Někdy na počátku šedesátých let připravují Strakonické raketárny zkušební start nákladní rakety. Čalouník Josef pro samé melouchy nestihl připravit kapitánské křeslo - a když na poslední chvíli futruje opěrky, šlápne na startovací tlačítko. Setká se s pozoruhodnými mimozemšťany a jeden z nich s ním putuje zpět - přistanou opět ve Strakonicích, ale pět set let po startu.

Společnost se v pátém století po Sputniku změnila, zmizely peníze, každý může mít, co potřebuje. Ovšem čalouník Josef je melouchář, šmelinář, podvodníček nikoliv okresního, ale spíše vesnického formátu. Jak vzpomíná v bonusech autor námětu Jan Fišer, prvotním nápadem bylo natočit komedii o malém českém človíčkovi, a Miloš Kopecký tuto roli pojal s hereckou a improvizační genialitou, která k němu patřila. Jeho Josef je podlézavý, chamtivý, mocichtivý, intrikující a především sobecký - ty všechny předchozí povahové rysy z jeho sobectví vycházejí.

Průvodcem Josefa je mimozemšťan Adam, skvěle podaný Radovanem Lukavským. Bytost, jejíž maska je až neskutečně přesným vyjádřením ryzí racionality a neznalosti emocí - nikoliv jenom  lidských, ale emocí vůbec, pozorovatel a ohledávač, který se poprvé setkal s city a snaží se je svojí racionální metodikou popsat a především pochopit, je druhou velkou postavou filmu a výrazným kontrapunktem Miloše Kopeckého jako Josefa.

Tak trochu parodie na komunistickou společnost, tak trochu její oslava - tak by se dal shrnout ideový charakter tohoto filmu. Ale to na něm zdaleka není to hlavní. Nezapomenutelné herecké výkony Miloše Kopeckého a Radovana Lukavského jsou totiž obaleny úžasnou výtvarnou a zvukovou stránkou, to vše kočírované stejně skvělým Oldřichem Lipským.

O výtvarnou stránku filmu se totiž postarali tři mistři svého oboru - architekt Jan Zázvorka, výtvarnice kostýmů Ester Krumbachová a kameraman Vladimír Novotný, který vedle samotných hraných scén vytvářel - jak jinak - i trikové pasáže, o hudbu pečovali Ladislav Simon a Zdeněk Liška, který složil a hlavně namixoval elektronickou hudbu.

Právě výtvarné řešení filmu je dokonalé a myslím si, že i nadčasové a je spolu s herectvím hlavních představitelů tím hlavním důvodem, proč tento film stojí i dnes za shlédnutí. Už úvodní scéna se záběry reflektorů křižujících noční oblohu je lahůdková a mohla by být vstřižena do leckterého současného SF filmu, aniž byste poznali, že byla natočena před více než čtyřmi desítkami let pro úplně jiný titul. Také záběry moderního kosmodromu patří k tomu, co na filmu nezestárnulo, což platí prakticky o všech významných trikových záběrech. Tu a tam sice najdeme ručičkové indikátory místo digitálních obrazovek, ale celkové výtvarné řešení i v detailech dodnes patří k velmi zdařilým.

DVD, které vyšlo v edici Zlatého fondu české kinematografie (za velmi příjemných 199 Kč), je samozřejmě doplněno bonusovými materiály. Vedle biografií tvůrců a herců to jsou rozhovory, přehledy ocenění a tak podobně, na PC si můžete ještě prohlédnout zákulisní dokumentaci a výstřižky k filmu - bohužel tu nejsou plakáty, ty si můžete prohlédnout jen na DVD, kde jsou podány formou komponovaných záběrů. 

Přestože v pramenech na webu (především www.csfd.cz) je uvedeno, že ke spolupráci na finální verzi scénáře byl přizván i Miloš Macourek, v titulcích ani v dokumentaci na DVD se tato informace neobjevuje a nevzpomínal na ni ani autor námětu Jan Fišer (ten se však v roce 1961, kdy se film točil, přestěhoval za prací do Brna a přestal mít pravidelný kontakt s Oldřichem Lipským). Film měl premiéru třiadvacátého března 1962, popularita Gagarinova letu mu tak pomohla k vysoké návštěvnosti, ale na druhou stranu tím bylo výtvarné řešení filmu vystaveno úspěšné zatěžkávací zkoušce - vzhled skafandrů a kabiny kosmické lodi v tu dobu už začaly být součástí obecného povědomí.

Muž z prvního století (1962, ČSR, Filmové studio Barrandov)
režie: Oldřich Lipský
námět: Miloš Fiala, Jan Fišer, Oldřich Lipský, scénář: Zdeněk Bláha, Oldřich Lipský
hrají: Miloš Kopecký (Josef), Radovan Lukavský (Adam), Anita Kajlichová (Eva), Otomar Krejča (akademik), Vít Olmer (Petr), Lubomír Lipský (zařizovač), Anna Pitašová (ošetřovatelka), Vladimír Hlavatý (ředitel strakonických raketáren), Josef Hlinomaz (mistr), Bohumil Švarc (astronaut), Vladimír Menšík (muž v baru)