostí se ve svém díle autor ani nechytil, aby udržel poutavé vyprávění v mezích sympatických pro čtenáře.

Pozastavíme-li se u postav, provedl autor výtečnou práci. Aby byly opravdu lidské, uvěřitelné a zároveň čtenářsky zajímavé a rozhodně ne černobíle schématické. Hlavní hrdinka je poznamenána zkušeností ze znásilnění a její postoje k mužům, vyrovnání se s "pošpiněním" a ztrátou úcty, stejně jako reakce na dotyčného zločince jsou opravdu silným zážitkem pro obě pohlaví (ne zrovna příjemným). Osoba násilníka je pak rozebrána až na kost: V knihách jsou jasně popsány (skrze děj a Corneliovy myšlenky) jeho motivace, chtíče, plány a selhání. Perličkou pak je změna násilníkova smýšlení po té, co jsou mu odebrány části stojící za produkcí mužského pohlavního hormonu. Kapitolou samu pro sebe jsou odlišné společenské svazky a chápání barastských hrdinů. Sobeckou a mocichtivou stránku pak představuje Jock Krieger.

Dopustím-li se subjektivního zamyšlení, musím uznat, že svět neandertálců se mi jevil jako dokonalá oáza rozumu, odměřenosti a logiky. Jejich svět však také zahrnuje určitá nebezpečí, která možná nejsou na první pohled vidět. Neandrtálka Bandra se nechala terorizovat a bít svým druhem pouze ze strachu, aby její děti nebyli společně s ním vykleštěny. Někomu by se mohla zdát odporná vize bisexuality založené na tom, že se muži a ženy separují, aby nedocházelo k projevům agrese v dobách vrcholící ženské plodnosti (viz lepší čich). Další ze čtenářů může být zaujatý proti neandertálskému nezájmu pro objevování vesmíru, ale z hlediska seberealizace je tolik dalších možností, po čem prahnout a kam směřovat. Setkal jsem se i s názorem, který považoval za diskriminující volební systém hominidů. Právo volit a spolurozhodovat mají pouze jedinci po čtvrté dekádě svého života, kdy jsou už považovaní za dostatečně rozumné a moudré, aby mohli spoluvytvářet budoucnost (praktikovat to na současné volební systémy by bylo zajímavým pokusem v odhadu nového rozložení sil volených zástupců ve všech zemích). O všech zásadních věcech pak rozhoduje rada starších, která se občas jevila jako zpátečnická a příliš konzervativní. Dalším z kontroverzních bodů (kam směřuje naše civilizace) jsou archivy alibi. Společně s rozvojem umělých inteligencí si všichni jedinci nechávají tyto chytré kompy dobrovolně voperovat na předloktí. Záznamy o veškeré činnosti osoby se od té doby ukládají do archivů pro případ, že by došlo k neštěstí, či trestnému činu. Ti, kdo je odmítli a nesouhlasili s radou starších pak ostatní nechávají žít v divočině a odloučení, které si vybrali.

Rozepsal jsem se více, než jsem původně zamýšlel a ke komplexnosti a genialitě trilogie jsem se přiblížil pouze z části a ještě nedostatečně, ale snad vás i těchto několik vět přiměje k seznámení se s cyklem Neandertálská odchylka. Cyklem, který vás bude nejenom výtečně bavit, ale donutí vás k zamyšlení se nad lidskou kulturou a jejími nešvary, ale také tím, co by se mohlo udělat jinak a lépe pro poklidné společné soužití všech lidí na modré planetě. Sawyer to v závěru dokázal, bohužel ne s přispěním lidí samotných, ale mocnějšího hybatele.

Hodnocení celé trilogie: 80 %.

• Ukázka z knihy Hominidé
• Pagiho recenze na román Hominidé
• Pechyho recenze na román Hominidé
• Pagiho recenze na knihu Lidé
• Ukázka z románu Míšenci

Rober J. Sawyer: Hominidé (Hominids); Lidé (Humans); Míšenci (Hybrids)
překlad: Aleš Drobek
obálka: Aleš Horák, grafická úprava: Dagmar Krásná
medailon autora: Martin Šust
Triton, edice Trifid, 2006, 2007, 2008

• 323 stran, 259 Kč (členové klubu Trifid 179 Kč), brožované
  ISBN 80-7254-653-8
• 329 stran, 259 Kč (členové klubu Trifid 179 Kč), brožované
  ISBN 80-7254-519-3
• 336 stran, 269 Kč, brožované