Mnoho lidí považuje komiksy za podřadnou literaturu pro primitivy. Pokud však před nimi otevřete nějaké sofistikovanější komiksové dílo, nevědí si s ním rady. Neví, jak ho číst, ztrácí se ve složitých kompozicích textu a obrazu, unikají jim důležité dějotvorné detaily a po několika stránkách knížku rozčarovaně odkládají. Naštěstí pro ně existuje pár zajímavých publikací zabývajících se teorií komiksu coby svébytného, na jiných uměleckých disciplínách nezávislého média.

Jak rozumět komiksu.

Už před třemi lety u nás vyšla jiná teoretická kniha Stavba komiksu Francouze Thierryho Groensteena. Groensteen je celosvětově uznávaná komiksová kapacita, před dvěma lety navštívil Prahu a je to velice milý a rozumný člověk. Jeho kniha však utrpěla českým překladem nezhojitelné rány a je prakticky k neučtení.

Jak rozumět komiksu, to je o něčem jiném. A především – celá tato “teoretická” práce je pojatá komiksovou formou. Jak názorněji už by měl autor demonstrovat schopnost komiksu nést jako médium jakýkoliv žánr? Legendární a nejvýznamnějšími komiksovými tvůrci (Eisner, Spiegelman, Groening) oslavovaná kniha vás zkrátka vtáhne do komiksu a ukáže vám jeho nečekanou hloubku a rozmanitost, ale i všechny triky a fígly, které na vás komiksoví tvůrci používají. Je to skvělé čtení pro všechny, kteří se chtějí dozvědět, jak komiks funguje, kdy vznikl a jak se vyvíjel, jak pracuje s barvou, linkou, slovem a symboly. Nenahraditelná kniha pro autory i jejich čtenáře.

O sedm let později napsal a nakreslil McCloud pokračování pod názvem Reinventing Comics. Třeba se v Česku někdy dočkáme i jeho.

A není to jediná zajímavá publikace, která u nás v posledních dnech vyšla. Zcela vyjímečný je i počin brněnského sdružení Analphabet Books, které přišlo s mimořádným vydáním své komiksové revue AARGH! pod názvem Singapurský speciál. Tomáš Kučerovský prošel před dvěma lety jako jediný český kreslíř náročnou selekcí a probojoval se na prestižní euroasijský komiksový workshop v Singapuru. Po celou dobu si vedl komiksový deník a navíc oslovil všech dalších jedenáct tvůrců, kteří mu věnovali svůj komiks. A tohle všechno najdete v singapurském speciálu. Ještě nikdy u nás nevyšel tak rozmanitý a exotický komiksový sborník. Autoři z Filipín, Hong Kongu, Indonésie, Japonska, Jižní Koreje nebo Vietnamu u nás publikují vůbec poprvé. Kromě nich představují svá dílka tvůrci z Francie, Belgie, Nizozemska, Finska a Polska.

Dalším mezi komiksovými fanoušky toužebně očekávaným titulem je postkatastrofický epos Y: Poslední z mužů. Příběh scénáristy Briana K. Vaughana získal letos cenu Willa Eisnera jako nejlepší série na pokračování. Výtvarníci Pia Guerra a Jose Marzan Jr. byli vyznamenáni stejnou cenou jako nejzručnější kreslíři. Po nečekané apokalypse zůstane na světě jediný muž – Yorick, který se vzápětí stane štvancem žen, které jej chtějí zničit, i žen, které s ním chtějí plodit děti. Tím hlavním však bude zjistit, proč přežil právě on a zda se v jeho genomu neskrývá recept na záchranu lidské rasy.

Zcela standardním a bez překvapení – v tom nejlepším slova smyslu – zůstává Garfield, poslední z dnešních novinek. Už pětadvacátý sešit jeho sebraných stripů vyšel pod názvem Garfield se vytahuje.

Svoji kvalitu si drží i Tintin. Albatros vydal další Hergého knihu s názvem Poklad Rudého Rackhama (Les Aventures de Tintin 12 - Le Trésor de Rackham le Rouge). Příběh navazuje na předchádzející Tajemství Jednorožce a je jedním z nejlepších z celé série.

A další bomba: Šmoulům je padesát! Modří skřítkové, kteří na konci 80. let pobláznili i české děti, se poprvé objevili – jak už to tak chodí – jako vedlejší postavy úplně jiného příběhu 23. října 1958 v komiksovém časopise Les Journal de Spirou. V roce 1965 si zahráli v černobílém filmu a v roce 1976 se začal vysílat seriál, který jim zajistil celosvětovou popularitu. Jejich autorem je Belgičan Pierre Culliford a právě v Belgii probíhají po celý rok velkolepé oslavy. Odhaduje se, že značka Šmoulové je mezi kreslenými hrdiny jednou z nejvýnosnějších. Podle agentury Reuters vydělává až 188 milionů korun ročně. (Mimochodem v Bruselu se minulý týden na komiksovém festivalu rozdávaly Saint-Michel Prix, které jsou jednou z nejstarších komiksových cen světa – udělují se už od začátku sedmdesátých let.)

Padesátiny oslavil i Mark Badger. Americký komiksový kreslíř pracoval na sériích o Batmanovi nebo Spider-Manovi, ale i na mnoha humanitárních projektech. Kromě toho přednáší na univerzitě v San Franciscu o komiksu, internetu a programování.

Poslední zprávička je taky ze zámoří. V brooklynské Scott Eder Gallery je k vidění výstava Italští mistři komiksového umění. Vystavují třeba Andrea Bruno, Milo Manara, Lorenzo Mattotti nebo Gipi. To jen kdybyste náhodou měli cestu kolem...