(pozn. red.: Pozor, článek obsahuje - notoricky známou - synopsi děje!)

I mladičký Peter Jackson, podobně jako mnozí další tvůrci filmů v tomto žánru, se pro kariéru filmaře rozhodl po shlédnutí původní verze King Konga z roku 1933. Svoji vlastní loutkovou verzi oné vrcholné scény na Empire State Building natočil již jako dvanáctiletý. Předprodukční fáze dospělé Jacksonovy vize tohoto klasického filmu byla dána k ledu po dobu, kdy pracoval na trilogii Pán prstenů, a jeho remake byl dychtivým divákům představen až po dlouhé době. King Kong Petera Jacksona je předurčen být prvním významným opičím filmem nového tisíciletí, ale otázkou je, zda dosáhne kvality a vizuálního dopadu klasického originálu. Historie totiž spíš naznačuje opak.

Film Petera Jacksona je již sedmým představením legendárního příběhu této velké opice na filmovém plátnu. Původní King Kong, první film s obří opicí, byl revolucí ve tvorbě filmů a je jedním z nejlepších giant creature monster movies, který kdy byl natočen. King Kong, postavený na námětu autora detektivních příběhů Edgara Wallace a producenta Meriana C. Coopera, je v podstatě převyprávěním příběhu „Kráska a Zvíře“. Průkopnické zvláštní efekty Willise O'Briena se staly průmyslovým standardem až do osmdesátých let a do doby nástupu počítačem vytvářených triků. Díky práci O'Briena s kamerou, dobrému scénáři a svižné hudbě Maxe Steinera King Kong udělal z opice velkou filmovou postavu. Znovuobnovená premiéra v padesátých letech inspirovala vznik jiného populárního stvoření, Godzilly, a nastartovala dekádu giant monster movies šílení.

O'Brien, Cooper a režisér Ernest B. Schoedsack se ještě jednou dali dohromady při natáčení vlažného, ale humorného a pádivého pokračování Son of Kong (1933). Další king-kongovské filmy zahrnují dva celovečerní japonské (King Kong vs. Godzilla - Kingu Kongu Taj Gojira, 1962) a King Kong Escapes (Kingu Kongu No Gyakushu, 1967), úděsný remake z roku 1976 a jeho dokonce ještě horší pokračování King Kong Lives (1986). Žádný z těchto filmů se ani nepřiblížil k obsahu nebo k efektům původní klasiky.

Peter Jackson nepochybně překonal triky původního filmu. Ty jeho jsou bez poskvrnky. King Kong v jeho pojetí, stvořený stejnou technikou (a stejným hercem) jako Glum v Pánovi prstenů, je děsivý, divoký a smutný - tedy je takový, jakou by hlavní postava tohoto filmu měla být. King Kong je šedivý a zjizvený. Viděl více, než jen svůj velký kus utrpení a zápasu.

Skull Island - Ostrov lebek je zároveň nebe i peklo. Hýřivě zelený s malebnou scenerií, navíc obydlený strašnými domorodci, žijícími v infernu vytvořeném designérem Alanem Lee, a hrozivými dinosaury (páni, to jsou dinosauři!) rozdupávajícími a žeroucími Denhamovy lidi. Jackson drobnosti i velké věci pohromadě zvládá dobře. K realistickému ztvárnění patří i v celé džungli všudypřítomný drobný hmyz a potící se herci.

Kongovy bitvy jsou spektakulární podívanou. Jackson se nespokojil s pouhým opakováním bojů z původního filmu. Spíše je zesiluje a zdůrazňuje. Souboje opice a dinosaurů v téměř každém směru převyšují a přesahují originál. Tohle je King Kong na steroidech.

Než jsem se dostal na projekci filmu, vyslechl jsem poznámky lidí čekajících v řadě na vstup. Mnoho jich bylo vzrušených a zvědavých na Jacksonův přístup k velké opici. Zaslechl jsem rozpačitou konverzaci jednoho párku:
    Ona: Trailery vypadaly zajímavě.
    On: Jo, ten první byl nervák, ale ten druhý z toho dělal slaďárnu.
    Ona: To je divné. Je to o velké opici. Jak by to mohla být slaďárna?
    On (pokrčil rameny): Povídej mi. Pán prstenů byl sakra špica, řekl bych.

Jacksonův King Kong, odehrávající se ve třicátých letech, je příběhem režiséra Carla Denhama (Jack Black), známého svými filmy ve stylu dokumentů umístěných v exotických prostředích, a jeho snahy natočit film, který spasí jeho kariéru. Proto přesvědčí mladou herečku Ann Darowovou (Naomi Wattsová) a scénáristu Jacka Driscolla (Adrien Brody), aby se připojili k němu a k posádce lodi Venture při hledání jedinečné lokality pro jeho příští film. Náhodou naleznou Ostrov lebek, kde je Ann unesena a nabídnuta jako oběť Kongovi, bohovi domorodců. Stvoření odnese Ann do džungle s Denhamem a Driscollem v patách. Cestou se obří opice zamiluje do krásné dívky. Driscoll osvobodí Ann a Kong je lapen posádkou Ventury.

Denham, už zase zpátky v New Yorku, předvádí zajatého Konga jako součást podívané na Broadway. Představuje veleopa jako Osmý div světa. Bývalý bůh unikne, v New Yorku způsobí boží dopuštění a ještě cestou znovu sebere Ann. Stejně jako v původním filmu vyšplhá na Empire State Building, kde je rozstřílen dvojplošníky.

Herci jsou po téměř celý film vynikající, zvláště Andy Serkis jako sympatický Kong a Naomi Wattsová, která balancuje mezi ztřeštěností a potrhlostí. Díky svému ztvárnění Ann Darowové zajistila, že celá ta věc funguje. Vztah mezi ní a Kongem je zároveň hrozný a půvabný. Jackson úspěšně rozehrává celou myšlenku příběhu Kráska a Zvíře do úrovně daleko za předchozí Kongova vtělení.

Film zaškobrtal hned na začátku, cesta na Ostrov lebek zabírá příliš mnoho času. Trvá to dobře víc jak hodinu, než se tam hrdinové dostanou. To mohlo být snadno sestříháno na polovinu, aniž by to poškodilo příběh. Jakmile skupina dorazí na ostrov, příběh odstartuje krkolomný běh nepřinášející jediný těžkopádný okamžik. Stejně jako v prstenové trilogii, i tady je Jackson zamilovaný do používání zpomalených záběrů v nevhodných okamžicích a viditelně bezúčelně.

V celém filmu Jackson poházel vtipy srozumitelné jen zasvěceným fanouškům Konga. Dokonce naznačil, že Kong není první velkou opicí na Ostrovu lebek. King Kong je tvrdě PG-13 (děti do 13 let v doprovodu pouze v doprovodu rodičů, pozn. red.) se skutečně hrůznými scénami a akcemi. Jackson je jedním z předních světových režisérů hororů a jeho film nám tuto skutečnost - v předoskarové době - připomíná.

Tak, jako v Pánovi prstenů vytvořil standard pro fantasy, v tomto filmu Peter Jacskon nastavil novou laťku pro monster movies. Bez pochyb nejlepší inkarnace od původního trháku z roku 1933, Jacksonův King Kong je podívaná hodná označení Osmého divu světa. O'Brien, Cooper a Schoedsack mohou být pyšní.

(Článek z RevolutionSF s laskavým svolením autora přeložil Pagi. Na RottenTomatoes najdete vynikající fotogalerii tohoto filmu.)