LITERATURA: Ikarie 1/2006
Leden za kamna vlezem a budeme si pěkně v teple domova číst (v březnu samozřejmě nejinak). A jak to tak bývá, tak třeba nejnovější Ikarii. Lednová si zachovala, během minulého roku dlouho upravovanou, tvář a nabídla lepší průměr, přesto slyším desítky hlasů nespokojenců, protože zvlášť zahraniční povídky se vymykají z žánru víc, než je zdravé. Publicistika si zachovala svůj standart a ve Visektoru se blýsknul šéfredaktor Scienceworldu Pavel Houser. Žádná velká překvapení a změny nás nečekají.
Vlado Ríša se, podle citace z pořadu České televize, po právu rozlobil na doživotního prezidenta Čs. Fandomu Zdeňka Rampase, který nevhodně prezentoval současnou českou fantastiku. Bohužel jsem pořad neviděl, ale také ve vodách fandomových se ozvaly nespokojené hlasy. Dovolím si citaci citace: "Kdybych měl hodnotit naše autory jako celek, tak píšou po práci, píšou, protože je to baví, ovšem málokterý z nich něco zažil, vzdělání taky moc nepobrali čili nechápu, koho baví je číst! Když to řeknu takhle obecně. Když bych měl mluvit o kterémkoli zvlášť, tak asi řeknu, že ten do sebe něco má a že je mám prakticky všechny rád." Pan Ríša pak osvětlil situaci a vzdělání naší žánrové špičky. Rozhodně adrenalinový Rozlet.
Pravidelní čtenáři Sardenu se zajisté nemuseli zdržovat Kavárnou Hana Sola, pakliže je rovnou nezaujala Filmová soutěž. Pokud znáte odpovědi na následující otázky, odpovídejte na e-mail: jiran@mf.cz. Předmět vyplňte: soutěž FILM. Nezapomeňte také na svou adresu a do konce ledna 2006 čekejte na vylosování.
Otázky zní: 1) Které roční období trvale panuje v Narnii?
2) Kudy se děti dostanou do Narnie?
3) Kdo je Aslan?
Hned přeskočte stránku a dostanete se na seriál Seriálové hvězdy Jiřího Pavlovského. Autor nás seznamuje s tvůrci televizních cyklů, jež oslovily milióny diváků nejen v USA. Pokud vám jméno scénáristy a režiséra Ronalda D. Moorea nic neříká, pak máte jedinečnou šanci se o něm něco dozvědět. Vyslovím-li pak "betlstar galaktyka"...
Filmfaroniáda se v mikrorecenzích stručně věnuje "aktuálním" filmům v kinech (Lovci dinosaurů, Kletba bratří Grimmů, Harry Potter a Ohnivý pohár) a nabídce na DVD a videu. Klasika, která mnoho z nás osloví zejména výběrem skvělých kousků na DVD. Zejména v lednu se recenzní část velkokapacitních kotoučků rozrostla na tři stránky.
Rozhovor Jaroslava Jirana s vítězem loňského Ikara Janem Hlávkou poodhalí několik zajímavostí od tohoto objevu několika uplynulých let. Sám pan Hlávka je skromným mladým mužem a jeho názory velice sympatické, dokonce byl sám nesmírně překvapen a potěšen, že soutěž Ikaros vyhrál (předloni jsme si mohli přečíst povídky Autorské právo a Vrak). Ostatně v tomto čísle můžete sami posoudit, jak vysoko laťku tříčlenná porota nasadila a co nás bude čekat v dalších měsících. Vítězovi gratuleji, neboť to nebyla vůbec špatná prácička.
Obrovským překvapením pro mě byla rubrika Workshop Ondřeje Neffa, který už běží na Hyeně. Po přečtení několika příspěvků na zmíněných stránkách jsem byl celkem pozitivně zaujat, přesto jsem očekával něco jiného. Ondřej Neff chce motivovat čtenáře, aby popsali průběh kontaktu s mimozemšťany, ale ne formou povídky. Astonovi jde výhradně o nalezení zajímavých literárních principů kontaktu a jejich věcné a stručné posouzení. Uvidíme, co se z toho vyvine.
Přes plakát k Letopisům Narnie, tiráž, přejdeme na "podrubriku" Fantastické vědy. Technická budoucnost Jaroslava Petra popisuje zajímavou studií o prchání z budov, aneb pozor na mrakodrapy. Článek obzvláště zajímavý, který by si po ušlapání stovek lidí při kamenování Satana zasloužil rozpracovat na utěky z davů. Každopádně podává několik zajímavých námětů k přemýšlení, stejně jako informaci o tom, jak prchat. Nejlepší je to rychlostí 1,4 m/s.
David Zachoval přinesl informace o další komiksové legendě. Představil nám Briana M. Bendise a jeho Powerse (taková vtipná detektivka s prvky soap opery).
U Vivisektoru se tentokrát zastavím nezvykle delší dobu. Hlavním důvodem jsou častější příspěvky v úvodu článku zmíněného Pavla Housera, který minulý ročník zabodoval několika povídečkami a v Ikarii se objevují také svižné, fundované recenze. V lednovém měsíčníku na Lemova Marťana a sbírce článků o psaní jihoamerického spisovatele Jorge L. Borgese Ars poetica. K tipu Ikarie patří Herbertův opomíjený cyklus o Pandoře, začínající románem Vyslanci do prázdna. Kdo si oblíbil Dunu, měl by být potěšen také tímto počinem Baronetu. Vzhledem k nedávné smrti Roberta Sheckleyho potěší vydání jeho povídek ve sbírce Bláznivý vesmír nakladatelství Albatros.
