LITERATURA: Pevnost 7/2007
Stejně jako fotografie sfingy na obálce, informuje šéfredaktor Tomáš Němec o úspěchu Pevnosti v letošních oceněních Akademie SFFH, neváhá však připomenout, že poprvé po mnoha letech může o nejlepší literární tvorbě domácích autorů rozhodnout čtenář sám. Stačí hlasovat v čtenářské ceně Einsteinův mozek. Jedním z několika organizátorů a mediálním partnerem je právě Pevnost (a Sarden samozřejmě).
Rubrika Co se děje se nejspíš dočká stručných zmínek o hudbě, alespoň podle toho, co naznačila redakce v Listárně. Zatím se dozvíte informace o nové fantasy sérii Klobouky z Agarveny. Do muzea na historické zbroje bude nejlepší vyrazit do Horažďovic. Druhý ročník Anime Dance Víkendu (ADVíku) se bude konat v prostorách ZŠ Petřiny-Sever na sklonku července a pozornost zbystříte nad hororově laděnou sbírkou Černé sny aneb příběhy na nedobrou noc, která byla pokřtěna na Festivalu fantazie. Duchovními matkami sbírky jsou Darth Zira a Hanina "Nera" Veselá.
S tématikou upírů se setkáme zejména v článku rozebírajícím tvorbu Laurell K. Hamiltonové, spisovatelky, která stvořila Anitu Blakeovou. Hamiltonová vlastně zabodovala novým typem příběhů, ve kterých spojila fantasy s noir detektivkou. Díky píli nakladatelství Triton-books už jsme ostatně měli možnost seznámit se s triptychem ze "zatím" patnácti románů autorky: Provinilé slasti, Rozesmátá mrtvola a Cirkus prokletých. Kromě informací o tvorbě autorky se v následujícím rozhovoru dozvíte více o spisovatelce samotné. Za články pak můžeme poděkovat Martinu Fajkusovi.
Pevnost jako periodikum sledující aktuální dění musí vědět o všem, co se ve fandomu šustne, proto poměrně nedávno přibyla úspěšná rubrika Bulvár Alfa Ralfa Darth Ziry, ve které například naleznete zmínku o posledním Opatconu, proběhnuvším Ručníkovém dni, přesunu pražských čtvrtečních srazů mimo bývalý Krakatit nebo sedmém výročí Sardenu.
Když už jste naladěni na správnou vlnu, tedy na lačnění po dalších informacích, čeká na vás megarozhovor s Ondřejem Neffem, který odhalí mnohé, co vás zajímá a možná ještě něco navíc, popřípadě něco jinak. Neffův osobitý a věcný styl vás určitě zaujme, když bude vyprávět o přátelství se spisovateli jako Nesvadba nebo Souček, zjistíte, jaký vztah chová k agentovi JFK. V neposlední řadě se určitě dozvíte, co všechno guru české sci-fi chystá do budoucna.
Martin Šust naváže Literárními novinkami, aby správného milovníka psané fantastiky informoval o těch nejnovějších knihách a dění ve světovém fandomu. Připomeneme si vydání Stručných dějin komiksu, překladu Dozoisovy antologie Objevitelé, vydání Gaimanových Křehkých věcí nebo Miévillova Un Lun Dunu. Ze smutnějších oznámení připomeňme, že zemřel autor Kronik Prydainu - Lloyd Alexander. Martin samotný se pak rozepsal o historii žánru fantasy, která na něj nedávno dýchla po četbě Húrinových dětí.
Perlou z moře fantastiky v červencovém vydání se stala klasika P. K. Dicka. Jiří Popiolek se pustil do obšírného hodnocení Muže z vysokého zámku, jehož nové vydání nedávno vydalo Argo. V recenzích pak nalezneme (mimo jiné) knihu měsíce, kterou se stala sbírka Dana Simmonse s názvem Dost světů a čas.
Nedávno jsme vám nabídli rozhovor s Vladímerem Šlechtou a ne jen tak zbůhdarma, protože právě v Pevnosti 7/2007 si můžete přečíst jednu z jeho nejlepších kratších prací Bertův klajm, která sice už jednou vyšla, nově se však redakce magazínu postarala o vydání autorem dopilované verze doplněné o podmanivé ilustrace Jana Štěpánka. Postkatastrofická vize Evropy zasažené jadernými útoky popisuje příběh novodobého diggera, který se v nelítostném světě snaží najít své místečko pro sebe a zbytek své rodiny. Pozvolna nám před očima vyvstává předobraz pekla, kde právo je na straně silnějších a nelítostnějších, kdy jedinou šancí na budoucnost je najít dostatek kovů pohřbených pod troskami velkoměst. Černý humor, drsný svět, prokreslené postavy a syrová uvěřitelná akce vás pohltí natolik, že byste chtěli vědět více a vydáte se hledat další práce pana Šlechty.
