Neviditelný Pes

KOMIKS: Zabil jsem Hitlera. Vypadal jako pejsek.

1.10.2008 0:05

Zabil jsem Adolfa HitleraTOPlistVe spolupráci s Vhrstiho blogem.

Zatímco Indové údajně ujíždějí na hambatém webkomiksu o jedné nymfomance jménem Savita Bhabhi, pro mě je nejatraktivnější novinkou uplynulých týdnů české vydání grafického románu Zabil jsem Adolfa Hitlera, který napsal a nakreslil na tomto blogu již mnohokrát zmiňovaný Jason. Sledujeme příběh nájemného zabijáka, který se nezalekne ani toho, že by měl nastoupit do stroje času a zabít Adolfa Hitlera. Jeho mise však nedopadne nejlépe. Hitler přežije, ukradne stroj času a odcestuje s ním do přítomnosti, zatímco náš hrdina zůstává odsouzen žít svůj život v minulosti a doufat, že svůj úkol dokončí, až se jako starý muž dožije zpět k naší současnosti. Tradiční časová smyčka autorovi dobře posloužila i k dalším originálním nápadům. Třeba když se stařík snaží nemotorně oslovit svoji životní lásku, s níž se před nástupem do stroje sám rozešel a měl pak spoustu času, aby o tom přemýšlel... Třiačtyřicetiletý norský kreslíř a scénárista Jason, vlastním jménem John Arne Sæterøy, poprvé publikoval v patnácti. Později začal své originální bezeslovné opusy s melancholickými zvířecími hrdiny vydávat ve vlastním magazínu Mjau Mjau. V roce 1995 vyšlo jeho první album Kapsa plná deště a od té doby vydává doslova jednu knížku za druhou po celé Evropě a od roku 2001 také ve Spojených státech, kde se stal brzy velkou komiksovou hvězdou. Publikuje a sbírá ceny po celém světě, včetně těch nejprestižnějších – Will Eisner Comic Industry Award. Svého druhého “komiksového Oscara” získal právě za knihu Zabil jsem Adolfa Hitlera. Ani pro české publikum není autor trvale žijící v jižní Francii neznámým především díky albu Pšššt!, které vyšlo vloni.

Po prázdninové výstavě v Kopřivnici je v těchto dnech k vidění slavný komiksový výpravčí Alois Nebel v pražské Galerii 35 m2 (Víta Nejedlého 23). Na vernisáži vyhrávala kapela obou autorů a jejich nakladatele The Bombers (Jaroslav Rudiš, Jaromír 99, Joachim Dvořák) a především se křtila a podepisovala knížka sebraných “ilustrovaných povídek” z časopisu Reflex, která právě vychází pod titulem Na trati. Ze všeho toho humbuku, který kolem Nebela již léta neutichá, připomínám, že letos vyšel v Polsku. Filmová společnost Negativ získala na celovečerní film s Miroslavem Krobotem v hlavní roli patnáctimilionový příspěvek od Státního fondu na podporu a rozvoj české kinematografie (nejvíc ze všech žadatelů, první zveřejněné záběry vypadají kromobyčejně zajímavě). Dále v ostravském studiu Českého rozhlasu dostal komiks dokonce rozhlasovou podobu a nové příběhy se stále objevují na webu Respektu.

Taky vyšel nový Punisher: Na začátku. Nová řada Max je oproti předchozím titulům o dost drsnější a vážnější, Garth Ennis přesunul Punishera blíže reálnému světu a brutálnějším zločinům. Celkové vyznění povídkové knížky podtrhuje temná kresba nového výtvarníka Lewise Larosy.

V českých knihkupectvích se můžete setkat s dalšími Comicsovými legendami. Stejnojmenná edice dospěla k šestnáctému svazku X-Men 3. Na pozadí epického příběhu, který nás zavede do pravěku i do zemětřesením postiženého Japonska, se provalí třeba tajemná minulost profesora X a poprvé se představí Wolverinova životní láska. Scénář dvousetstránkového komiksu napsal Chris Claremont, autorem černobílé kresby je John Byrne.

