Droidi a klony - dvě velké armády, které se pro větší slávu svých stvořitelů utkávají v boji o území či vlastně o prostor Republiky těhotné Impériem. Čekání si příbuzní nastávající matky i nechtěného otce krátí vzájemným vyhlazováním. Podle toho, kdo zvítězí, výsledkem bude potrat nebo císařský řez.

Diváci jsou vhozeni do jedné z počátečních epizod Klonových válek. A protože principem SW je vztah učedník - mistr a plnění výchovných úkolů (za tohle prohlášení mne nebijte, parafrázuji slova George Lucase), i tady najdete Mistra a jeho Padawana. Starého i mladého Obi-Wana jako Mistra GL jako producent odložil na střídačku a rozhodl se vytvořit novou situační komickou dvojici. Do role Mistra prostřednictvím Yody vehnal Anakina a Padawanem se po dlouhém rozmýšlení stala Ahsoka Tano, mladičká učednice Jedi. A scénáristé z možností, které taková dvojice poskytuje, dokázali vytěžit opravdu hodně.

Ahsoka je inteligentní, na konci puberty, teprve na počátku výcviku, tvrdohlavá, věrná ideálům - povahový typ, který jste možná někdy v životě potkali ve vlastní rodině nebo poblíž. Anakin je teprve dozrávající mladý muž, s minimální ochotou omezovat se péčí a vzděláváním někoho, kdo mu nejspíš připomíná jeho samého o pár let mladšího. Však také neustále bombarduje - alespoň zpočátku - Yodu žádostmi, aby padawanka byla přeřazena do péče Obi-Wana. Nakonec ale tato rozporuplná dvojice vytvoří tým, malý, nesourodý, ale doplňující se - prostě tým. Milovníci klasických SW tu najdou také (tehdy relativně mladého) gangstera jménem Jabba The Hut a řadu motivů a prvků, které se objevily v epizodách IV až VI.

Klonové války jsou filmem čistě animovaným. Skoro není divu, vždyť droidové, Yoda a většina scenerií v prvních třech epizodách už byli 3D-animáci, a tam, kde se vyskytují pouze tyto artefakty, je pohled na plátno tedy z pochopitelných důvodů téměř srovnatelný s epizodami SW vyráběnými kombinovanou metodou. Animace však stále ještě nedokáže stoprocentně nahradit živé lidské herce. Možná i proto byly některé postavy výtvarně poněkud stylizované. Hrabě Dooku mi ze všeho nejvíc připomínal ze dřeva vyřezávanou loutku, vypůjčenou z třebechovického betlému, a několik dalších bylo jakýmisi chybějícími články mezi člověkem a dřevákem. Vůbec nejpovedenější mi připadala Ahsoka - její temperamentní vystupování dokázalo překrýt animovaný charakter jejího těla, pak ještě také jakžtakž Padmé Amidala, ale u ostatních postav to už zdaleka neplatilo.

Příběh sám je opravdu „jen“ jednou z epizod Klonových válek, neklade si za úkol vecpat do jednoho dílu celou jejich historii. Postavou Ahsoky i celým dějem je určen především pro dospívající mládež, vděčnou cílovou skupinu jak pro současnost (neb schopnou chodit do kina opakovaně na jeden film, případně s sebou zatáhnout do škamen kinosálu i rodiče) tak i pro budoucnost. A, samozřejmě, také je určen pro letité fany SW, obohacuje jimi prožívaný vesmír o nové děje, postavy a témata. Nevím, zda to byla právě animace (mimochodem, hlasy v originále patří zkušeným dabérům, nikoliv původním hercům; pouze Christopher Lee, Samuel L. Jackson zůstali, a vlastně i Anthony Daniels - C3PO) a z ní animace lidských postav, která poslala tento film do spodní části žebříčku kasovní úspěšnosti (první týden jen 15M USD, doteď - za pět týdnů po uvedení - pouhých 34M), ale jsem nakloněn (nikoliv však naklonován) tomu věřit. Příkladů jsme v této oblasti již zažili dost - třeba film Final Fantasy.

Tomatometer napočítal Klonovým válkám slabých 20% kladných recenzí. Ty záporné se většinou odvolávají na slabou kvalitu animace, doplňovanou výtkami k úrovni scénáře. Jakkoliv sám nejsem skalním fanouškem SW (a jsem „pouze“ skalním fandou SFFH), považuji toto hodnocení přece jenom za trochu podceňující. Klíčovým momentem tohoto filmu je skutečnost, že spíše než jako plnohodnotný celovečerní film byl natáčen jako pilotní snímek seriálu připravovaného pro Cartoon Network. Na této platformě, kde naopak přesahuje nad nejběžnějšími 2D animacemi, má jak pilot, tak vlastní seriál výrazné šance získat přední pozice ve sledovanosti.