18.10.2021 | Svátek má Lukáš






LITERATURA: Ikarie 2/2006

7.2.2006

Ikarie 02/2006Únor bílý, Ikarie sílí - to nemohu říci.

Přišel již druhý měsíc našeho krásného roku 2006 a opět jsem neodolal a zakoupil si 190. číslo Ikarie. Kdo ví, třeba se dočkáme nějakého speciálu k oslavám druhé stovky. Dvě stě čísel jednoho měsíčníku, zní to neuvěřitelně, voní to tradicí, co by na to řekl Dvěstěletý člověk Andrew Martin?

V úvodníku Vlado Ríša vyslovil hádanku, kolik autorů ze sedmdesátých a osmdesátých let se doposud zabývá fantastikou, společně s Jiřím Walkerem Procházkou nám vlastně předkládají nápovědu, prý by se dali spočítat na prstech jedné ruky, maximálně obou rukou. Tak co, zkusíte je v komentářích vyjmenovat?

Kavárna Hana Sola informuje o nové pratchettovské divadelní adaptaci v Divadle v Dlouhé Maškaráda, smrti Roberta Sheckleyho a solidní řádce béčkově znějících filmových projektů (neberte mě, prosím, za slovo).

Jiří Pavlovský nám představí dalšího z seriálového kouzelníka. Tentokrát ho označil za "Paranoidního X-Mana". Napovím-li, že patří k tvůrcům takového kultu jako Akta X, pak už je celkem zbytečné jmenovat Chrise Cartera. Pan Pavlovský udělal vyjímku a seznámil nás také s několika životopisnými fakty, což je určitě jen dobře.

Jak už bývá každoročním zvykem, opět nalezneme hodnocení, poděkování a připomínky uplynulého ročníku Ikara. V podstatě si vypůjčím stejná slova jako před rokem: Jaroslav Jiran si pak v krátkém zamyšlení povzdechl několika slovy nad povídkami, které neuspěly, i povšechně.... V krátkém článku vzpomíná na jazykovou úroveň předešlé generace a degradaci v současnosti a v závěru přináší radu a snad i poselství: "Základem úspěchu je dobrý příběh vyprávěný dobrým vypravěčem, jehož výborná znalost mateřského jazyka je samozřejmostí." (Ikarie 2/2005) Snad jen, že letos to bylo o dost horší a nechci vás strašit, ale nejspíš to nebude dojem pouze porotců, však si to budete moci přečíst sami.

Vypuštěním tří stránek stručné, nemastné, neslané Filmfaroniády se ocitneme u rozhovoru Vlada a Ondřeje Neffa. O tom, že Aston nechce své spisovatelské nadání zahodit se můžete každodenně přesvědčovat na stránkách Neviditelného psa, o to více vás potěší jeho vlastní slova o plánovaných románech.

Fandománie informuje o nadcházejících conech a soutěžích, stejně dobře jako Kalendář SFFH akcí, abychom se ocitli v rozjíždějícím se workshopovém vlaku Ondřeje Neffa o kontaktu s mimozemšťany. Na stránkách Ikarie naleznete zajímavé, přesto příliš stručné vize, jak by vše mohlo probíhat, na můj vkus příliš stručné. O to zajímavější je zavítat na Hyenu a přečíst si mnohem více. Aston nadále hledá vhodnou moderovanou webovou diskuzi. Pokud vyhovíte požadavkům, pak se mistrovi ozvěte na e-mail: ondrejneff@gmail.com.

Jaroslav Petr varuje: "Nečtěte mi mozek". Technická budoucnost klepe na dveře a nahrazení detektoru lži se stalo skutečností. V tomto článku si přečtete o tom, jak by to mohlo fungovat, přesto jsou využitelné daleko prozaičtější metody jako různé druhy tomografie.

Z Techno novinek se vytratila odporná reklama na monitory a konečně se člověk pokochá robotickou paží, přenosnou, osobní čističkou vody nebo speciálním exoskeletem pro lidi.

Ľudovít Plata nás seznámí do Česka pomalu pronikajícím komiksem o jednom nevšedním roninovi. Pojem Usagi Yojimbo [usagi jódžimbo] Stana Sakaie znají nejenom králíci po celém světě a podle toho, co se o něm dozvíte, se mnou budete souhlasit, že by zajisté v lecčems natrhl sedinku nejenom Bugs Bunnymu nebo bílému králíkovi ze Svatého grálu.

