Neviditelný pes

FILM: Predátoři (Predators)

8.7.2010 0:05

Tento text naleznete i na www.sarden.cz, kde můžete bez registrace diskutovat a využívat mnoha dalších výhod.

Recenze: Predátoři [Predators] - 70%TOPlist

Parta elitních zabijáků z různých konců světa (plus jeden doktor) se probudí na neznámé planetě, která shodou okolností vypadá jako pozemská džungle, a vypadá to, že je zde někdo loví...

Nové Predátory natočil mladý maďarský režisér Nimród Antal (Revizoři) v produkci Roberta Rodrigueze. Film je ale naštěstí více ve stylu Antala než ve stylu Rodrigueze. Bál jsem se, že Rodriguez si bude z Predátorů dělat přílišnou grotesku, ale byť se v tomto filmu dějí věci, které se dají označit za legrační (a jistě by se daly legračně natočit), výsledek je většinou oldschoolově cool. Ovšem ono "oldschoolově cool" si říká o vysvětlení. Představte si, že ve filmu skočí člověk na Predátora s holýma rukama a řevem "Die, space faggot!". Ve většině filmů bych si při tom řekl "Haha, to je píčovina" a obrátil bych oči v sloup. V Predátorech jsem si řekl "Haha, to je píčovina" a spokojeně jsem se usmál. Je vám ta nuance jasná?

Kdyby zádné filmy o Predátorech neexistovaly a někdo by dnes natočil prvního Predátora přesně tak, jak byl natočen před 23 lety, obávám se, že by měl nejen špatné recenze (on je ani ten původní neměl nijak výjimečné), ale sotva by se našel někdo, komu by se takový film líbil. A rozhodně to nesouvisí s pokrokem filmařské techniky za těch 23 let.

Jak došlo k tomu, že pro nezanedbatelnou skupinu lidí (včetně mě) jsou dnes legendární takové objektivně nezajímavé hlášky jako "I ain't got time to bleed" nebo "Get to the chopper" "Get tu da čopa!"? První Predátor byl film, který byl ve své době vizionářský. Ovšem ve své době. Pokud chcete jeho atmosféru replikovat o dvě desetiletí později, je to hodně nevděčný úkol a ať natočíte cokoliv, spousta fanoušků bude naštvaná (viz nové Star Wars, nový Indiana Jones...).

Především je patrné, že tvůrci měli hrozně, hrozně, hrozně moc rádi prvního Predátora a je celkem snadné představit si, jak ho Nimród Antal hltal ve svých 15 letech z ilegální VHS kazety s maďarským rychlodabingem. Velkými fanoušky Predátora byli pravděpodobně i tvůrci obou Vetřelců vs. Predátorů, ale Antal je rozhodně lepší režisér a dokáže lépe zacházet s nabízeným rozpočtem (viz jeho Motel smrti, kde z naprostého minima vytěžil naprosté maximum).

Díky tomu Predátoři vypadají i při minimálním rozpočtu (okolo 45 milionů dolarů) docela výpravně. Přitom je ale škoda, že ten rozpočet nebyl 2x - 3x větší a některé cool věci si tvůrci prostě nemohli dovolit. Například trailer lže a v tom záběru, kdy na Brodyho míří 15 zaměřovačů, je ve skutečnosti ve filmu pouze jeden. Protože tolik Predátorů prostě ve filmu není (a to ani zdaleka).

Pokud by Predátory natočil například Christopher Nolan a měl k dispozici 200 milionů, mohlo by vzniknout něco vrcholně originálního: Například sociální drama rodiny Predátorů, kdy si paní Predátorová najde nového milence a pan Predátor, připraven o dobré zaměstnání v kanceláři a o obě děti, se vydává na zapadlou planetu, aby tam fungoval jako hlídač v oboře. Například... Takový film by mohl být naprosto úžasný, originální a mít všeobecně dobré kritiky.

Antalovi a Rodriguezovi Predátoři nejsou takový film a ani v nejmenším se jim být nesnaží. Jejich Predátoři jsou variací na prvního Predátora (naprosto ignorující Predátora 2 a oba Vetřelce vs. Predátory), která se snaží ve fanoušcích vzbuzovat emoce, které si pamatují z původního filmu, ovšem prostřednictvím filmu, který nevypadá příliš archaicky a jako prvoplánovitá pocta originálu. Což je mnohem těžší úkol, než to vypadá.

Mnoho věcí je tudíž citováno a mírně permutováno z originálu (výborná hudba, rotační kulomet, sprosté hlášky, atmosféra džungle, čest žoldáka vs. čest lovce), ale přitom to nevypadá jako kopie. Tvůrci se nepokoušeli kopírovat drsnost vojáků z jedničky (s jednou nebo dvěma výjimkami) - protože podle třetího termodynamického zákona nikdo NEMŮŽE být drsnější než Schwarzenegger a Ventura v prvním Predátorovi - a soustředili se spíše na postavy, které jsou tajuplné a úchylné, než na první pohled macho. O hercích se nedá napsat nic jiného, než že jsou "adekvátní" - od držitele Oscara Adriena Brodyho až po UFC šampiona Olega Taktarova.

Důkazem filmařských kvalit filmu je to, že prvního Predátora uvidíme až někdy po půl hodině (a navíc samozřejmě od začátku víme, že ho uvidíme a jak vypadá) a přesto je i tu první půlhodinu film poměrně zábavný a napínavý. Důležité je opět slovo "poměrně", protože rozhodně není tak zábavný a napínavý jako první Predátor - a obávám se, že to být nemohl, ani kdyby stál těch 200 milionů.

Predátoři se snaží zopakovat nezopakovatelné podobně jako to zkoušel třeba poslední Rambo a daří se jim to skoro stejně dobře, byť byli v mnohem horší pozici. Každopádně jsem ani na chvíli neměl pocit nějakého "kopání do mrtvol" jako v předchozích třech dílech...

Predátoři nejsou film, u kterého byste měli radost z toho, jak je akční a cool - tedy, možná ji mít budete, ale výhradně díky tomu, že máte v hlavě (a jiných orgánech) zafixovaný první díl! Predátoři jsou film, kterým vám tvůrci říkají "Podívejte se, my máme toho prvního Predátora taky hrozně rádi, ale co už s tím naděláme, blesk neuhodí dvakrát na stejné místo, a už vůbec ne za 45 melounů, tak si ho aspoň pietně připomeneme tímhle remixem, třeba to dost vydělá a třeba nám potom dají 200 milionů na další díl a to teprv uvidíte!"

A byl bych moc rád, kdyby to dost vydělalo a my bychom teprv viděli! Nezastírám, že když začaly závěrečné titulky, doprovázené tímto songem a následně moderním remixem Silvestriho hlavního motivu, byl jsem skoro dojat.

Na druhou stranu je pro mě naprosto pochopitelné, že lidé, kteří nepovažují prvního Predátora za div světa, budou mít k Predátorům podobný vztah, jako já k Twilightu...

P. S.: Tento film by byl NAPROSTO ÚŽASNÝ jako půlnoční představení na Karlovarském festivalu. Bohužel se mi tuto myšlenku nepodařilo na správných místech prosadit...

Převzato z filmového blogu Františka Fuky FFFILM.fuxoft.cz. FFFilm, jehož autorem je František Fuka, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nezasahujte do díla 3.0 Česko.

František Fuka


zpět na článek