Od komerčního úspěchu Hvězdný válek se filmová sci-fi ve většině případů stala jen kulisou pro dobrodružství, horor či komedii. Pokusy o serióznější polohu žánru lze bezmála spočítat na prstech jedné ruky, což také souvisí s mizivou komerční úspěšností těchto snah (a to i před Hvězdnými válkami). Film Fontána doprovázely realizační potíže, které vedly k seškrtání rozpočtu a náhradě zamýšlených velkolepých scén skromnější podobou. Skromnější ovšem neznamená méně působivé a v zásadě komornímu příběhu to jen prospělo.

Budoucnost: kosmická loď letí mlhovinou k umírající hvězdě, její pasažér doufá najít věčný život pro sebe a svou lásku. Minulost: španělský conquistador hledá v džungli bájný strom života pro svou zbožňovanou královnu. Přítomnost: lékař horečně pátrá po léku na rakovinu, který by zachránil jeho umírající manželku.

Jak jsem předeslal, po vizuální stránce jde o nesporně působivé dílo, přechody mezi epochami jsou symbolické, stejně jako vzájemné citace (věže mrakodrapů na obzoru vypadají stejně jako věže inkvizitorova hradu). Další stránku, kterou je třeba hned v úvodu vyzdvihnout je hudba – zdánlivě jedna melodie plyne napříč stoletími a přesto se mění a celek pak velmi pomáhá sjednotit různé roviny a dotváří poetický dojem symfonie. Divák má zpočátku trochu problém orientovat se v různých prostředích, ve kterých ústřední dvojici vždy představují stejní herci, ale hlavní epická část je vyprávěna v přítomnosti a toto ukotvení v realitě poskytuje potřebný pevný bod. Zde se také hovoří o hlavním tématu filmu, což není láska, ale smrt a to v rovině završení a paradoxní věčnosti. Oba hlavní party jsou zahrány natolik přesvědčivě, že případný patos v dialozích zazní v dané scéně zcela adekvátně. V kontrastu s chladnějšími kulisami současnosti a výpravnější minulostí je zde bezmála abstraktní prostředí mlhoviny, v efektních zlatavých tónech, kterým stoupá loď, jež je běžným kosmickým korábům na hony vzdálena.

Snímek jako celek sice v rozumové rovině nefunguje bez výhrad, ale hlavní stránkou je zde rovina pocitová. Audiovizuální stránka je v přítmí kinosálu efektní, symbolika nijak spletitá, přesto umožňující více výkladů – pokud se trefí do vašeho rozpoložení, dostane se vám mnohem více než v běžné hollywoodské konfekci, v opačném případě vás možná zklame – úplně lhostejného diváka v sále nenajdete.

Fontána
Orig.: The Fountain (USA 2006)
Scénář a režie: Darren Aronofsky, hudba: Clint Mansell
Hrají: Hugh Jackman, Rachel Weiszová, Ellen Burstynová, Cliff Curtis