Soumrak mrtvých se, dokonce i v originále, honosí podtitulem „Romantická zombie komedie“, no fuj! Když jsem si zmíněné přečetl, docela jsem se otřásl, abych si potom matně vzpomněl, že snímek Shaun of the Dead obdržel cenu International Horror Guild 2005 (psali o tom na Sardenu). Tato vzpomínka rozhodla o tom, že jsem si dotyčné DVD zakoupil.

Děj filmu na první pohled překypuje klasickými zombie klišé (skoro to vypadá jako pocta klasickým zombie filmům alá Romero). Hrdinové filmu si žijí své obyčejné životy, až do jednoho osudového rána, ve kterém se většina obyvatel města změní přes noc v živé mrtvoly. Hlavní postavy se po počáteční panice pokoušejí vymyslet způsob, jak se zachránit, aby následně vytvořili skupinku prchající nepřátelským prostředím a hledající jakýkoli úkryt. Zmíněná grupa v průběhu filmu poněkud zeštíhlí. Redukce probíhá obzvlášť nechutným okusováním všudypřítomnými zombiemi (mozky, končetiny, tělní tekutiny, zombifikace následkem kousnutí, a tak podobně). Jedno z posledních klišé (klasických hororů) tvoří závěrečný klimax a jistá forma happyendu.

Když bych si dovolil, výše zmíněný, stručný obsah shrnout, viděl jsem průměrné zombícké béčko, čtyři hvězdičky z deseti možných (těch mozků a končetin tam zase až tolik není). Zůstává však otázkou, proč jsem si to ale pustil znovu a pak ještě jednou? Proč jsem se k Soumraku mrtvých za měsíc zase vrátil? Proč se k němu v budoucnu budu rád vracet???

Shaun of the Dead totiž patří k těm vtipným a příjemným podívaným (stejně jako se vždy budete vracet k Fantomasovi a podobným hříčkám francouzské kinematografie). Hlavní věcí však zůstává, že film jako celek a humor v něm funguje, ať se na něj díváte, kolikrát chcete.

Ve filmu nenaleznete hluchá místa, hlavní hrdinové Shaun a Ed (Pegg a Frost) jsou opravdu kouzelní a v průběhu filmu procházejí sympatickým vývojem, stejně jako ostatní postavy (ehm, Ed se ve skutečnosti, naštěstí, vůbec nevyvíjí, a zůstává stejný i po zombifikaci). Výkony herců zpestřují epizodní roličky, např. Billa Nighyho (Davey Jones v Pirátech z Karibiku II) jako nenáviděný Shaunův nevlastní otec.

V průběhu dynamického děje se vystřídá nemálo zajímavých okamžiků, mezi kterými vyčnívá několik zamilování hodných a nezapomenutelných scén (např.: úvodní scéna v restauraci; návod, jak zneškodnit zombii metáním vinylových LP desek; vývoj Shaunových představ o záchraně přítelkyně a matky; nebo skutečně kouzelné a ad absurdum dovedené setkání s další skupinkou uprchlíků).

Po dlouhé době (měl bych skoro nutkání napsat od Highlandera nebo Flashe Gordona – ale budiž – od Choking Hazard) jsem ve filmu zažil scénu, ve které působí přehrávaná skladba jako skutečná součást děje – Don’t Stop Me Now od Queen zazněla při finální bitce v baru a nedovedu si představit lepší volbu.

Shaun of the Dead zůstává v první řadě mých DVDček mezi vybranými „skvosty“, aby byl hezky při ruce ... a neoficiálně bych mu přisoudil osm mozků z deseti možných (na Sardenu zatím hvězdičkové hodnocení nepoužívají). Pokud vám chybí inteligentní a přesto ztřeštěné komedie plné narážek na otřepaná klišé (šoupavé pohyby umrlců), pak zmíněný film stojí za uváženou. Vřele doporučuji.

P.S.: Když budete dávat pozor, tak zjistíte, že film původ zombií zmiňuje.

P.S.S.: Doposud jsem měl tendenci preferovat basebalovou pálku ... kdepak, vážení, je čas KRIKETOVÉ pálky!

Shaun of the Dead (Soumrak mrtvých), Velká Britanie
Režie Edgar Wright, scénář Simon Pegg a Edgar Wright, hrají: Simon Pegg, Nick Frost, Kate Ashfield, Bill Nighy. Vydáno v roce 2004