FILM: Strings

Vládce říše dopíše svůj testament, ve kterém se svému synovi vyznává ze svých hříchů a žádá ho, aby jako jeho nástupce nastolil mír. Potom bere do své zlaté ruky meč a jedním švihem si podřízne hlavovou šňůru. Tak totiž umírají loutky.

Když se řekne loutkový film, každý si představí klasickou animaci. Existuje i jiná, rychlejší cesta – použití marionet, ovšem máte zde problém, co s těmi špagátky vedoucími od loutek vzhůru. Buď je můžete ignorovat, nebo použít jako součást vtipu (Team America) a nebo na tomto principu můžete vystavět zcela originální svět. To je právě případ Strings, kde jsou si jednotlivé postavy vědomy svých provázků vedoucích do tajemných nebes, kde domy nemají střechy a kde k uzavření města stačí závora umístěná dost vysoko nad zemí. A to není jediné, skvělá je i propracovaná hra loutek a promyšlené detaily tohoto světa – společenské postavení loutek vyjadřuje i kvalita jejich zpracování, použité dřevo a chce-li vládce inkognito mezi lid, musí svůj zlatý nátěr přetřít. Je to krutý svět, kde jsou otroci zaživa rozebírání na náhradní díly zmrzačených významných bojovníků (kterým někdo v boji přesekl například provázek od ruky). Příběh samotný je variací na temnější severskou klasiku – syn vládce Hebalonu je mocichtivým strýcem falešně vylákán na misi za pomstou, z které už se nemá vrátit. Mladík se tak bude muset naučit poznat přítele od nepřítele a čeká ho konflikt lásky a nenávisti. A ve vyprávění jsou i prvky méně klasické – staří legendární rádci místo očekávaného hlubokomyslného proroctví velmi pragmaticky a cynicky radí rázné řešení. Naopak záchrana bratra vůdce nepřátel je otřepané klišé, zde navíc umístěné do příběhu dosti uměle.

Navíc je film plný efektních obrazů, loutky nejsou vedeny před nějakými jednoduchými kulisami, ale jsou umisťovány ve výtvarně atraktivním prostředí, kde často ztvární díky kompozici velmi symbolické scény (pochopitelně využívající motiv provázků vedoucích od jejich těl a údů). Jednotliví představitelé jsou stylizovaní do výrazných typů, neboť až na mrkající oči jejich tváře nijak nemění výraz. Dřevo je zde chytře použito i pro zvýraznění stáří – přibývá puklin, rýh a stop opotřebení. Vizuální nápaditost a originalita promyšleného světa a působivost symbolických scén je silnou stránkou filmu, snad jen ten příběh nemusel být tak klasický, což platí i o doprovodné hudbě. I tak zde máme unikátní možnost vidět na filmovém plátně něco neotřelého a výrazného. Několik českých jmen v závěrečných titulcích je pak milým důkazem, že ani česká loutkářská škola nestála stranou.

STRINGS (Strings)
Režie: Anders Ronnow-Klarlund
Scénář: Naja Marie Aidt, Anders Rřnnow-Klarlund
Kamera: Kim Hattesen
Hudba: Jorgen Lauritsen
Hrají (pouze hlas): Derek Jacobi, Ian Hart, James McAvoy, Catherine McCormack
Délka: 88 minut
Země původu: Dánsko/Švédsko/Norsko/Velká Británie
Rok výroby: 2004
Česká premiéra: 16. března 2006