Vraťme se však k věci. Největší chybu vidím v infantilních námětech a neobyčejně odbytých scénářích. Chicken Little alias Strašpytlík byl sám o sobě parodií na Školu superhrdinů (v závěru na Válku světů) o utlačovaném kuřeti, od kterého rodič očekává pokračování kariéry v otcových šlépějích. Jednoduchý příběh přeplněný množstvím vaty je zábavný zejména ze začátku, kdy očekáváme, copak se smolařovi Strašpytlíkovi přihodí, pak už následuje zbytečně protahovaný přímočarý děj. A to nejhorší jsme nuceni vnímat již od začátku...
Hoodwinked alias "parodie" na klasickou pohádku, o babičku milujícím děvčátku, měla slibný scénář, poměrně neotřelý, ale na druhou stranu strašně průhledný a nepřekvapivý. Podle rozočtu a rychlosti výroby byla ušita horkou jehlou, což se odrazilo na ztrátě zakladních premis překvapení, vtipu a zábavy (všechny parodické scény usurpují na úspěšnějších snímcích) - osobně jsem se bavil snad pouze ve scéně s prchajícími želvami. A to nejhorší nás pronásleduje celým filmem...
Příběh žraloka se vyrojil, pokud si dobře pamatuji, po úspěchu filmu Finding Nemo. Veskrze se této rodinné komedii nedá vytknout téměř nic. Klasické pozice dobra a zla jsou narušeny v podobě žraloka vegetariána, vtip a nápady jsou ve vodním světě jednoho korálového útesu (města) rozhodně originální, oproti Nemovi nabourávají a odlehčují skutečné představy o vztazích panujících v moři. Přímočarý, očima nejmenších snadno pochopitelný děj tvůrci zbytečně a násilně neprodlužovali, proto jste na konci spíše zaskočeni, že už je po všem. Pravda je, že jsem se absolutně neztotožnil s rybou Oskarem namluvenou Willem Smithem, na druhou stranu to jeho prořízlému mluvidlu rozhodně sedělo. Úchvatně působil Don Lino v podání Roberta de Nira. Za průměrný rozpočet se dostalo ještě na hvězdy formátu Renée Zellweger, Jacka Blacka, Angeliny Jolie a Martina Scorseseho. Z uvedené trojice mi vysloveně spravil chuť, uvidím, co přinese pokračování Doby ledové a Madagaskaru (The Wild).
Nedokončil jsem ale úvahu o největším problému Strašpytlíka a Karcoolky - o animacích. Jestliže tohle někdo nabídne dětěm, pak bych ho šel na místě udat na sociálku. Více profesionality a zároveň dětské nevinnosti čiší z Teletubbies. Zvláště zarážející je fakt, že Chicken Little stál desetkrát tolik než srovnávaný oponent. V případě nedomrlého kuřete zaujme v hlasech snad jen jméno Patrika Stewarta, v roli drzé a zlomyslné holky v červeném (věděli jste, že červená je pro důležitá jednání nepřijatelná agresivní barva?) zazněla Anne Hathaway (Deník princezny 1 a 2), potažmo v hlase retardovaného dřevorubce poznáme Jamese Belushiho.
V závěru si můžeme zaoperovat s čísly, která uvádějí oblíbennost a úspěšnost filmů a přestože některé si rozhodně nezaslouží vykazovat zisk, pak alespoň dokazují, že vhodné reklamní masírování se vyplatí.
Chicken Little stál 150 miliónů dolarů (tržby přes 300), proboha za co? U Příběhu žraloka bych 75 melounů (tržby 363) ještě akceptoval, protože grafika je na velmi slušné úrovni. A Karcoolka (ačkoli na ni není cool téměř nic) stála pouhých 15 miliónů (tržby 61), čímž pro změnu můžeme omlouvat žalostný vizuální dojem.