FILM: Koralína a svět za tajnými dveřmi

Když se takhle jednou sejde pár chytrých režisérských hlav, pak mohou vzniknout animované snímky jako Ukradené Vánoce (The Nightmare Before Christmas, 1993 v režii H. Selicka) nebo Mrtvá nevěsta (Corpse Bride, 2005 v režii Tima Burtona). Oba dva režiséři se znají, ale v nejnovějším stop motion animáku na motivy příběhu známého spisovatele Neila Gaimana hraje jméno Tim Burton pouze reklamní tahák na diváky. Což ovšem nemění nic na tom, že se jedná o skvělý rodinný film s hororovými prvky podbarvený uchvatnou hudbou francouzského skladatele Bruna Coulaise.

O tom, že se opět dočkáme neuvěřitelného vizuálního zážitku (při němž Fimfárum vypadá jako výtvor tříletého děcka) nás přesvědčí už úvodní titulky, při nichž jsme svědky ušití hadrové panenky. Následuje seznámení se s prostředím, které nás bude ohromovat celý film.

Koralína je dívka, jejíž rodiče se přestěhovali do nového domu a jelikož jsou plně zaměstnaní dospěláckými problémy, jakým například práce bezpochyby je, nevěnují své dceři dostatečnou pozornost. Koralína začne s průzkumem okolí. Objeví studnu tak hlubokou, že se z jejího dna za dne mohou pozorovat hvězdy. Seznámí se s poněkud střeleným a upovídaným chlapcem Wybiem a "jeho" Kočkou. Pozná své sousedy a prozkoumá svůj nový domov. V neposlední řadě zjistí, že jedny dveře v salónku vedou temnou chodbou do bytu podobnému tomu jejich jako vejce vejci. Vše je však pouze zdánlivé a příběh, který děti považují za dobrodružství a dospělí z něj mají noční můry, může začít...

Gaiman se svoji novelou zaujmul milióny čtenářů po celém světě, přičemž se nechal inspirovat Carrollovou Alenkou z říše divů. Po knižním úspěchu následoval komiks a nevyhnutelně jsme se dočkali filmové podoby za "skromných" šedesát miliónů dolarů. Animace by laik nejspíš považoval za počítačové, ale jakmile jste seznámeni s tím, že se jednalo o loutky (opět má Koralína desítky hlav s různými grimasami), začnete si uvědomovat, že vše je přirozenější (asi nejvíce průkazné jsou stíny) a samozřejmě náročnější na rozpohybování (jak už sama metoda stop motion napovídá).

Vrátíme-li se k příběhu, učaruje vás svoji jednoduchostí a genialitou. Děj se rozjíždí pozvolna (což by mladší klipovité generaci snad mohlo dělat potíže nebo ji dokonce nudit), což není vůbec na škodu. Divák se v poklidu může seznámit s aktéry příběhu a vychutnávat si houstnoucí atmosféru a odkrývání karet. Koralína se ve snovém světě cítí jako v pohádce. Její alternativní rodiče jsou milí a dovolují ji získat vše, po čem touží, zatímco v realitě se ji zdá, že má vše zakázáno a není o ni zájem. Postupně si však i ona začne všímat, že není všechno zlato, co se třpytí a každá mince má dvě strany. V druhé polovině jsou odhalována tajemství, dochází k mnohačetným kolizím a gradování děsivého napětí, abychom se nakonec dočkali rozuzlení a odpovědí na všechny otázky. Samozřejmě se jedná více o moderní pohádku, takže Koralíně pomáhají vedlejší postavy a mezi řádky lze najít nejedno poučení pro život.

Atmosféru dovytváří také rozdílné pojetí skutečného a snového světa. Kontrast vyniká o to více, že skutečný svět je šedý, upršený, dokonce až depresivní, naproti tomu se druhý jeví jako plný barev a to přesto, že ho Koralína navštěvuje v noci. Jistou schématičnost charakterů příběhu nelze vytýkat, vždyť takové už pohádky bývají - pestrost a dramatičnost jim dodávají herci, kteří jim propůjčili svůj hlas.

Film Coraline disponuje silnými lákadly jako osvědčený a napínavý příběh, dokonalé kulisy, precizní obsazení a naprosto úchvatně pak musí vypadat v multiplexech s možností trojrozměrné projekce. Jediné varování, které musí být vyřčeno, zní: Neberte s sebou příliš malé ratolesti, neboť bát se budete i vy.

Hodnocení: 90 %.

Koralína a svět za tajnými dveřmi (Coraline)
Animovaný / Dobrodružný / Rodinný / Fantasy
USA, 2009, 100 min
Režie: Henry Selick
Hrají: Dakota Fanning, Dawn French, Teri Hatcher, Ian McShane, Jennifer Saunders, Keith David