Jedním z nejhorších problémů, které sužují lidstvo už od samého počátku existence, jsou meziplanetární krádeže dětských hraček.

Zvlášť před vánocemi.

To pak uděláte cokoliv, abyste je od zlodějů dostali zpátky. Dokonce se i spojíte se známým morálně flexibilním psychopatem Richardem Hackenbruderem.

Richard Hackenbruder rozhodně není příjemný chlápek. Bývalý profesionální podrazák s občasnými záchvaty nepříčetnosti, který má za sebou blázinec a osm dokázaných vražd.

Hackenbruder samozřejmě tvrdí, že je to minulost. Že se změnil. Že je vyléčený a záchvaty má pod kontrolou. Že už lidi nezabíjí. Že je hodný hoch.

Upřímná předsevzetí jsou hezká věc.

Jenže to by tu nesměli být ti vesmírní piráti. A tlusté sociální pracovnice. A multimiliardáři. A gambleři. A nymfomanky. A šílení masoví vrazi. A modří králíci. A vůbec veškerá populace na planetách Sluneční soustavy. Protože ti všichni to Hackenbruderovi kazí.

Nehledě na to, že je tu ještě jedna malá otázka: Stojí vůbec za to stát se hodným hochem, když tím ztratíte sami sebe?

Štěpán Kopřiva (scénář) a Jiří Grus (kresba) na sebe upozornili už svou společnou prací Princip nepravděpodobnosti, která byla kromě České republiky publikovaná ve Španělsku, Řecku a Spojených státech v legendárním comicsovém magazínu Heavy Metal. Kromě toho mají na kontě další comicsy jako například Čtyřlístek: A Saigon Tribute, Heimlichův manévr, Bivoj the Killer, Kód, který se Japoncům nikdy nepodařilo rozluštit (Kopřiva), Rendez-Vous, Sitcom, Godot spoutaný, Marná snaha (Grus) či Samozřejmě, že jsem ji zabil (společně). Jiří Grus získal v letech 2001 a 2002 cenu ComiCZaward pro nejlepšího českého kreslíře.

Drsná sci-fi Nitro těžkne glycerínem je prvním českým comicsovým albem, které kromě tuzemska vychází současně v Německu, Francii, Španělsku, Holandsku a Spojených státech.