Rychle přelistuji na střed časopisu a černobílé stránky. Tentokrát patří zahraniční povídky Miku Resnickovi, se kterým jste se na stránkách tohoto periodika už mnohokrát setkali. Medailonek autora nahradil dvoustránkový biblioživotopis Martina Šusta. Resnick patří ke zkušeným a čteným grafomanům, proto není divu, že už mu také v Česku několik románů vyšlo, za všechny jmenujme Santiaga: Mýtus vzdálené budoucnosti (Winston Smith 1994) a volné pokračování, které na sklonku roku 2005 vydalo nakladatelství Wales pod názvem Návrat Santiaga. Dříve než se vrhnu na jednotlivé povídky, dovolím si zmínit závěrečné hodnocení Martina Šusta, které vyjasní atmosféru povídek: "Resnick se možná nikdy zcela nezbavil minulosti brakového autora, jeho práce se někdy nechávají příliš strhnout náklonností k Africe, pokleslou westernovou tématikou či snahou o sdělení morálního posleství. Přesto však, především v povídkové tvorbě, dokázal, že je více než schopným autorem, s nímž se musí počítat do budoucna. Potvrzením těchto slov je nejen neustále se rozšiřující sbírka prestižních ocenění, ale hlavně nepolevující čtenářský zájem".
S kočkami na cestách (Travels With My Cats, 2004) patří k lehce psychologizujím až hororovým povídkám, navíc získala minulého Huga v kategorii povídka a několik dalších ocenění. Obyčejný Ethan Owens vypráví příběh svého nudného života, který ovlivnila zejména kniha P. Wallaceové S kočkami na cestách. Cestopis jedné slečny, do které se Ethan platonicky zamiluje. Autorka se však znenadání objeví a změní celý Ethanův život. Vzhledem k rozsahu povídky si nedovolím říci vám více, přesto je to však velice působivá práce, možná tím více, čím nám může připomínat naše bezcílné životy. Poselství povídky mluví jasně: "Nikdy není pozdě změnit svůj život". Pravdou ale je, že sf a fantasy příliš nenajdete. Autor si zahrává s lehkým fantastičnem nebo přílišnou fantazií hrdiny. Pominete-li tuto absenci, pak vás povídka určitě zaujme.
Ještě o kapánek méně fantastiky můžeme přiřadit Princezně ze Země (A Princess of Earth, 2004), která se dostala do nominací na stejného Huga jako předchozí, navíc se nachází v nominacích na letošní prestižní cenu Nebula. Dostáváme se nejen do chaty starého muže, který přišel o smysl života se ztrátou manželky. V okolí svého domu nalezne promrzlého nahého muže (to se v zimě stává) a poskytne mu teplo svého krbu. Při rozhovoru začíná získávat pocit, že muž bude uprchlý blázen. Představil se totiž jako John Carter a potřebuje se dostat za svou láskou, tedy princeznou z Marsu. Stařec nalezenci příliš nevěří a tak celý večer rozebírají rozhovor podobně jako ateista se svědkem Jehovovým. Samozřejmě až na zajímavý závěr a další hluboké poselství, které oboum aktérům změní život. tentokrát je věnováno víře. Čtivé, přesto až příliš na pomezí fantastiky.
O tom, že loňského Ikara vyhrál Jan Hlávka jsem už mluvil (nebojte, vím, že to víte, ale neodolám tomu, abych to nepřipomněl). Uspěl s povídkou Pátrači. Svérazná a propracovaná hard scifárna o paralelních vesmírech. Jak se dočtete v interview s autorem, tak se snažil propracovat způsob cestování mezi paralelními světy a důvěryhodně vymyslet způsob jejich interakcí. Jan Hlávka samozřejmě nepodceňuje také hlavní postavy, ve kterých se zejména začátkem můžete ztrácet, přesto se vyprofilují nejdůležitější hrdinové. Dialogy a vyprávění nikde nezadrhává. Člověk by řekl, že formálně, příběhem, plynutím povídce nic nechybí, ale můj pocit, že tomu něco chybí zůstával. Když se zamyslím a vzpomenu si na loňský Vrak a vtipné, Fandomu blízké, Autorské právo, pak shledávám, že jsem jimi byl nadšen více. Samozřejmě ryze subjektivní názor, který nemůže zkazit nadprůměrnou četbu.
Kromě obsahu uplynulého ročníku (seznam vydaných povídek, článků, rozhovorů a recenzí) na speciálním dvojlistu nás redakce seznámila s výsledky Ikara 2005 a vyhlášením ročníku nového.
Ve Fantastické vědě se dozvíte o skutečné podstatě bleších skokanských výkonů, smutné zprávě pro uživatele antibiotik, životadárnosti jílu a dalších zajímavostech vědeckého poznání.
Pagiho článek o Jaroslavu Žákovi, zakladateli české urban fantasy. Vzhledem k tomu, že letos uplyne stoleté výročí od jeho narození, bychom na tohoto velikána české literatury a současníka Haška, Vančury a Čapka neměli zapomínat.
Tolik nabídla lednová Ikarie. Vzhledem k tomu, že si dnes můžete přečíst o neodolatelné nabídce a velkých změnách v Pevnosti, získala Ikarie silného soupeře. Bitva králů začala, co nám přinese nástup třetí strany?