Charles Stross a jeho ucelené vydání povídek, naznačujících nejbližší vývoj lidstva, ve sbírce Accelerendo nemůže být českému čtenáři neznámé, proteže se již pěknou řádku čísel Ikarie setkáváme s touto oceňovanou řadou. Stačí si vzpomenout na "Humrové" (Lobsters), in Ikarie č. 11-2001 / "Turista" (Tourist), in Ikarie č. 2-2004 / "Aura" (Halo), in Ikarie č. 9-2004 / "Směrovač" in Ikarie č. 2-2005. Vyprávění o osudech Polního cirkusu, kočičky Ainiko, kdysi malé Amber, Sadíkovi a v neposlední řadě také lidského pokroku, ústícího v technickou singularitu, vám přináší dlouhá povídka Kurátor (Curator, 2004).

Páté pokračování nás navrací zpátky do Sluneční soustavy, kterou posthumanistické inteligence mění na "chytrý prach", přičemž rozkládají celé planety. Amber se spolu se svou posádkou, uloženým mimozemšťanem, vrací "domů", aby zjistila, jak moc se po několika objektivních letech změnilo. Zjistila, že její originál již neexistuje, předtím se provdal za Sadíka a společnými silami zplodili syna Sirhana, kterému se věnuje větší prostor povídky. Dávné jmění rodiny Macxových nemá téměř žádnou hodnotu a dorazivší poutníci jsou stěží usazeni do fyzických těl. Sirhan všem připravuje uvítání a k této události sezve celou rodinu, včetně nenáviděné matky Amber. Na obzoru se objevuje hrozba věřitelů, kteří jsou ochotni použít hrubou sílu ke získání informací z Polního cirkusu.

Stejný Stross, jakého máme rádi. Opět nám připraví těžce představitelné vize budoucího hektického vývoje, popíše vývin vztahů v rodině Macxových a připraví si nejedno zajímavé překvapení. A po přečtení nám nezbyde, než pouze čekat, kdy se objeví další pokračování...

Do finále Ikara 2005 se dostala povídka Ty o tom nevíš, ale jsi úžasný tělař Milana Petráka. Zkušený autor nepatří na stránkách Ikarie k nováčkům, což se sami můžete přesvědčit na autorových stránkách. Uvedená povídka mi silně připomněla nedávno vydaného Profesionála Marcina Przybylka (Ikarie 12/2005). "Nebohý" Dan Lebeda je ke svému úžasu přemluven svými budoucími fanoušky k cestě do jejich času, aby se účastnil jedné z nejoblíbenějších her budoucnosti - bodyingu, nebo-li tělované. Skvělý nápad do určité míry zrcadlící současný stav mládežnické obliby v krvavých filmech. Pohodová četba bez výraznější pointy nezklame, ale do zlatého fondu sf se také nezapíše.

Třetí a poslední povídku napsala Jana rečková. Bůh odvedle nás zavede na jinou planetu, kde stále kvete otrokářský systém a lidé zde hrají roli pouhého kulturního šoku. Jedna z mimozemských otrokyní vypráví svůj příběh, hlavně však příběh svého synovce Aytheho, který byl nadán neuvěřitelnými léčitelskými schopnostmi. V krátké povídce se kříží strohý vypravěčský styl, navozující jednoduché, racionální vyprávění otrokyně, kontakt odlišného náboženství a měkká sci-fi. Jana Rečková si nekladla za cíl vyřešit problém otroků, ale seznámit nás s jiným vnímáním světa, z pohledu "lidí", kteří jsou na druhé straně a ani nedokáží uvažovat o vzpouře. Lidská přítomnost pak připomíná naší evropskou lhostejnost, pokud přijde na to věci řešit, vždy převládají umírněné názory nevměšování se, dokud není příliš pozdě.

Po povídkách následují ještě informace ze světa vědy a svérázné převyprávění dánské legendy Béowulf z pera Františky Vrbenské.

Co si únor zazelená, březen si to hájí; co si duben zazelená, květen mu to spálí. Snad nebudeme Ikarii pálit, přestože: Kdyby měl únor takovou moc jako leden, nechal by v krávě zmrznout tele. Naštěstí pro čtenáře, si první dvě Ikarie letošního roku udržely velice vysoký standard a zbytečně nešokují novinkami, kterých jsme si minulý rok užili až až. Pranostiky jsem uvedl jen pro osvětu našeho čtenářstva.

Jan Pechanec














Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více...

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...