4. listopadu 2006 zemřela jedna z legend fantastiky, ač to u nás možná tak nevypadá. Nelson Slade Bond se narodil 23. listopadu 1908 v americkém Scrantonu, osmadevadesátých narozenin se bohužel nedožil.

Dětství prožil ve Filadelfii. Již na střední škole projevil spisovatelský zájem a chtěl se stát divadelním recenzentem. Později na vysoké, na Marshall University, začal psát cyklus povídek pro Huntington Herald Advertiser a stal se redaktorem vysokoškolských novin The Partheon. Po promoci v roce 1934 získal práci v otcově reklamní agentuře a oženil se svou vysokoškolskou láskou. Líbanky strávili v Novém Skotsku, kam odešel pracovat. Náplň práce byla jednoduchá: víno, večeře a styk s místními osobnostmi, mimo to také psaní povídek pro místní noviny jako Ladies Home Journal. Doba 30. a 40. let minulého století přála zejména pulpovým magazínům, kde našel největšího uplatnění, kromě toho publikoval také v časopisu Blue Book (zvlášť od padesátých let a to do doby, než odešel do důchodu). Mezi lety 1935 až 1958 mu vyšlo 257 povídek (z nichž méně než polovina lze žánrově zařadit mezi fantasy a sci-fi) v 68 různých periodikách.

Do fantastiky vstoupil roku 1937 povídkami Down the Dimensions (Amazing) Mr. Mergenthwirker's Lobblies (Scribner´s; později se stala základem scénáře pro televizní hru. Lobblies - jedna z jeho nejoblíbenějších fantasy - byla první vysílanou televizní hrou už v roce 1946, televizní adaptace je pak datována do roku 1957). Tato práce se stala základem pro seriál v rádiu. Ačkoliv psal rád, nejvíce se prosadil jako scénárista pro rozličné radiové adaptace. Během let 1943-44 napsal 46 půlhodinových kriminálních dramat pro stanici ABC. Psát scénáře už pro něj nebylo tak těžké, vždyť do roku 1943 napsal tři čtvrtiny svých povídek, navíc byly scénáře mnohem lépe placenou prací, zvlášť když dokázal vystihnout dramatické potřeby těchto her a uměl udržet posluchačovu pozornost.

Většina z jeho fantastických povídek vyšla ve sbírkách Mr. Mergenthwirker's Lobblies: And Other Fantastic Tales (1946), The 31st of February (1949), The Remarkable Exploits of Lancelot Biggs, Spaceman (1950), No Time Like the Future (1954), Nightmares and Daydreams (1968), The Far Side of Nowhere (2002) a v poslední době Other Worlds Than Ours (2004) - plánuje se vydání sbírky Probability Zero (2007). Tento "pan povídkář", obsahující svým záběrem cokoliv od fantastiky, přes humorné a sportovní příběhy až po detektivky, napsal také několik "románů". Jako první se uvádí kniha Exiles of Time (1949, časopisecky 1940 v Blue Book), román, který byl později rozšířen do tetralogie z kratších prací vydávaných ve čtyřicátých letech v magazínu Amazing (''Sons of the Deluge'', ''Gods of the Jungle'' a ''That Worlds May Live'') - knižně pak That Worlds May Live (2002).

Z jeho korespondence s Augustem Derlethem lze vysledovat, proč v roce 1959 skončil s psaním a věnoval se perspektivnější práci v reklamní agentuře v Roanoke ve Virginii, kde také žil. V těchto dopisech s přítelem se zmiňoval o nádherných časech v Hollywoodu, kde potkal mnoho zajímavých lidí, včetně Raye Bradburyho, ale zároveň si uvědomil, že je to stále o tom samém, časy pulpových magazínů a psaní pro radost byly nenávratně pryč. V roce 1965 pak kvůli potížím s vředy opustil agresivní atmosféru agentury a stal se prodavačem v antiku, posléze přijal členství v Antiquarian Bookmen's Association.

Vraťme se však na začátek a projeďme si Nelsonův osobní život. Ve čtyřiadvaceti (roku 1932) přivítal do Huntingtonu v Západní Virginii, kde dostudoval žurnalistiku na Marshallské vysoké škole. Potkal zde svou lásku Betty Goughovou, se kterou se o dva roky později oženil. Mladý pár přesídlil do Roanoke ve Virginii a vychoval dva syny. Následovala jeho povídkářská a scénáristická kariéra. V roce 1939 vyslechl volání nostalgie a zúčastnil se prvního světového conu - Worldconu. Při této příležitosti k němu přiběhl nadšený chlapec a zvolal, že prodal svou první povídku. Nelson mu poradil, ať na ni zapomene, protože druhá bude určitě lepší. O několik let později mu přišel dopis od nějakého Isaaca Asimova, ve kterém Asimov napsal: "Pane Bonde, děkuji vám za nejlepší radu." Úspěch jeho fantasy povídky Mr. Mergenthwirker's Lobblies ho přivedl k psaní scénářů pro rádio a později také pro televizi (zadaptoval například Orwelovu Farmu zvířat).

Léta Páně 1998 byl organizací SFWA odměněn titulem Author Emeritus (zasloužilý autor) za své zásluhy pro žánr. V roce 2003 věnoval své alma mater, Marshallské univerzitní knihovně, 26 kubických stop krabic se svými rukopisy.

O tomto zajímavém člověku by se určitě dalo povídat déle, zaměřme se však na česky vydané povídky, tedy tři povídky. První z nich byla povídka Ostrov dobyvatelů, která bez vědomí a povolení autora měla vyjít v Interpress magazínu (Prague, no. 3, 1968, no. 4, 1969), jak uvádí na svých stránkách. Spravedlnosti bylo nejspíš učiněno za dost v roce 1993, kdy se právě Conquerors´Isle z roku 1946 objevil v antologii Přestřelka na úsvitě (AFSF 1993). V roce 1993 pak zásluhou stejného nakladatelství vyšel Vital Factor (1951, česky Životně důležitý faktor; antologie Světy SF, 1993). Zatím poslední překlad se vyskytl v antologii Čaroplavci (Talpress, 1998) v podobě povídky Špiritistická seance (The Gripes of Wraith, 1946, Blue Book).

V úctyhodném věku odešel jeden z posledních představitelů Zlatého věku SF a pulpových časopisů Nelson S. Bond. Tím posledním nejspíš zůstává pouze Jack Williamson (* 29. 4. 1908)

(podle Master Pulpster, FantasticFiction, Locusmagu, Legie.info a autorovy home page)