V září se do trafik dostal zbrusu nový komiksový časopis Winx Club s prvním příběhem Kouzelný hrad. Příhody malých kouzelnic chránících svými magickými schopnostmi svět před temnotou a hrůzovládou jsou vytvářeny s jediným nekamuflovaným záměrem: zblbnout holčičky kolem deseti let a z kapes jejich rodičů vytáhnout co nejvíc peněz. Z televizního seriálu je znají děti, které někdy jejich rodiče za trest vystavili v sobotu ráno vysílání televize Prima, ti nešťastnější i z filmu Výprava do ztraceného království nebo z počítačové hry. Máte-li doma ratolesti, na něž kýčem prosáklý produkt nemilosrdně cílí, držte je raději u slavnějších a povedenějších W.I.T.C.H.

Krátce ze světa: Po monumentálním Comic-Conu v San Diegu s udílením komiksových Oscarů Will Eisner Comic Industry Awards se ve Spojených státech konal další velký komiksový festival: devátý ročník Baltimore Comic-Conu se svými slavnými cenami The Harvey Awards. Na velké komiksové hemžení se přijeli podívat i takové celebrity žánru, jakými jsou Mike Mignola nebo Jim Lee. Ceny nesou jméno legendárního komiksového kreslíře, scénáristy a redaktora Harveyho Kurtzmana (1924-1994).

Tragikomická věc: v posledních dnech se do věčných komiksových lovišť poroučeli tři pozoruhodní muži: Američan, Belgičan a Francouz. Všichni měli v občance rok narození 1934 a všichni mají na čerstvě vystaveném úmrtním listu rok 2008. Američan Don Wilder byl mimo jiné spoluautorem slavných komiksových stripů Crock a Foreign Legion. Pracoval v Lockheed Aircraft, RCA nebo v General Electric, byl členem National Cartoonist Society a National Press Club. Mezi jeho nejpozoruhodnější pracovní zařazení však patří sedmnáctiletá práce v CIA na pozici vizuálně-informačního specialisty. Belgičan Raymond Macherot vstupoval na komiksové pole nesmělými mladickými pokusy schovaný za pseudonymem, ale už o pár let později se vypracoval k vlastní komiksové sérii Chlorophylle, kterou se zařadil mezi největší osobnosti zlatého věku belgického komiksu. A přišly i další úspěšné série brilantního kreslíře – Les croquillards, Chaminou, Sibylline nebo detektivní Clifton. Většina z nich pak úspěšně pokračovala i poté, co on sám své projekty opustil. Francouzský komiksový historik, respektovaný teoretik a spisovatel Jacques Fierain přispěl do dějin komiksu mnoha fundovanými publikacemi a především obsáhlou čtyřdílnou sérií o francouzském komiksu.

Sedmdesátku 23. září oslavil francouzský kreslíř Jean-Claude Mézières. Pracoval pro nejvýznamnější francouzské vydavatele a několik let se úspěšně živil i ve Spojených státech. Po návratu vytvořil vyhledávanou autorskou dvojici se scénáristou Pierrem Christinem. Dnes funguje hlavně jako supervizor nejrůznějších komiksových projektů, které po něm kreslířsky převzali jeho žáci Hugues Labiano, Philippe Aymond nebo Philippe Chapelle. Pro změnu padesát bylo manhattanskému komiksáři Peteru Kuperovi. Věnuje se především politickým tématům, na konci sedmdesátých let spoluzakládal magazín World War 3, dnes je artdirectorem společnosti INX věnující se politické ilustraci. Za bezeslovný komiks Sticks and Stones získal v roce 2004 zlatou medaili v soutěži pořádané Society of Illustrators. V poslední době se vrhl na komiksové adaptace slavných literárních děl, například Džungle Uptona Sinclaira nebo Kafkovy Proměny.



zpět na článek