LITERATURA: Pevnost 1/2006

Ve škole nám při hodinách ekonomie tloukli do hlavy o zdárném vlivu konkurence. Po neslavných pádech a zánicích několika fantastických periodik (Ramax, Základna, F&SF) se českému čtenáři začíná blýskat na lepší časy. Zdá se totiž, že si nakladatelé uvědomili, jak velká díra zeje na trhu, kterou se pokouší zacelit pouze Ikarie. Před několika lety se objevil časopis o fantastice, hrách a historii Pevnost, jehož zaměření bylo s Ikarii vzdáleně podobné, což se letos v lednu změnilo. Ale o tom vám poví sám šéfredaktor David Hartmann ve svém úvodníku: "Již nejsme časopis o fantastice, hrách a historii, nýbrž magazín, respektive citadela fantasy, sci-fi a hororu. Novou tezí chceme jasně deklarovat žánrové vymezení časopisu s tím, že dominantní postavení bude mít v Pevnosti literatura a doplňovat ji budou filmy, hry a špetka historie a fantastické vědy."

Nepřipomíná vám to něco? Spolu se snížením ceny na 49 korun a 50 haléřů jsem neodolal a koupil si svojí první Pevnost. A byl jsem mile potěšen, nezbývá než počkat si na třetího hráče, kterým by brzy měl být znovuvzkříšená legenda F&SF, a plesat, a plesat, ...

Časopis členěný na barevné publicistické stránky a černobílý povídkový střed mě nezarazil, protože už jsem se o změnách v Ikarii naláteřil až až. Ikarie na barevné stránky používá kvalitnější papír, ale je toho na něm méně, ovšem srovnávat tyto časopisy příliš nechci, třebaže se tomu mnohdy nevyhnu. Orientace v Pevnosti je vyřešena přehledným obsahem a barevným rozlišením jednotlivých rubrik.

Na Pevnosti je hned z úvodu vidět, že se jedná o časopis 21. století, jehož činnost je provázána s internetovými stránkami (které se mají začít pravidelněji aktualizovat) a to nejenom kvůli výsledkům webové ankety, ale také poměrně velké aktuálnosti informací (9. prosince 2005 zemřel Robert Sheckley), popřípadě krátkými anketami mezi spisovateli a nakladateli (Michael Bronec, Veronika Válková, Ian R. MacLeod odpovídali na dotaz, kterou knihu by chtěli vidět zfilmovanou).

Dalším milým překvapením pro mě byla rubrika Téma měsíce, jíž jsou věnovány články na velkém prostoru po celém časopise. Lednová Pevnost už podle obálky naznačovala, že půjde o Letopisy Narnie.

Téma otevřel článek Ondřeje Jireše o sedmidílné sáze spisovatele C. S. Lewise a stručnou cestou seznámil čtenáře nejenom s obsahem, ale také s pozadím autorova života. Na další dvojstraně se věnoval právě promítanému filmu. O několik řádků výše jsem zmínil, že je Pevnost velice aktuální, což dosvědčuje také informace o plánovaném natáčení druhého filmu, k čemuž se Disney rozhodl po kasovním úspěchu snímku.

Tomáš Němec nám v rozhovoru představil českou spisovatelskou veličinu Jiřího Walkera Procházku. Kromě základních informací ohledně plánovaných počinů v jeho tvorbě (JFK ;-) nám bylo objasněno také ono tajemné W. v jeho jméně. Walker vzniklo ve vinárně Blatnička kvůli odlišení od stejnojmenného scénáristy seriálu Major Zeman.

Velice cenným shledávám článek o Enderově cyklu Orsona Scotta Carda. Doposud jsem si neuvědomil, že tato série se skládá z osmi románů a jedné povídkové sbírky. Kromě toho vás možná Jiří Popiolek přesvědčí, že se cyklus vyplatí přečíst, pokud jste tak již neudělali.

Vyšlé knihy naleznete podobně jako v tom druhém měsíčníku, ale těmto předchází informace ze světa (o některých jsme již informovali - nový Velmist žánru) a velice příjemná nabídka edičních plánů některých nakladatelství, což vás může připravit na případné knižní výdaje.

Celkem osmnáct recenzí na knihy mě zaujalo zejména kvůli novým recenzentům, jejichž styl osvěžil mého literárního ducha, uvidíme na jak dlouho a zda-li najdu spřízněnou duši, podle níž si budu knihy vybírat.

Filmovou recenzi nalezneme pouze na King Konga (plus samozřejmě Narnie) a mnohem víc titulů na DVD. DVD filmem měsíce vyhlásila redakce Souboj Titánů Desmonda Davise. Historický velkofilm podle bájí starověkého Řecka rozhodně stojí za vidění.

Ďuro Červenák informuje o chystaných filmových novinkách a Ondřej Bechyně upozorňuje na další z výtečných anime Wolf´s Brigade. Následují stručné recenze na počítačové hry Chronicles of Narnia a King Kong a dvě hry deskové.

Závěr časopisu tvoří reportáže z Figurconu 2005 a Fénixconu téhož data. Výpravou do dob dávno minulých nás obdaří článek a Veroniky Válkové (Adam Andres) Příběhy severských ság, pojednávající o norském sjednotiteli vikingovi Haraldovi Krásnovlasém.

Petra Neomillnerová - oblíbenkyně čtenářů - pokračuje v tvoření příběhu, jehož kostru pomáhají vytvářet také čtenáři svým internetovým hlasováním. Přestože je popsán děj předchozí, v samotném příspěvku (povídce) jsem se dost ztrácel.