V sekci Povídky naleznete nemálo zajímavých prací Haniny Veselé, která se konečně dočkala a v Pevnosti jí vyšly Ozubené zásnuby. Tato mladá a nadějná autorka už několikrát publikovala s experimentálními sci-fi anekdotami v časopise Click! případně pochmurného Krutihlava v Dechu draka 6/2005, přestože někteří z nás mohou oplývat pochybnostmi o literárních zkušenostech Haniny, hned po prvních několika řádcích Zásnub budou pohlceni netradičním, vtipnou a přesto temnou vizí světa, ve kterém se stabilní rovnováha mezi lidmi, upíry a vlkodlaky může překlopit na stranu jedné frakce. Hravé dialogy a neotřelé způsoby vás hned chytnou, protože autorka v této povídce snese srovnání s esy naší fantastiky a v ničem za nimi nezaostává. Hlavní hrdinka přezdívaná Liška neohroženě brání svůj lid před krutovládou vampýrů a vlkodlaků, zastávajíce jednoduchou politiku: "když se dva perou...". Brzy se však miska vah vychýlí na stranu obávaných bytostí noci a úplňku, přesto hrdinka dokáže obětovat cokoliv, aby lidem dala, byť nepatrnou, šanci proti krvelačným stvořením. Politické pletichaření, fungující konverzační a popisný humor se skvěle doplňuje s temnější a děsivější stránkou příběhu, aniž by mix fantasy detektivky s hororem shazoval povídku do roviny pouhé parodie. Tato povídka byla v roce 2005 nominována v soutěži O nejlepší fantasy a to zcela poprávu. Čtenáři se mouhou těšit na další várku povídek Haniny Veselé v příští Pevnosti s knižní přílohou, kterou bude sbírka humorných povídek Mrakulin grimoár.
Do třetice všeho literárně dobrého nás čeká Vráska světa Kosti Šindeláře, ač ve srovnání s předchozími povídkami jsou její barvy notně vybledlé. Čitelné a nepřekvapující vyprávění o neohroženém bojovníkovi, který v touze po milostných slastech na Zemi vypustil skutečné zlo, se sice dobře čte, ale to je asi tak všechno, co povídka dokáže nabídnout.
K upírské tématice nás vrátí Leon Medek se svým pojednáním Aristokraté noci, ve kterém mapuje vznik a následnou evoluci krvelačného druhu. Kdo by řekl, že se za necelých dvě stě let může z obyčejného běsa vyvinout druh natolik opředený mýty a legendami, že už se v něm kolikrát ztrácejí také četní vampyrologové. Vývin druhu vyvrcholil Stokerovým Drákulou, ale obrazu novodobého upíra předcházela dlouhá cesta.
Ondřej Neff v druhém pojednání píše o tom, jak se má správně psát, oproti vulgárnímu a nemastnému článku z minulé Pevnosti se trochu pochlapil a čtenáře konečně jenom neuráží, ale také ho může (jako potencionálního psavce) lecčemu naučit. Umění vyprávět není totiž tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát.
V Listárně se pak čtenáři stále více ozývají a volají po navrácení hudby do tohoto, především literárního, měsíčníku. Redakce se v menší míře pokusí svým fanouškům vyhovět. Snad to dopadne lépe, než u nás na Sardenu, kdy jsem se opravdu styděl za výrazivo některých našich diskutérů.
Z deskových her se seznámíme s hratelnou, ale bohužel nedodělanou válečnou hrou Pacifik ´42 nebo karetním World of warCraft.
Zkušený filmový kritik Daniel Storch zhodnotí Shreka třetího, který prostě nedokáže držet dech se Shreky předchozími a Karel Stehlík pro změnu nalezne v Pirátech z Karibiku, kteří se ocitli Na konci světa, mnoho prvků, které tento nekonzistentní snímek vynesou na pomyslné filmové nebe. Vyššího hodnocení se pak dočkají skutečně výborné snímky Solaris (od Tarkovského) a Fontána (od Arofonovskyho), stejně záslouženě se nula objeví u snímku Hostel II. Filmové novinky pak tradičně nabídne Ďuro Červenák (něco z nich už se objevilo zde).
Anime sekci zaplní japonský kreslený seriál na motivy příběhu Ursuly K. Le Guin - dobře, ale ne mistrovsky, zvládnuté Příběhy ze Zeměmoří - a stručně se podíváme na připravované zfilmování Hvězdného prachu.
Reportáže z předávání cen Akademie SFFH se ujal Filip Gotfrid.
Michal Kunstovný nás fundovaně zasvětí do základů heraldiky, protože správně vyvedené zástavy, štíty a znaky patří k LARPu stejně jako to ostatní a závěrečným článkem o magii působící na naše příbytky se rozloučí Petra Neomillnerová.
Jak vidíte, Pevnost potěší širokou vrstvu čtenářů a když už jsme u toho, tak rozšíří obzory stejně početné mase čtenářů, kteří si myslí, že je na fantastice zajímá pouze jedna z mnoha odnoží.