Na řadu přichází čtyřicet černobílých stran (jejichž kvalita je srovnatelná s těmi ikarijskými) a v nich obsažené povídky a publicistika.

První překvapení pro mě byla ukázka z románu, který vyjde v některých baleních společně s Pevností (Pevnost + román = 126 Kč, v lednové byl k dispozici román WETEMAA 1 autorky Adam Andres = Veronika Válková). Další román bude patřit Pavlu Oblukovi a ponese název "Morituri te salutant". Z ukázky bylo patrno, že pohodový akční styl nás zavede do alternativního světa, kde po katastrofě zavládne otrocký systém, připomínající starověký Řím. První kapitola rozhodně navnadila.

Další povídka pochází z pera interviewovaného Jirky Procházky. V roce 2002 obdržela prestižní cenu Akademie. Konec projektu příliv vtáhne čtenáře do tajného vládního projektu, v němž vědec Evans odhalí mimozemské signály sdělované skrze mořské přílivy. V temné atmosféře budeme spolu s autorem poodhalovat roušku tajemství z rozmluvy dvou cizích ras a dočkáme se nemilosrdného, přesto geniálního konce - nejenom povídky, ale celé civilizace. Výborně napsaná a vypointovaná povídka se pohybuje na hraně čisté hard SF a fantasy, kde se autor odvážil naznačit, jak daleko se může odebrat svět spekulací a fikcí. Napětí hraničícího s hororem bude také dostatek.

Kristine Kathryn Rushová patří k velice čtivým autorkám, o tom ostatně svědčí také několik vyšlých překladů. V lednovém magazínu si můžeme vychutnat skvělý, dojemný příběh z blízké budoucnosti Echea (Echea, 1998). Měsíc rozhodně nevypadá tak, jak nám ho popsal v arkadijském cyklu Ondřej Neff a je sužován občanskou válkou. Země se snaží adopcemi zachránit alespoň děti. Jeden pozemský pár se ujme šestileté Echey a vystavuje se jejímu strachu ze změny, dětskému odmítání a tvrdohlavosti. Hlavní hrdinka popisuje vývoj vztahu mezi jejich vlastními dcerami a vzrůstající citovou vazbu na Echeu, se kterou není všechno v pořádku. Adoptivní matka pak musí řešit nejenom rodinné problémy, ale také svou nedořešenou osobní minulost a dilema, související se začleněním echey do počítačovými implantáty ovlivněného života Pozemšťanů. Asi nejlepší počtení tohoto měsíce.

Českou sci-fi pak ovládla Lucie Lukačovičová svými fantastickými Zloději času. Vyprávění o skupině časových vampýrů, kteří kradou čas obyčejným lidem. Pokud by neexistovala organizace citlivých lidí, kteří se snaží tyto "zrůdy" odstranit, pak by nebylo povídky. Akční počteníčko s předvídatelnou pointou a dobře odvedeným řemeslem rozhodně nespadá do zapomnění a právě v udržení zájmu přesahuje letošního vítěze Ikara. Aneb i Kulhánek by bledl závistí nad některými scénami.

Doktorka Jana Rečková je ostřílená autorka, v mých očích zejména fantasy. Svou pověst potvrdila v Totální jahůdce, která se vymyká běžnému a logickému pojetí fantasy. Nesouvislým a náročným stylem vypráví o rusalkách v moderním světě. Z četby jsem měl pocit, že povídka využívá osobních problémů autorky a běžnému čtenáři příliš nepřinese. Zajímavý pohled na rusalky, přesto příliš vzdálený svět mé představivosti. Experimentální fantasy, které se netrefilo do mých zaujatých neuronů.

V povídkové (a už předešlé publicistice) se můžeme dohadovat o kvalitě příspěvků, jedna věc je však společná a příjemná všem. Redakce nezapomíná uvádět tolik opomíjené medailonky autorů (o autorech), což vám pomůže zorientovat se nejen v českých vydáních jejich prací.

A protože téma čísla patřilo Letopisům Narnie, nesmí chybět neobyčejný životopis Cliva Staplese Lewise z pere neméně kouzelné Františky Vrbenské.

Jana Rečková se třetí částí Terapie na míru bez skurpulí pustí do radění autorům. Chcete-li psát nezapomeňte na výběr světa a hrdinů. Jsem zvědav na další pokračování, ale MUDr. Rečková se mi zde vyjevila příliš drsně. Místo odlehčeného stylu a jemných ironických narážek jsem se setkal s nekompromisním pranýřem autorčine vkusu. Až zde si uvědomuji, jak rozdílně můžou smýšlet dva jedinci, když jeden z nich holduje SF a ta druhá...

Poslední řádky patří dopisům čtenářů a odpovědím redakce.

Lednová Pevnost přinesla razantní změny, které nemohu srovnávat s předchozím, jak jsem tomu činil během minulého roku u změn Ikarie. Z mého pohledu to však byly změny natolik zásadní, že mě donutili přečíst si tento časopis a vykalkulovat si, že byl pro mě mnohem přínosnější a objemnější (o 22 stran hutnějšího textu navíc, ačkoliv musím uznat, že také trochu víc reklamy), než-li dlouholetá stálice.

Jak jsem naznačil v úvodu. Únor prý vnese do ringu dalšího bojovníka. Fanouškové sffh, máme se nač těšit ;-)